WWW je atraktivním prostorem pro lidovou tvořivost všeho druhu. Vedle potřebných informací a služeb najdeme zároveň spoustu balastu. Denně vznikají a zanikají www stránky s nejrůznějším obsahem. Nalézt bez dlouhého tápání informaci o něčem, co nás zajímá, nemusí být až tak triviální. Překážkou v odkazech mohou být dynamické webovské stránky, sestavené až návštěvníkem aktuálně z dostupných databází, také se zvyšuje uzavřenost zdrojů, informace se stále častěji poskytují jen za poplatek. Reklama útočí ze všech stran. Zmatek ? Pokusila jsem se rozčlenit možnosti vyhledávání informačních pramenů a stručně popsat postup při archivování a zpracování informací.

Přehled způsobů vyhledávání na WWW

1. Rozcestníky
2. Katalogy
3. Fulltextové vyhledávání
4. Metaslužby
5. Personalizované hledání
6. Specializované hledání

Občas najdeme na rozhraní, kde jsou seznamy odkazů na vyhledavače, tam si pohodlně vybereme pro daný účel ten pravý. Např. http://www.index.cz/hledani/index-c.html nebo http://www.fce.vutbr.cz.navigator.
Šikovně lze dotaz položit několika vyhledavačům najednou použitím tzv. meta-služby. Obor vyhledávání v Internetu je rychle se rozvíjejícím odvětvím, snahou vyhledávacích služeb je nabídnout pro uživatele co největší komfort, aby se zvýšila návštěvnost reklam, z nichž žijí. Ani jedna z databázových služeb nedokáže pokrýt všechny zdroje informací, a ani v souhrnu všechny databáze neobsahují údaje o všem, co je v určitém okamžiku na Internetu k dispozici.


Hodnocení obsahu nalezené informace

Systém WWW je volný a svobodný se všemi výhodami i nevýhodami, které to přináší. Každý může publikovat, obsahy stránek bývají pochybné kvality, nejsou odborně recenzovány, často jde směs zábavy a seriózních informací (což pro školní účely může být i výhodou), autor stránek může publikovat inkognito. Tím více je třeba obezřetnosti pro vyhodnocení výsledků našeho vyhledávání. Kritéria pro zhodnocení úspěšnosti nalezených dokumentů mohou být subjektivní, ale co do věrohodnosti a kvality jsou orientačními kritérii: odborná pověst autora, datum vydání, objektivita informací, hloubka daného tématu, cíle autora, reputace dané instituce. Podrobnosti najdeme v příručkách Evaluating Quality on the Net na http://www.tiac.net/users/hope/findqual.html nebo How to Critically Analyze Information Sources http://www.library.cornell.edu/okuref/research/skill26.htm


Tipy pro hledání

Hledáme-li něco, co nemá obecně přijatý jednoznačný název, získáme tisíce odkazů. Kvalitní prohledávače na náš dotaz odpoví velmi rychle, ale horší je to s kvalitou odpovědi, tedy s relativní četností nezajímavých či duplicitních linek ve výsledku a s kontrolou platnosti odkazu, tj. zda na dané adrese stránka opravdu ještě existuje a podobně. Vyhledávací služby jsou opatřeny návody (Help), jak s nimi pracovat, jak zadávat logické operátory, s nimiž lze dotaz upřesnit a filtrovat. Než neustále pátrat po té pravé vyhledávací službě, je lépe si vybrat jednu a naučit se využívat všeho dobrého, co nabízí. Syntaxe podmínek se liší u různých vyhledavačů, obecně lze říci, že se používají booleovské operátory (AND, OR, NOT), zástupné znaky (wild cards) a proximitní operátory (NEAR, - hodnotící jak blízko vedle sebe se mají daná slova vyskytovat). Přímo v nabídce vyhledavače bývá menu pro zadávání jednoduchých podmínek např. hledej dokumenty vytvořené od data XY apod. Pokud množství nalezených dokumentů je nad naše síly, využijeme nabízených filtrů (Refine - AltaVista) a výsledky zúžíme dodatečně.

Zásady pro zadávání dotazu [2]:

• Pozor na volbu klíčových slov a frází, obvykle se nerozlišují malá a velká písmena.
• Užívejme synonyma, hledače pracují s obsahem dokumentů a ten není nijak řízen, slovní zásoba zcela závisí na autorech dokumentů.
• Při hledání českých slov je třeba používat spíše jen slovní základ.
• Není vhodné používat pro hledání obecné výrazy a slova (členy, spojky, předložky, často používané internetovské výrazy apod.).
• Ačkoliv existují vyhledávací služby specializované na určitou geografickou oblast, často k lepším výsledkům dospějeme, použijeme-li pro hledání některou z velkých vyhledávacích služeb, které tento prostor také mapují.
• Většina vyhledavačů je nastavena na funkci "OR", to znamená, že systém nám vrátí odkazy na dokumenty, v nichž se vyskytuje alespoň jedno ze zadaných slov.
• Používejme složitější formulaci dotazu, náhradní znaky *, ? , prostudujme Help
• Pro hledání v news je třeba dotaz postupně zpřesňovat podle množství nalezených příspěvků, je vhodné, co nejrychleji zúžit hledání na specifickou diskusní skupinu (v Alta-Vistě newsgroups:sci.astro), případně na předmět našeho zájmu (v AltaVistě subject:"photons from space"), na konkrétního pisatele (from:fredrick@wxs.nl)

Užitečným tipem je zadat hledání informací na WWW opakovaně po více hodinách nebo dnech. Při zadání dotazu se Internet neprohledává on-line, aby bylo hledání rychlé, hledač se v dané chvíli spolehá na vlastní databázi, systém indexování a vyhledávání. Denně se data doplňují prohledáváním neprobádaných a pozměněných částí pavučiny, na první dotaz bude vrácen určitý počet odkazů, pokud jej zopakujeme později, pak se tento počet může někdy až zdvojnásobit, případně jsou dané linky zkontrolovány co do aktuálnosti a prohledány všechny návazné hypertextové odkazy. Prohledávací nástroj reaguje na náš dotaz nejen poskytnutím odpovědi, ale často také prohledáním všech nalezených spojení znovu on-line.

