[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next][Date Index][Thread Index]

Re: ze Silvestra



Snazim se porozumet mechanismu sklenikoveho efektu, abych jej
dokazal propojit s obehem vody a funkci vegetace. Potesilo mne, kdyz
Jenda Hollan zminil, ze obhajil disertaci na tema sklenikovy efekt (snad
jsem rozumel dobre).

Po navratu z cest preju jeste jednou vsem totez (stastny 2010), co uz jsme s Yvonnou poprali, a pripominam, ze tenhle rok je pro budoucnost klimatu v nejblizsich staletich klicovy. A to kvuli CO2, ktery ma v ovzdusi nesmirne dlouhou zivotnost, kdyz se uz se tam jednou z uhlikovych zasobniku prida, a pri rychlem a velkem pridani vede, jak ukazuje paleoklimatologie,
k velkym pozitivnim zpetnym vazbam (nejpoucnejsi je tzv. PETM).

Disertaci jsem nepsal o planetarnim sklenikovem jevu, ale o zarivych a jinych tocich energie skrze pruhledne vrstvy ano. Je to disertace prakticka, vsak pohledte:
          http://amper.ped.muni.cz/pasiv/windows/JH_disertace/

Mj. vysvětluje, co vlastně udává termografie. Diskutuje emitance (i když spíš pro povrchy staveb, vegetace je má ještě mnohem bližší jedničce) i emisivity (emisivita je údaj jen pro lesklý povrch). Uvádí (a nabízí software), jak přepočítávat údaje kamer na skutečné teploty. Například snímek PV panelů pořízený nikoliv kolmo dolů, ale zhruba vodorovně, jejich teploty ani zdaleka neudává, pokud se v nich zrovna nezrcadlí velmi nízko ležící kumulus nebo kus lepenky, kterou tam někdo podrží. Ony totiž ty běžné kamery pracují v atmosférickém okně, v němž se jasné nebe jeví jako nekonečně studené. Z takového snímku prostě teplotu panelů vůbec odvodit nelze (teplotu polovodivé vrstvy lze zato za bezvětří snadno spočítat, v létě je na slunci jistě přes padesát stupňů).

Pripojuji praci, jejimz obsahem je falsifikace sklenikoveho efektu (ve smyslu K. Poppera). Pokud vim, tak tato prace je znama z internetove podoby od roku 2007. Mnohemu nerozumim tak, abych dokazal posoudit spravnost argumentu.

Já se na tu práci díval už před těmi dvěma lety, když byla jen v němčině. Je to... naprostá sračka. Kdybych byl z téže univerzity, tak bych chodil kanálama. Ten stařeček (viděl jsem ho na záznamu Klausova semináře toho roku) zářivým tokům a tokům energie vůbec nerozumí, a nejspíš ani fyzice vůbec - jen si hraje s matematickými metodami bez ohledu na jejich reálnou aplikaci. Je šokující, že to nějaký časopis zveřejnil, asi nějak vyhrabal recenzenty, kteří to posuzovali dle svých přání a ne dle kritérií vědeckých. Kdyby to někdo obhájil jako balakářku, tak by mu museli dodatečně odebrat titul, až by se na to někdo doopravdy podíval, a něco provést i s vedoucím práce a oponentem (např. jim další takovou činnost zakázat).

Informace k tomu jsem teď našel na
 http://www.realclimate.org/wiki/index.php?title=G._Gerlich_and_R._D._Tscheuschner

a poslední stručné shrnutí, na které tam odkazují, je správně
http://www.realclimate.org/index.php/archives/2007/08/1934-and-all-that/comment-page-10/#comment-48764

Když je ocituji:
       [Response: It's garbage. A ragbag of irrelevant physics strung
       together incoherently. For instance, apparently energy balance
       diagrams are wrong because they don't look like Feynman diagrams
       and GCMs are wrong because they don't solve Maxwell's equations.
       Not even the most hardened contrarians are pushing this one.... -
       gavin]

Je to vskutku hromada haraburdí, které se k té věci vůbec nevztahuje. Nejsilnější argument je, že skleníkový efekt je nepřípustné označení, neb ve skleníku je důležitější zachycení teplejšího vzduchu uvnitř než znemožnění zářivého toku z půdy rovnou do nebe. Bariéra pro konvekci je opravdu důležitejší, stejně jako v případě oken. Nicméně skleník, který by misto skel užíval velmi tenké plastové fólie (jaké u nás doma užíváme v oknech -- kombinace pokovené a nepokovené dá v kastlovém okně 0,7 W/m2K, takže je zlepší třiapůlkrát), by fungoval za zimních jasných nocí hodně mizerně, dokud by se ty fólie důkladně neorosily nebo neojínily.

Cestou z Lucemburska a pak ještě doma jsem dočetl nejnovější knihu, a ta je také zřejmě dosud nejlepší: Storms of my grandchildren, od Jamese Hansena. Má svůj web, http://stormsofmygrandchildren.com - na tom je pěkné krátké video, kde autor říká, o co jde. Aktualizace grafů atd. jsou na
  http://www.columbia.edu/~mhs119
Jakkoliv jsem Hansenovy práce a texty znal, dost jsem se ještě poučil. Kupte si ji taky, půjčujte ji pak dál...

pěkně zdraví
 Jeník
 http://amper.ped.muni.cz/gw