2015
- Čtvrthodinová pasáž v pořadu Události Komentáře na ČT 1. prosince
věnovaná
Pařížskému summitu; moderuje David Borek, v úvodních 5 min
hovoří zpravodaj z Francie Petr Zavadil.
-
Půlhodinový pořad ze října s Markétou Ševčíkovou
na Českém rozhlasu Plus
- životopisný, v závěru o klimatické změně
2016
-
Proč některé Šalomounovy ostrovy mizí v moři
a Tuvalu přestane být vlivem stoupání hladiny obyvatelné.
Nebývalé horko v severní Africe a neradostné tamní vyhlídky.
4 min na Plusu s Renatou Kropáčkovou 10. 5.
ke stažení (4 MB) či
online.
- Rozhovor s Veronikou Ruppert o klimatické změně, migraci a osobní spotřebě, 24 min,
Rádio Wave 23. 5.
Klimatická změna jako spouštěč válek a migračních vln
-
Rozhovor s Janem Bumbou,
hlavně o osobní spotřebě a zpoplatnění uhlíku, 5 min, 29. 12., ČRo Plus,
viz též
článek na webu rozhlasu
2017
-
21. ledna na Plusu v pořadu Den podle Tomáše Pavlíčka. O mrazu a smogové situaci
vlivem inverze (teplý vzduch nad vystydlým arktickým za jasného počasí v tlakové výši).
O souvislosti s Arktidou mnohem teplejší než v minulosti,
vedoucí jak ke vpádům vzduchu odtud na jih a naopak teplého vzduchu tam. Oslo beze sněhu,
mrazy v jižní Evropě, v Itálii příval sněhu. O dlouhotrvajících tlakových výších.
Záznam jak
online, tak
i
ke stažení (50 MB), téma od minuty 39 do 47. (Poté následuje rozhovor na téma
Najlepší hňápané zelé.)
2018
-
Plus 4. 5., v pořadu Den podle (5 min).
CO2: >410 ppm už měsíc na Mauna Loa,
Petr Šimůnek o tom hovořil a ptal se od času 27:24
(hůře rozumět, odpovídal jsem cestou z Lipska).
Oxidujeme 10 Gt uhlíku ročně, koncentrace by nerostla, kdyby to bylo "jen" 5 Gt.
1 W/m2 nevracíme do vesmíru. Vliv oteplené Arktidy. Keelingovo měření CO2.
-
Plus 17. 5., Pavel Malúš se ptal na
CFC 11 od
21:27 do 21:31:35, Téma vychází
z článku v Nature, který popisuje, jak se pokles koncentrace tohoto
plynu (transportujícího chlór do stratosféry, ale též extrémně silného
skleníkového plynu) nečekaně zpomalil – vinou emisí z neznámého zdroje ve
východní Asii. (Článek není volně přístupný, ale výmluvná je
autorská presentace a existují k tomu populární články:
1,
2.
V kontextu ozonové vrstvy je práce reflektována ještě tady:
3.)
-
Ke zprávě IPCC SR 1,5 K krátce
na Plusu 8. října ve Dni podle od minuty 31 s Lucií Vopálenskou,
asi 8 min. Dopady,
nedostatečné závazky, ztráta obyvatelnosti území.
I o zimních teplotách v domech, zlepšení budov, a snížení konzumace masa.
Snížení spotřeby. Následující rozhovor je o Williamu Nordhausovi, čerstvému laureátu
Nobelovy ceny a nestorovi vědy o nezbytnosti zpoplatnění emisí skleníkových plynů
(viz carbon-price.com).
-
Ke zprávě IPCC SR 1,5 K s Tomášem Pavlíčkem na Plusu v Radiofóru
10. října od 12:34 až do 13 h. Se vstupy telefonujích, svědčících o nevelké
informovanosti...
-
Na Radiožurnálu v poledne 22. 11.,
prvních 6 min
ke koncentraci CO2, dopadům, snižování emisí a roli každého z nás.
Ptal se Vladimír Kroc.
-
Odpovědi na otázky Pavla Navrátila v ČT ve Studiu 6 víkend, sobota 1. 12.
v čase 7:44:52 až 7:52:15 (ke zprávám IPCC 'SR 1,5 K' z října a WMO z listopadu,
k UNFCCC a G. Herbertu W. Bushovi).
-
Po zahájení konference COP 24 v Katovicích, 3. prosince
v pořadu Ranní Plus.
O COP se mluví hned po zprávách od 7:10,
rozhovor vedený Janem Bumbou začíná asi 4 min poté a trvá 10 min. O emisích, jejich nutném zpoplatnění,
suchu u nás a v Sýrii, SUV...
2019
-
O bezprecedetním horku a suchu, ale též záplavách v Austrálii, 2. února
v Ranním plusu od 8:33:10
mluví a ptá se Martin Matějka
– první 3 min Šárky Pechové, pracující v australském rozhlase v Sydney.
Dalších 6 min je věnováno příčinám, požárům v Tasmánii, zmíněny jsou i mrazy
jižně od Velkých jezer v USA.
-
Velehory bez ledovců, 5. února
v pořadu Horizont 24 Jakuba Szántó. 6 min, první 3 jsou záběry
a výpovědi místních lidí. O nevyhnuteném úbytku kryosféry
v oblasti Hindukúš-Himaláje dle rozsáhlé nové studie (o ní viz
článek Guardianu).
-
Británie a nulové emise pro rok 2050 +, 3. května
v Horizontu ČT24 s Hanou Scharffovou. 7 min, po úvodu se 3 min záběrů
týkají
zprávy Committee on Climate Change, hnutí
Extinction Rebellion,
Davida Attenborougha
(pořadu Climate Change - The Facts)
a Dolní sněmovny, která vyhlásila
stav klimatické nouze.
Mluví se též o vytápění (na max. 19 °C), zlepšení budov, elektřině z větru. Komentuje
Jan Kocourek
(jeho slova viz též článek
První krůček v boji proti globálnímu oteplování.
Británie vyhlásila klimatickou nouzi).
Já v závěru tématu upozorňuji na
rozhovor s Hansem Joachimem Schellnhuberem
a nahrávku jeho přednášky z 5. dubna (viz video na konci rozhovoru).
-
2 min záznam o tom,
co by mohlo být v roce 2050, o zprávě SR 1,5 K a Pařížské dohodě,
krátké video Greenpeace pořízené 9. května v kampusu MU.
-
Radiofórum s tématem
Sucho trápí celou Evropu, ČRo Plus 26. 7. od 12:34 s Věrou Štechrovou.
Příčina nebývale horkých období: stacionární meandry tryskového proudění
(planetární vlny) vlivem
oteplení Arktidy.
Totéž počasí, extrémnější než dříve, tím může panovat dlouho. Bude to ještě
o hodně horší. Jen zastavíme-li oteplování tím,
že do poloviny století přestaneme
užívat fosilní paliva, přestane se to pak zhoršovat. / Voda ze střech je skvělá,
má se
všechna chytit do cisteren, ale to nestačí. Je potřeba se i začít vracet
k nesplachovacím záchodům, hlavně kvůli fosforu a dusíku;
ty moderní jsou sice drahé, ale je to jen malým trhem.
- O lesních požárech na Sibiři: ve čtvrtek 1. srpna
ve Studiu ČT24 (od 15:02, 10,5 min) s Barborou Kroužkovou, pak rozsáhleji
během pořadu
90' ČT24 v pátek 2. (od 20:07 do 21:00) se Zuzanou Tvarůžkovou.
Hovořil jsem ve třech vstupech,
lze si je přehrát i samostatně. Z Ruska telefonoval Martin Dorazín,
od přenosového vozu komentovala Petra Procházková,
živě vystoupil Luděk Prudil.
- O
stávce za klima v pátek 20. září, na Plusu s Petrem Šimůnkem,
17:11:30 až 17:18:16, buď
v celodenním záznamu nebo
přímo
v
Témata podle Petra Šimůnka. Stávkující vlastně jen požadují po svých vládách,
aby konaly dle toho, k čemu se přihlásily Pařížskou dohodou. Tj. k tomu, že
budou vyvíjet úsilí, aby oteplení nepřekročilo 1,5 K a že
oteplení rozhodně musí zůstat výrazně
pod 2 K. Což vyžaduje snížení emisí CO2 o polovinu oproti dnešku
(ne oproti roku 1990) do roku 2030 a rychlý postup až k nule do poloviny století.
Adekvátní závazky ovšem přijaly jen některé státy chudé, s malými emisemi
na obyvatele. (V navazující části pořadu mluví Robert Schuster o čerstvém
usnesení německé vlády ke snižování emisí.)
-
O rostoucích rekordně vysokých teplotách: 3 min na Plusu 9. října od 12:26:45.
Extrémně horká léta, která se do 70. let vyskytovala na tisícině rozlohy
pevnin severní polokoule, postihovala minulé desetiletí již 1/6 rozlohy.
Týdny trvající počasí jednoho typu (slunečno, horko, sucho) nebo opačného typu
(chladno, s velými srážkami) jsou důsledkem "zadrhnutých" meandrů tryskového
proudění, které slábne vlivem ohřívající se Arktidy. Takové situace
proto budou častější a drsnější.
-
V debatě Klimatická hrozba, kde vystupoval i zástupce NárSoc, jsme spolu
s Petrem Štěpánkem a moderátorem Vladímírem Keblůškem mluvili skoro půl hodiny
v pořadu Politické spektrum o ekologickém chování,
konci uhlí a jeho naléhavosti. Viz záznam vysílaný v sobotu 5. října po půl druhé.
- O svícení
v
Dobrém ránu 21. října. Tři vstupy s názvem
Úspora energie a osvětlení.
O směrování světla,
o potřebě brýlí,
o světelných zdrojích a oslňování.
- O požárech v Kalifornii,
9 min ve Studiu ČT24 po půl druhé 30. října.
-
V seriálu Rozděleni svobodou vysílal Plus
ve středu 6. listopadu dokument
Klima kolem klimatu aneb Když se ani odborníci neshodnou.
V jeho první, půlhodinové části
Radek Štěpánek
hovoří v jihočeském terénu s Janem Pokorným
a pak na Mendlově náměstí v Brně i se mnou. Dokument vytvořila
Alena Blažejovská,
jsou v něm citovány i úryvky z mého textu z r. 2018
Přispívá někdejší záměrné odvodnění krajiny ke globálnímu oteplování?.
(Na onen populární text navazuje rešerše z r. 2019
Jak vegetace ovlivňuje srážky.)
Druhá část dokumentu je pak rozhovor
na to téma, který s Janem Krajhanzlem vedl Jan Bumba.
- 26. listopadu na Radiožurnálu v Odpolední publicistice
Tomáš Pavlíček uvedl čerstvou
tiskovou zprávu UNEP ke zcela nedostatečným
národním závazkům ochraně klimatu a zprávě Emissions Gap Report 2019.
Téma lze nazvat
O nutnosti rychle a radikálně snížit emise CO2 z fosilních paliv
V záznamu je to od času 06:54 do 14:24.
-
Hodinový rozhovor o klimatické krizi v pořadu
Rozstřel 3. prosince na idnes.cz, s moderátorem
Vladimírem Vokálem. Spolu s textem parafrázujícím některé pasáže viz i pod nadpisem
Auto je zbytečné, je to fosilní zábava
-
Týž den krátký vstup po zpravodajství ke zprávě Světové
meteorologické organizace, v pořadu
Odpolední Plus od 15:10
o rostoucí teplotě, letošních katastrofách a jejich příčinách atp.
-
Účast ve dvouhodinovém pořadu:
46. Fokusu Václava Moravce, 17. prosince na téma světla a tmy.
O světelném znečištění jsme hovořili
spolu s Pavlem Suchanem
a pak zase v sekvenci
další.
(monolog od 3. minuty do 12. o úbytku hmyzu a svícení venku vůbec
– včetně toho přírodního z úplňku).
V záverečné rozpravě říkám něco ke kriminalitě (svícení ji nepotlačuje)
ale pak od času 9:30 hlavně ke svícení v interiérech a ochranou na spaní
(2 min).
Přímo tuto pasáž lze spustit z volby Titulky na iVysílání od času 1:47:04
Jsou tam dva aspekty, svícení venku a svícení v interiérech...
K tématu mám spoustu statí (a nahrávky)
v adresáři
amper.ped.muni.cz/noc/vyber_textu.
-
Pět minut k projevu prezidenta Zemana, ohledně
učení dospělých, aby rozuměli klimatické krizi.
Příliš mnoho témat na tu chvíli. Od 8:17 do 8:22 na ČRo Plus 27. prosince.
2020
-
K dopadům klimatické změny na zdraví, 3. února na ČT1 a ČT24 ve Studiu 6
od 7:21:50
(v nahrávce od 1:21:50 do 1:30:30). Ptal se Pavel Navrátil.
Přímo na tuto část lze jít z iVysílání z volby Titulky.
Na první dotaz odpovídal Dr. Ferdinand Polák, já měl vstupy
o růstu průměrné teploty, růstu extrémů a vlnách veder (2 min)
a o Lancet Countdown, horečce dengue, dopadech hurikánů a požárů (též 2 min).
Dokud užíváte menu Titulky, lze si pasáže opakovaně spouštět, aniž jsou
zahajovány reklamou.
-
Na Plusu 8. února v pořadu Natura s tématem
Obrovské požáry v přírodě (ve druhé polovině zajímavého záznamu).
-
18. února na ČT1 v pořadu Události v regionech (Brno), k tématu svícení v obcích.
O nedostatku spánku vinou večerního svícení,
které je silné a bílé,
o bílém světle úplňku (desetina luxu)
a řádově silnějším venkovním, i do oken.
Jen oranžová světla jsou venku ta správná,
a v noci se mají hodně tlumit, někde i vypínat.
(4 min). Následuje
zpráva o odchodu Anny Šabatové z úřadu a rozloučení s jeho lidmi.
-
V pořadu ČT2
Nedej se
8. března,
Environmentální žal (25 min). Námět, scénář a režie Martin Páv.
Téma rámuje básník Radek Štěpánek.
Vystupují též Tereza Štěpánková, Martin Nawrath a Anna Bromová. Ta se pak
ve 2. polovině ptá Yvonny Gailly a mne. Pak ještě povídáme pod Helgolandem.
- Debata
Hrozí nám klimatický kolaps?
Regionální televize, Vsetín, továrna
Galvamet, 11. března, krátký sestříh:
„Ekonom a bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl,
fyzik Ústavu globální změny AVČR Jan Hollan
a ředitelka
Instiutu cirkulární ekonomiky Soňa Jonášová
diskutovali ještě před vyhlášením karantény
v našem pořadu...“
Skoro téměř celá diskuse
je na youtube, můj první vstup délky 7 min
začíná v 9. minutě.
Dalších 7 min, o ochlazujících aerosolech,
astronomickém startování glaciálů a interglaciálů,
konci stabilního klimatu, oteplení o 1,5 K či 2 K,
začínající
neobyvatelnosti horkých vlhkých oblastí a suchu a neúrodách,
které už nastaly a v budoucnu se mohou vyskytnout v řadě obilných
oblastí současně; o nynějším pálení 10 Gt uhlíku ročně a potřebné investiční
ofenzivě do již ověřených technologií - i jako příležitosti pro náš průmysl:
od 26. minuty.
Pak od 43. min,
4 min k elektroautům, ale s věcnou chybou ohledně elektrodového kotle
– za odběr elektřiny nedostanou Teplárny zaplaceno,
jen ohřev vyjde levněji než teplárenské ohřívání vody fosilním plynem
při provozu spalinové a parní turbíny. Viz zmínku na
stránce Tepláren (provoz Červený mlýn) či
pdf o onom kotli.
Od 60. min ke společné pastvině,
o zpoplatnění aspoň 180 eury za tunu a úloze vyspělých zemí (3,5 min).
Od 1:11, 4,5 min
o fosforu a dusíku skrze naše těla.
Od 1:22:30 výzva číst, 3 min:
Guardian, Die Zeit atp., ale hlavně Laudato si' papeže Františka
a Náš dům je v plamenech, o Gretině rodině
- Dva kratičké vstupy na Nově
v pořadu Víkend, vysílaném 2. června. 9 min od času 19:50.
Hlavní vystupující jsou František Fabičovič, Pavel Zahradníček a Miroslav Šebela.
Redaktor příspěvku o oboře Obelisk, vodě a suchu byl Milan Blažek.
- Interview Plus s Veronikou Sedláčkovou, před polednem 23. června, 26 min:
hollan-zachytavat-destovou-vodu-je-rozumne-dobre-se-s-ni-pere-a-redi-vino-i-dum
-
Monolog (16 min)
Neudržitelné létání –
část Zoomu z besedy STUŽ konané 3. listopadu,
Letecká doprava a změna klimatu.
Pasáž následuje po vstupu Martina Velka,
ten pak od 19. minuty do závěru této části reaguje.
Hypertextové pdf (12 obrazovek, s doplněným
odkazem na kolekci Zotera "aviation") k výkladu je
oLetani.pdf.
Zabývá se dopadem letectví na oteplování nejen v kontextu nutnosti snížit
emise bohatých států během 20 let na nulu,
ale i oteplujícím vlivem cirrů (i tak průhledných, že nejsou vidět), které
za některých podmínek vznikají ze spalin a přetrvají řadu hodin.
-
Panelová diskuse (2 h) 19. listopadu
Fakta a mýty o klimatu
(též
na youtube, což má výhodu náhledů při hledání na časové ose).
Ptala se Martina Mašková, jako první odpovídali
Soňa Jonášová, Natália Pažická a Martin Záklasník.
Já mluvil mnohokrát, zpravidla tak 3 min:
-
Od 13:40
o záření, skleníkovém jevu, 1 W/m2 a jistotě, že oteplování skončí
hned jak přestaneme užívat fosilní paliva.
Odpady na člověka a rok počítáme obvykle jen
v kilogramech, ale ten hlavní jsou tuny CO2 z fosilních paliv.
Místo nich musíme mít hojnost
elektřiy z větru a slunce, často z velkých dálek.
Pokračoval Ondráš Přibyla, zakladatel iniciativy Fakta o klimatu.
-
V dalším vstupu po čase 30:00
o překladu knížky Davida MacKaye,
mýtu že klima se mění vinou změny užívání krajiny (ne)
a znovu o zastavení oteplování,
ač se tím nezastaví tání ledových příkrovů.
Ona knížka je
Obnoviteľné zdroje energie – s chladnou hlavou.
Vysvětluje i to, že udělá-li každý z nás maličko,
dohromady uděláme maličko.
-
Po dotazu paní moderátorky (46:20),
kde brát spolehlivé informace:
kromě vědeckých prací
také přednášky a rozhovory největších vědců
(Schellnhuber, Rahmstorf, Hansen,,,), z webů
Skeptical Science
a RealClimate
ale pro začátek snad z knížek, co jsme napsali, přírodovědný text
Klima a koloběhy látek (název byl stanoven předem, ale je zavádějící,
neb nyní jde o jednosměrné toky) a nověji pak
Ochrana klimatu
se spoustou užitečných odkazů i na poutavá videa.
Ale i prestižní noviny, jako je Guardian či časopis Die Zeit, u nás
je něco málo občas v Respektu.
-
Od času 1:06:00
o Parlamentu a dokumentu pro Sněmovnu, když se v roce 2017
projednávala ratifikace Pařížské dohody
Co už víme – 8 hesel pro každého
a o tom, jak moc jsme nyní změnili své zvyklosti.
Další jejich změna bude nezbytná
pro rychlou a úplnou dekarbonizaci.
-
Od 1:16:20
o tom, jak mít všechnu energii z obnovitelných zdrojů,
v čemž pak pokračuje Martin Záklasník, téma zabralo dohromady 10 min.
Já doporučil svůj výběr literatury v Zotero kolekci
dekarb.
-
Jak odhadujete šanci, že oteplení nepřekročí 1,5
K
od 1:37:40. Vyvolaní jsou Martin Záklasník, já a Ondráš.
-
Od 1:41:30
jak rychle se otepluje a jak je to se stoupáním hladiny
– to je spolu s vodou přihnanou hurikány je zlé už nyní.