Vyberte si s námi oblíbený "hledač":

• Vřele doporučuji stáhnout si prográmek s názvem WebFerret . Tento prográmek je zatím nejrychlejším hledačem, jaký jsme vyzkoušeli, osloví několik předvolených hledačů a okomentuje nalezené odkazy a ošetří případné duplicity přímo na vašem počítači. Super.
• Lycos, pro jeho schopnost udat váhu dokumentu, informuje o tom, jak těsně je nalezený odkaz svázán s klíčovými slovy.
• AltaVistu jako nejlepší prostředek pro fulltextové vyhledávání podle klíčových slov. Má bohaté možnosti specifikace a fitrace dotazů.
• Dejanews pro vyhledávání ve světových diskusních skupinách.
• Yahoo jakožto obrovský katalog s možností vyhledávání pomocí logických spojek, možnost personifikace a přesměrování dotazu do databáze AltaVisty.
• Magellan zvlástě pro mládež, nabízi totiž hodnocení obsahu a kvality, a také ve svych tipech uvádi nezávadnost pro děti - zelené světlo maleho semaforku.
• Filez pro hledání ve ftp archivech,
• Shareware zdroj aplikací shareware a freeware.
• Informant pro bezpracnou průběžnou aktualizaci dokumentů v oblasti našeho zájmu.

Kopírování, ukládání a stahování WWW stránek

Podrobnosti týkající se způsobů ukládání prohlížečů (Netscape, MSIE) přináší tento odkaz
Pro ukládání sestav www stránek existují programy tzv.downloadery, grabbery či offliny, které dokážou stáhnout z Webu vámi zvolené místo i s odkazovými dokumenty, obrázky, zvuky. Některé z nich dokážou konvertovat odkazy pro offline prohlížení. Chceme-li šetřit čas na Internetu a přitom využívat nějaké webovské místo (site - sestavu webovských stránek) jsou tyto aplikace pro nás to pravé. Takto na svém počítači využijete třeba jednoduchou periodickou soustavu prvků. Je slušné vždy autora odměnit aspoň děkovným e-mailem a vždy jej citujeme.

Výukový projekt

Pro Internet ve škole chybí české metodické materiály. Zprvu učitel využívá možnosti posílání zpráv elektronickou poštou, vytváří prezentací - školní nástěnky a stahuje programy. Do budoucna se Web jistě stane zdrojem podkladů pro výuku (placených ?) a pro další distanční vzdělávání učitelů. Rozvine se světová komunikaci mezi žáky, studenty a učiteli. Škola by se již dnes měla zaměřit na metodické vedení žáků k vlastnímu aktivnímu interpretování a srovnávání nalezených informací, ať již z literatury nebo pomocí WWW či jiné služby.
Lákadla, Pravda i Lež jsou všude kolem a tedy i na Internetu.

Zatím nejčastějším školním využitím je práce na projektech mezi dvěma školami v rámci nějakého tématu, v rámci výuky jazyků (většina informací vždy bude v angličtině) a účast v mezinárodních projektech pro děti a jejich učitele věnovaných globálním klimatickým problémům.

Vytvoření dobrého metodického a výukového materiálu je odborná a náročná záležitost. Dnes je snad jedinou výhodou, že si tuto tvorbu může kdokoli vyzkoušet. Cíl je splněn tehdy, pokud její formu žáci příliš nevnímají a zaujmou se obsahem. Zde si každý pedagog může ověřit svou strategii, každý může převést svůj nápad do praxe a vyhodnotit ohlasy.

Sdílení aktualit, zkušeností a nápadů v elektronických konferencích urychluje informační tok i do těch nejmenších obcí, kde se učitelé, často právem, cítí opomíjeni, viz http://it.pedf.cuni.cz/uvod.htm

Tvorba základů WWW stránek je poměrně jednoduchá a pro lokální prezentaci lze browser nakonfigurovat i ke spouštění externích aplikací. V podobě běžného browseru získáme tak do rukou hypermediální program vhodný pro tvorbu výukových textů. Omezení tohoto nástroje představuje jen syntaxe jazyka HTML a autorova nápaditost. Pro vš studenty stačí převést do hypertextu šikovně v TeXu napsaná skripta pro linearní algebru postgraduanti na MFF, pro mladší studenty je třeba dodržet metodické zásady pro tvorbu učebnic. .
V zahraničí jsem objevila např. k dispozici učebnice základů fyziky . matematiky .a statistiky.
Zajímavými doplňky výuky jsou překladové a výkladové slovníky, Encyclopaedia Britannica , reálná data z pozorovacích stanic, archivy statistických údajů o klimatu, demografii, ekonomice, stránky věnované astronomickým pozorováním.
Studenti mají možnosti konzultací s předními odborníky, ať již formou dotazu přes formulář WWW stránky či elektronickou poštou, nebo mohou vzájemně na dané téma rokovat ve speciálních diskusních skupinách. Vše zatím jen anglicky.
České stránky o využití počítačů ve výce fyziky.
Časopis Vesmír ve své elektronické podobě: