Ke stažení: Nízkonákladová pasivní dřevostavba 2011 souhrnný text
Pasivní dům je budova, při jejíž výstavbě je kladen zásadní důraz na snížení energetické náročnosti jejího provozu. Snahou je dosažení hranice 15kWh tepla na vytápění 1m2 podlahové plochy za rok, což je asi šestina spotřeby u běžného nově stavěného domu. Dnes používané stavební systémy pro pasivní domy jsou náročné na pečlivost výstavby, zvláště v případě dřevostaveb, kdy je obtížné dosáhnout dostatečné těsnosti budovy. Zřejmě proto je u nás stále málo stavebních firem, které jsou schopny stavět kvalitní pasivní domy za rozumnou cenu. Vlastní název „pasivní dům“ by měl napovídat, že nízké spotřeby energie je dosaženo hlavně pasivními prostředky (kombinací výborné tepelné izolace obvodového pláště budovy a solárních zisků okny). Opak však často bývá pravdou, pokud neprůhledná část pláště budovy nedosahuje potřebných parametrů pro přestup tepla, pak je energetická spotřeba domu „doháněna“ aktivními systémy, často nákladnými.Nabízí se otázka, zda přece jen nelze stavět pasivní domy za stejnou cenu a podobně jednoduše jako běžné domy. Klíčem ke kladné odpovědi je existence stavebního systému pro obvodový plášť pasivního domu, který umožní jednoduchou instalaci potřebných rozvodů i tepelné izolace v dostatečné tloušťce a spolehlivě zajistí těsnost domu. Pokud by toto stavební systém splňoval, není zásadní důvod, aby byl pasivní dům složitější a dražší než běžný dům, protože cena tepelné izolace (vztaženo na kubický metr) je několikanásobně nižší než zdících materiálů či betonu a celková cena jednoduchých systémů na vytápění a výměnu vzduchu s rekuperací v pasivním domě je srovnatelná s cenou otopného systému v běžném domě.
V ateliéru SOIP lze diskutovat individualizované projektyNový stavební systém
Hlavním konstrukčním prvkem nového stavebního systému pro nosné obvodové stěny a střechu pasivního domu jsou dřevěné příhradové vazníky, jejichž výška určuje tloušťku tepelné izolace (minerální vaty) použité v konstrukci k tepelné izolaci obvodových stěn a střechy (U=0,1Wm-2K-1).
Pro stavbu obvodových stěn a sedlové střechy rodinného domku je zvolena výška vazníků 400 mm - viz Obr.1. Příhradové vazníky jsou vyráběny na míru podle projektu jednoduchou technologií z proschlého smrkového dřeva. Spoje jsou lepeny a staženy svorníky. Vazníky jsou chemicky konzervovány. Na přání lze vyrobit příhradové vazníky prakticky libovolné výšky případně kónického tvaru pro pultové střechy v délce až 10 m. Montáž nosné konstrukce obvodových stěn, dřevěného trámového stropu a nosné konstrukce střechy trvá čtyřčlenné skupině asi týden. Poté lze na střešní vazníky nainstalovat pojistnou folii a střešní latě, provést zakrytí skládanou střešní krytinou a dostat tak stavbu velmi rychle „pod střechu“.
Venkovní i vnitřní opláštění obvodových stěn je provedeno proschlými Velox deskami VS35, které jsou k příhradovým vazníkům připevněny vruty a zmonolitněny slepením „natupo“ stavebním flexibilním lepidlem. Povrch desek je upraven vrstvou fasádního stěrkového tmelu s perlinkou a venkovní případně vnitřní omítkou. Stěrkový tmel s perlinkou a omítka na vnitřních Velox deskách tvoří spojitou vzduchotěsnou plochu zajišťující vzduchotěsnost domu. Pod Velox deskami ze strany interiéru je nainstalována parozábrana. Spoje parozábrany nejsou přelepovány, pouze dostatečně překrývány, což je plně postačující pro zabránění difúze vodní páry do konstrukce neprůhledného pláště budovy. Elektroinstalace a anténní rozvody jsou vedeny mezi Velox deskami a parozábranou s použitím vzduchotěsných elektroinstalačních krabic. Vodovodní instalace jsou umístěny v mezeře vynechané mezi Velox deskami. Rozvody vzduchotechniky a kanalizace jsou umístěny v prostoru pro tepelnou izolaci - u nich je třeba provést prostupy parozábranou, což však není kritické, neboť není vyžadována těsnost prostupu. Hlavní rysy domu jsou dokumentovány v krátkém sledu zde.