-
1:46:20
o dopravě v Brně ;-)
-
Nakonec, v 1:57:30
2 odkazy na fascinující filmy a apel, abychom se snažili:
Animace (11 min)
Wake Up Freak Out s nápisem Consume Less!
Film má titulky v mnoha jazycích, viz též pod
http://amper.ped.muni.cz/gw/films/
a
Before the Flood, film Leonarda di Capria. Český název:
Je s námi konec?
A také doporučení shlédnout Neflixem film
Our Planet.
Jen řeč autora sira Davida Attenborougha na premiéře 5. dubna 2020 (8 min)
je volně dostupná, dále mluvil princ Charles.
-
Úvodní vstup (zoom) Konference Střed zájmu: Kultura v nové realitě, 23. listopadu.
Spolu s Yvonnou Gailly mluvíme od 6. minuty až do 42. Viz například
záznam jen 1. panelu konference. Promítané obrazovky (minuty 8 až 32) viz
YJ_Stred.pdf. Další dva panely viz záznamy
na IDUPraha/videos.
-
V pořadu Odpolední Plus 14. prosince, 5 min
o klimatické nouzi, závazcích států a nutnosti co nejdříve pohánět vše elektřinou
ze slunce a z větru.
Renata Kropáčková uvedla téma apelem
Antonia Guterrese, který vyzval vlády k vyhlašování stavu klimatické nouze.
V celodenním záznamu je to od času 16:14:16.
2021
-
Zoom hodinová debata 25. února s tématem
Co může jednotlivec udělat pro ochranu klimatu?
Spolu s Romanou Březovskou, Ondrášem Přibylou a Jankem Rovenským.
V rámci série Akademie Greenpeace moderoval Milan Vítek.
Začátky mých 3,5min promluv jsou tyto:
o klimatické změně,
o teplotách v zimních interiérech,
o nenakupování,
o fee-and-dividend,
o Fransi Timmermansovi,
o Jamesi Edwardu Hansenovi a co číst (jen 1 min).
Některé statě jeho a o něm z let 2008 až 2013 jsme přeložili, jsou v adresáři
gw/hansen a v hlavičce je odkaz na jeho vlastní stránky
– s klíčovými dokumenty, videi, odkazy na publikace a grafy.
Na konci pak pléduju za studium nejnovějšího vydání (ke konci 2020)
Lancet Countdown (je myslím potřeba se na Lancet zaregistrovat,
velice doporučuji, jde o hlavní lékařský časopis světa či jeden ze dvou).
-
Rozhovor v ČRo Dvojka, s Terezou Kostkovou v pátek 30. dubna v lifestylovém pořadu Blízká setkání.
Při vysílání proložen písněmi, samotný rozhovor je jen půlhodinový:
Oteplování planety způsobují lidé. Každé kilo spáleného fosilního paliva škodí.
Připravovala paní editorka Michaela Svobodová.
Témat mnoho, od minuty:
- 2
- hvězdy, nebe, meteory,
-
4
- co si přát: rychlou výstavbu větrných elektráren místo výroby aut,
současně budování transkontinentálních sítí vysokého napětí
se stejnosměrným proudem,
-
6
- což trh zvládne jen
při zavedení fee-and-dividend na evropské úrovni
– poplatku za vytěžená či dovezená fosilní paliva,
rozdaného rovným dílem obyvatelstvu –
na úrovni stovek eur za tunu CO2
-
10
-
kolik těch tun připadá na jednoho Čecha: 10, s připočítáním ekvivalentu
z emisí metanu a oxidu dusného pak 12
– v kontrastu s "pouhými" stovkami kilogramů těch viditelných odpadů,
-
10:30
-
co můžeme dělat: topit teď jen sluncem,
případně i průvanem, je-li venku tepleji než uvnitř (tam stačí 18 °C),
v letních vedrech chladit průvanem v noci,
-
11:50
-
Komfortlüftung: větrání čerstvým vzduchem bez tepelných ztrát,
v kontrastu s cirkulací interiérového vzduchu ("klimatizace"),
též pro snížení respiračních onemocnění; instalovat to lze všude, kde se utěsní okna,
-
13:40
-
nenakupovat věci, hlavně auta, těmi skoro nikdy nejezdit
– příklad Lipska; elektromobilita neautomobilová
-
15:45
-
dvojskla do vnějších křídel starých oken
-
16:15
-
ubrat živočišných produktů na úroveň před první světovou válkou
-
17
-
o knížce
Starý dům lepší než nový,
nezbytnosti regenerovat rychle všechny budovy k pasivnímu standardu
(ale nejen to, viz záznam ze 28.,
Buildings in a world that looks beyond growth)
a potřebě
Sustainable Buildings Regulation
(k budovám viz i web Komise
Renovation Wave)
-
18
-
jak je příjemné se v zimě adaptovat na chlad,
-
18:45
-
o neudržitelném mořském rybolovu,
potřebě živit se mnohem více rostlinnou stravou,
o afrických rybářích bez ryb (vinou evropských velkolodí),
kteří se museli dát na pirátství či převážení migrantů,
-
21
-
o salátu z listů jarních pampelišek (a ukrajinském oleji Dikanka),
-
22:30
-
o chození bosky a výhodě tak jezdit na kole.
