[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next][Date Index][Thread Index]
Re: ze Silvestra
Snazim se porozumet mechanismu sklenikoveho efektu, abych jej
dokazal propojit s obehem vody a funkci vegetace. Potesilo mne, kdyz
Jenda Hollan zminil, ze obhajil disertaci na tema sklenikovy efekt (snad
jsem rozumel dobre).
Po navratu z cest preju jeste jednou vsem totez (stastny 2010), co uz jsme
s Yvonnou poprali, a pripominam, ze tenhle rok je pro budoucnost klimatu v
nejblizsich staletich klicovy. A to kvuli CO2, ktery ma v ovzdusi nesmirne
dlouhou zivotnost, kdyz se uz se tam jednou z uhlikovych zasobniku prida,
a pri rychlem a velkem pridani vede, jak ukazuje paleoklimatologie,
k velkym pozitivnim zpetnym vazbam (nejpoucnejsi je tzv. PETM).
Disertaci jsem nepsal o planetarnim sklenikovem jevu, ale o zarivych a
jinych tocich energie skrze pruhledne vrstvy ano. Je to disertace
prakticka, vsak pohledte:
http://amper.ped.muni.cz/pasiv/windows/JH_disertace/
Mj. vysvětluje, co vlastně udává termografie. Diskutuje emitance (i když
spíš pro povrchy staveb, vegetace je má ještě mnohem bližší jedničce) i
emisivity (emisivita je údaj jen pro lesklý povrch). Uvádí (a nabízí
software), jak přepočítávat údaje kamer na skutečné teploty. Například
snímek PV panelů pořízený nikoliv kolmo dolů, ale zhruba vodorovně, jejich
teploty ani zdaleka neudává, pokud se v nich zrovna nezrcadlí velmi nízko
ležící kumulus nebo kus lepenky, kterou tam někdo podrží. Ony totiž ty
běžné kamery pracují v atmosférickém okně, v němž se jasné nebe jeví jako
nekonečně studené. Z takového snímku prostě teplotu panelů vůbec odvodit
nelze (teplotu polovodivé vrstvy lze zato za bezvětří snadno spočítat, v
létě je na slunci jistě přes padesát stupňů).
Pripojuji praci, jejimz obsahem je falsifikace sklenikoveho efektu (ve
smyslu K. Poppera). Pokud vim, tak tato prace je znama z internetove
podoby od roku 2007. Mnohemu nerozumim tak, abych dokazal posoudit
spravnost argumentu.
Já se na tu práci díval už před těmi dvěma lety, když byla jen v němčině.
Je to... naprostá sračka. Kdybych byl z téže univerzity, tak bych chodil
kanálama. Ten stařeček (viděl jsem ho na záznamu Klausova semináře toho
roku) zářivým tokům a tokům energie vůbec nerozumí, a nejspíš ani fyzice
vůbec - jen si hraje s matematickými metodami bez ohledu na jejich reálnou
aplikaci. Je šokující, že to nějaký časopis zveřejnil, asi nějak vyhrabal
recenzenty, kteří to posuzovali dle svých přání a ne dle kritérií
vědeckých. Kdyby to někdo obhájil jako balakářku, tak by mu museli
dodatečně odebrat titul, až by se na to někdo doopravdy podíval, a něco
provést i s vedoucím práce a oponentem (např. jim další takovou činnost
zakázat).
Informace k tomu jsem teď našel na
http://www.realclimate.org/wiki/index.php?title=G._Gerlich_and_R._D._Tscheuschner
a poslední stručné shrnutí, na které tam odkazují, je správně
http://www.realclimate.org/index.php/archives/2007/08/1934-and-all-that/comment-page-10/#comment-48764
Když je ocituji:
[Response: It's garbage. A ragbag of irrelevant physics strung
together incoherently. For instance, apparently energy balance
diagrams are wrong because they don't look like Feynman diagrams
and GCMs are wrong because they don't solve Maxwell's equations.
Not even the most hardened contrarians are pushing this one.... -
gavin]
Je to vskutku hromada haraburdí, které se k té věci vůbec nevztahuje.
Nejsilnější argument je, že skleníkový efekt je nepřípustné označení, neb
ve skleníku je důležitější zachycení teplejšího vzduchu uvnitř než
znemožnění zářivého toku z půdy rovnou do nebe. Bariéra pro konvekci je
opravdu důležitejší, stejně jako v případě oken. Nicméně skleník, který by
misto skel užíval velmi tenké plastové fólie (jaké u nás doma užíváme v
oknech -- kombinace pokovené a nepokovené dá v kastlovém okně 0,7 W/m2K,
takže je zlepší třiapůlkrát), by fungoval za zimních jasných nocí hodně
mizerně, dokud by se ty fólie důkladně neorosily nebo neojínily.
Cestou z Lucemburska a pak ještě doma jsem dočetl nejnovější knihu, a ta
je také zřejmě dosud nejlepší: Storms of my grandchildren, od Jamese
Hansena. Má svůj web, http://stormsofmygrandchildren.com - na tom je pěkné
krátké video, kde autor říká, o co jde. Aktualizace grafů atd. jsou na
http://www.columbia.edu/~mhs119
Jakkoliv jsem Hansenovy práce a texty znal, dost jsem se ještě poučil.
Kupte si ji taky, půjčujte ji pak dál...
pěkně zdraví
Jeník
http://amper.ped.muni.cz/gw