-
24:40
-
Komunitní energetika po vzoru Německa a Rakouska
– kdo není chudý, má investovat jen do ní, nebude žít v hanbě.
-
26
-
Německý ústavní soud: břímě nutnosti skutečně
eliminovat fosilní paliva
nesmí padnout až na ty, v jejichž rukou to bude až po roce 2030, vláda musí
předložit spravedlivý plán dekarbonizace.
-
27
-
Dopady oteplování jsou už
drastické, s koncem fosilních paliv by
ale i oteplování skončilo. Kdyby se dekarbonizace rychle a globálně nepodařila:
neobyvatelnost
obrovských území, která jsou už nyní horká a vlhká.
-
28:40
-
Nikoliv rostoucí populace chudých, ale spotřeba bohatých je problém,
ta musí klesnout; další zátěž pro klima hrozí a hlavní zátěž pro planetu vznikne
až tím, když se z bídy a chudoby lidé, co dnes přibývají, vymaní
– na což mají právo. Globální spotřeba oproti dnešku musí klesnout, aby
se mohly velké oblasti vrátit divočině.
- 29
-
A nakonec: čtěte si encykliku Laudato si',
O péči o společný domov
(Paulínky, Jungmannovo nám.)
-
V pořadu Regiony ČT24 v sobotu 15. května, téma
Boj se suchem. Z úterního natáčení s Ivou Vodákovou, v závěru mluví Yvonna Gailly.
Umývání nádobí na zahradě solárně ohřátou vodou,
dešťová voda s vínem místo sirupu,
zalévání dešťovkou i šedou vodou,
splachování vodou z pračky,
levně ozeleněné střechy.
Krátké promluvy a zajímavé záběry. K tématu se vztahují dokumenty
-
Klimaticky pasivní domy – 9 min rozhovor ve Studiu 6 ČT,
s Pavlem Navrátilem v pátek 18. června. Připravil Jiří Gregor.
O tom, že největší díl emisí skleníkových plynů
připadá na vytápění
a že jeho potřebu je nezbytné a dobře možné razantně snížit. Nejen
přidáním tepelných izolací tlustých několik decimetrů
a regenerací starých oken (místo jejich vybourání).
Zásadní je také vybavit budovy či místnosti, kde bývá více lidí,
například učebny, mechanickým větráním. To lze dělat velmi rychle,
je to příležitost pro průmysl. A také účinná obrana proti šíření
Covidu 19 i chřipek.
Videorozhovor reaguje na vydání zprávy
Decarbonisation of buildings: for climate, health and jobs,
k níž se vztahuje také písemný rozhovor níže,
v rubrice clanky;
jeho delší znění obsahuje i relevantní odkazy.
-
Ve Studiu 6 ČT ve čtvrtek 15. července, 9 min:
O budovách atp. v rostoucí klimatické krizi
-
V Odpoledním Plus v pátek 13. srpna od 15:35:22, 7 min:
O nezvratných dopadech jako je rozpad lesů;
o delších a horších obdobích horka, sucha či naopak strašlivých srážek;
o zmírňování nikoliv dopadů, ale emisí, které musí rychle klesnout k 0
a o tom, jak to udělat: vítr, slunce, nové "dráty" skrz EU i jinde;
zvelebit budovy na pasivní standard.
Zachytávat a užívat dešťovku nestačí, ač je to skvělé.
A jak to umožnit: vybírat 200 eur za tunu CO2. Oteplování tak můžeme během
30 let zastavit.
Následuje rozhovor s Jiřím Boučkem. Ptal se Martin Matějka.
-
El latigazo del cambio climático en Chequia: de las inundaciones al tornado,
článek ve španělštině a 12min video s anglickými titulky (částečně i česky).
30. srpna zveřejnil hlavní španělský deník El Pajís reportáž o nedávných
katastrofálních dopadech divokého počasi v Česku. Já jsem vystupoval na začátku
natočeném 19. července v Moravské Nové Vsi,
o devastaci
tornádem z 24. června. Mluvil tam též starosta
Marek Košut a jeden občan, který první poryv větru nafilmoval. Jsou tam též záběry
na Ves z dronu krátce před tornádem a po něm, obě videa poskytl laskavě pan starosta.
O tornádu a pak i ve druhé části, o záplavách a povodních, mluví Robert Stojanov.
-
K prvnímu dílu 6. hodnotící zprávy IPCC - Fyzikální základy,
18 min v cyklu Nedej se v pořadu Martina Marka s názvem
Zpráva o klimatu,
na ČT2, v neděli 24. října . V pořadu vystupují též
Marie Šabacká, Radim Tolasz, Ondřej Přibyla a Miroslav Trnka.
Střihy na mé minutové vstupy jsou v 11:53 (o smrtícím mokrém horku),
13:02 (oteplení jsme zavinili jen naší spotřebou)
a 16:36 (o neúrodě pšenice, hladomorech
a konci globální civilizace, pokud oteplení dosáhne celých 3 K).
(Na tento pořad navazuje vysílání z neděle 24. dubna 2022,
Zpráva z Česka.
Zabývá se komunitní energetikou (o ní mluví i náměstek
Petr Hladík)
a pak rolí, kterou v ukládání uhlíku mají hrát
rostliny.
Rozhovor se mnou, zdůrazňující i naléhavost skončit s importem ruského plynu,
se už nevešel, jen záběr na mé ruce, jak ukazuji biouhel.)
2022
-
27. února rubrika ČT2 Občanské noviny uvedla 8min reporáž
Klimatická akademie
natočenou ve Svatém Janu pod skalou už v sobotu 12., tedy před ruskou invazí.
Režisérem byl Martin Marek, záznam ukazuje i část přednášky Bedřicha Moldana.
Vystupují účastníci Akademie a lektoři, hlavně Petr (Ajs) Kucka. Záznamy z mých
rozhovorů jsou v krátkém úseku od minuty 5.
-
30. května ve Studiu 6 (ČT 1 a ČT 24), od třetí značky (čas 51:54):
Plány na zachycování oxidu uhličitého (8,5 min). S ukázkou biouhlu
a s důrazem na něj coby technologie, kterou lze s prospěchem aplikovat všude
a již nyní.
-
9. června v pořadu 90' ČT24 s tématem
2035: zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory (pokračujte
volbou Části dílu). Velmi kompetentně a přesvědčivě
mluví
europoslanec
Mikuláš Pexa, zasvěcený odborný přehled podal
Petr Knap.
Moderoval Roman Fojta.
Samotný můj vstup z brněnského studia
zmiňoval i další způsoby snižování skleníkových emisí, trval 8 min.
U líčení, jak mě cestou do Líšně předjel elektrický skateboard a koloběžky,
jsem opomenul zmínit, že jsem jel na kole
(k nádraží, tam jsem s ním nastoupil do tramvaje, což mi umožňuje celoroční
„šalinkarta“).
Odkazy na publikace k pozemní dopravě, které jsem předtím studoval, jsem po vysílání vložil
i do tematické kolekce transport, analogicky ke starší kolekci
aviation. Obé ve
své veřejné knihovně Zotera,
zotero.org/jenikholan/library. Tam je i kolekce k interiérovým teplotám,
IndoorTemp.
-
V úterý 28. června dopoledne ve Studiu ČT24,
7 min o závazku ukončit oteplování, spalovacích motorech a spotřebě budov
– od času 10:41:40. Zmíněny výměny vnějších skel v kastlových oknech
za nejlepší dvojskla a prospěšnost velmi odlišných teplot v interiérech v zimě
a za vln veder. Moderovala Izabela Niepřejová.
-
(2 krátká vystoupení v rozhlase před volbami někdy, nemůžu najít. Také další v neveřejnoprávních
médiích...)
-
V pátek 18. listopadu v pořadu Odpolední Plus (který prý už neexistuje...) od času 17:33
v celodenním záznamu
program.rozhlas.cz/zaznamya#/plus/2022-11-18 8 min o Loss and Damage aj. k COP v Egyptě.
(Mnohem podrobnější povídání o ztrátách od svědků víz nedělních 25 min
Za obzorem:
Do 20 let zmizí čtyři země. Tichomořské ostrovy naplno pociťují dopady klimatických změn.)
-
V sobotu 19. listopadu na Plusu rozhovor v pořadu Natura s Markétou Ševčíkovou.
Spolu s Yvonnou Gailly, o osobním angažmá. Mluví též Petr Doubravský o stávce.
Jak se změnil nebo naopak nezměnil klimatický aktivismus?. 24 min.
2023
-
V budově AV proběhla 9. ledna konference
Stav ochrany světového klimatu aneb:
Jaké jsou výsledky světové konference COP 27?. Odkazy na záznam a
další informace
viz stránku STUŽ. Já jsem ke konci z publika vysvětlil,
že konec užívání fosilních paliv povede k poklesu koncentrací skleníkových
plynů a oteplování se zastaví. Reagoval jsem na poznámku Thomase Franka,
v záznamu je od času 5:15, po 3,5 min končím doporučením sehnat si víkendovou
MF se
článkem Luďka Niedermayera.
-
Ve čtvrtek 27. července v 8:15
na CNN Prima News, 8 min.
O příčině klimatického rozvratu:
nevracíme celý watt na metr čteveční zpět do vesmíru.
Napravíme to až koncem fosilních paliv.
Pak se už chod počasí přestane zhoršovat.
Co máme sami dělat?
Mít v zimě v budovách chladno (pod 18), nelétat, nejíst tolik luxusní potraviny.
-
V pondělí 31. července od 11:16
v pořadu Studio ČT24 jsem 6 min odpovídal na otázky Romana Fojty, od času 1:16.
Nejprve
po příčině červencového světového horka a rekordně teplém severním Atlantiku.
Nejde asi jen o samozřejmý pokračující růst teplot vinou přidávaných skleníkových
plynů, ale velmi pravděpodobně i o ubýtek sírových aerosolů z lodní dopravy. Ty měly
veliký ochlazující účinek, který nyní chybí. Více slunečního záření tak dopadá na
mořský povrch.
Horko se dá přežít tam, kde je suchý vzduch (na slunci, natož odpoledne,
by se ale venku nemělo vůbec pracovat). Suchý vzduch vadí vegetaci, lidem pomáhá.
Smrtelná horka nastávají tam, kde se již nelze ochlazovat pocením.
Takové oblasti jsou už nyní, ale jak se oteplí o dalšího půl kelvinu, bude to opravdu zlé.
Extrémy totiž rostou mnohem rychleji než průměrná globální teplotní anomálie.
Rekordně teplé moře zabíjí korály a mohou z něj vzniknout zvláště silné hurikány.
Odsiřování pomohlo a pomáhá lidskému zdraví, ale oteplující účinek fosilních paliv
tím roste. Budoucí oteplení závisí na tom, kolik jich ještě spálíme. Až s nimi skončíme,
oteplovat se přestane. Doufejme že už v polvině století.
-
V úterý 22. srpna po
zprávách v 11 h na CNN Prima news, v záznamu po půlminutě reklam.
Moderuje Jaroslav Brousil. Téma
k požárům v Řecku a českým hasičům, požáru na Maui a horku ve Francii
začíná v čase 02, můj vstup je po čase 8:30.
Nejprve o tom, že teplotní maxima vzrostla mnohem více než teplotní průměry,
že se taková nikdy dříve nemohla vyskytnout. Že vegetace vysušená dříve
nemožným horkem za suchého větru umožňuje tak strašné požáry.
Pak o tom, že se
požární rizika budou ještě velmi zhoršovat, dokud nesnížíme spotřebu
fosilních paliv na malinký zlomek té dnešní. A že k oteplení moří přispívá
nyní i průzračnější ovzduší vinou odsíření lodních paliv.
Od minuty 11 záznam zadrhává, téma jsou vysoké teploty i u nás a to,
že na rozdíl od jižnější Evropy nejsme zvyklí na potřebnou změnu chování
za vln veder. Které budou i delší, vinou pomalejšího pohybu tlakových
útvarů souvisejícího s oteplováním Arktidy (přerušeno reklamami).
Do minuty 13 ještě o potřebě chránit zranitelné obyvatele, kteří nemají okna
cloněná proti slunci a nemají se kde ukrýt. Oblasti s větší zkušeností s vedrem
už mají zaměstnance, kteří za takových epizod ochranu zranitelným poskytují.
Končím poděkováním hasičům a tím, že se jejich zkušenosti budou hodit
i u nás, až nastane opravdu velký lesní požár.
-
Ve středu 23. srpna od 7:20
v pořadu Studio 6 se 10 min mluvilo
o námořní lodní dopravě a začátku rozvoje využití
větru pro ni s cílem ušetřit paliva a tím i emise oxidu uhličitého. Uvedl to a ptal se
Pavel Navrátil. Pasáž začíná od druhé zarážky, od minuty 20. V závěru padla i zmínka o
transportu nepůvodních druhů do vod, kde vadí.
K témuž tématu má ČT i výborný
článek ze 14. července. Přímo k větrnému pohonu velkých lodí
viz položky v mé veřejné knihovně
zotero.org/jenikholan/library ze 25. a 26. srpna 2023
– ikonkou vpravo nahoře přidáte sloupec Date Added a seřadíte
dle něj. Je tam i položka s tímto vystoupením, v jejích Notes odkaz sem a také odkaz
na dokumenty IMO s tématem Wind Propulsion,
z podzimu 22
a
jara 23.
-
V neděli 24. září vysílal rozhlas od 10 h v pořadu
Leonardo Plus téměř hodinový rozhovor, ptala se Šárka Feniková.
Témat bylo mnoho, pod záznamem jsou některá uvedena.
2024
-
30. ledna ve Studiu 6 ČT, 6 min na téma
Největší výletní jachta světa. Ptal se Ondřej Topinka.
-
6. února na totéž téma, ale podrobněji (24 min) na Plusu v pořadu Pro a proti:
První okružní plavbu největší výletní lodi světa Ikona moří provází ostrá kritika ekologů
. Ptala se Karolína Koubová, dalším hostem byl Jiří Bellinger. (Připojil jsem se aplikací
přes telefon, špatně jsem rozuměl... "budka" na Beethovenově nebyla volná.)
-
8. února během pořadu 90'ČT24 jsme během 18 min probírali téma
Oteplování planety – dosáhli jsme kritického bodu?
Ptala se Klára Radilová, připravil Jan Vávra. V záznamu je to od času 7:40 do 26:00.
Viz též
abstrakt v mé veřejné knihovně zotero.
-
25. července se Horizont ČT24 věnoval v úvodní části (8 min)
rekordní globální teplotě
a obstrukcím provozu letišť. Rozhovor se mnou zabral druho půli toho.
Odkazy z téhož dne viz k teplotám
článek Seznamu
a
projektu Copernicus
(další vývoj viz graf
https://pulse.climate.copernicus.eu/
)
a k letištím
Guardian
. (Jistě pak jsou k létání i další.)
Já jsem připomněl, že létání za zábavou je v ohledu globáního ohřívání
ten neškodlivější způsob,
jak utrácet vlastní příjmy. Bibliografický odkaz viz
v zoteru.