Globální oteplování – přehled vývoje opřený zejména o překlad výběru ze stránky https://history.aip.org/climate/timeline.htm
(v létě 2018 připravila Tereza Volfová, Česká televize, doplňoval Jan Hollan. Online https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2611145-casova-osa-a-prece-se-otepluje-kdy-vedci-zjistili-ze-zeme-zacina-doutnat )
1. září 2018 doplněno o údaje o emisích CO2. Hyperlinky na data a grafy jsou inline (CDIAC a Hansen).29. Srpna 2020 doplněno dění od léta 2018.
19. století
1824 Fourier vypočítal, že Země by byla mnohem chladnější, pokud by neměla atmosféru
1859 Tyndall prokázal, že některé plyny blokují infračervené záření a konstatoval, že změny koncentrace plynů by mohly přinést změnu klimatu. Roční množství spáleného fosilního uhlíku (tehdy jen z uhlí) přesáhlo 80 milionů tun, vzniklo tím 300 milionů tun CO2
1896 Arrhenius publikoval první výpočet globálního oteplení při zdvojnásobení koncentrace CO2 (či ochlazení při poklesu na polovinu): asi 4 ºC
20. století
1927 Lidstvo ročně spaluje 1 miliardu tun uhlíku z fosilních paliv, což odpovídá emísím 3,7 miliard tun CO2
1938 Callendar oživil zájem o otázku globálního oteplování. Argumentoval, že tento jev na Zemi probíhá
1945 Úřad pro námořní výzkum USA zahájil financování řady vědních oborů, včetně těch, které jsou užitečné pro pochopení klimatických změn
1958 Rádiovým pozorováním byla na Venuši zjištěna teplota přesahující 300 ºC.
1960 Keeling publikuje první přesná měření koncentraci CO2 v ovzduší na Mauna Loa a na Jižním pólu. Na Havaji se během r. 1959 měnila v rozmezí mezi 311 a 315 částicemi na milión v cyklu daném nárůstem a rozkladem vegetace na severní polokouli. Zjistil také, že se na obou stanovištích koncentrace každým rokem zvyšují, tehdy to bylo méně než o 1. Znamenalo to, že většina CO2 z fosilních paliv se nestačí rozpustit v oceánech. Tehdy započatý graf kolísání a růstu koncentrací dnes označujeme jako Keelingovu křivku.
1965 V Americkém Boulderu se konala první vědecká konference, která se zabývala příčinami klimatické změny
1967 Založení Mezinárodní programu pro globální výzkum atmosféry (International Global Atmospheric Research Program)
1967 Manabe a Wetherald provedli přesvědčivý výpočet, že zdvojnásobení CO2 by zvýšilo teplotu světa o několik stupňů Celsia
1968 Vycházejí studie, které varují před možností rozpadu antarktických ledových příkrovů, což by katastrofálně zvýšilo hladinu moře
1970 První Den Země
1970 Vytvoření Národní oceánské a atmosférické správy Spojených států (US National Oceanic and Atmospheric Administration)
1970 Ukazuje se, že vlivem lidské činnosti rychle přibývá aerosolů. Bryson tvrdí, že to má za následek potlačení globálního oteplování, a že aerosoly můžou způsobit výrazné ochlazení Země. Pohled oboru „climate science“ byl ale tehdy i poté opačný: skleníkové plyny brzy převáží.
1971 SMIC konference (Study of Man's Impact on Climate, Studie o vlivu člověka na klima). Vědci upozorňují na nebezpečí závažné globální změny způsobené člověkem
1972 Sucha v Africe, na Ukrajině a v Indii zavinila světovou potravinou krizi. To mělo za následek rozšíření obav z klimatické změny
1974 Závažné sucho od roku 1972 vyvolává obavy o klima. Kvůli ochlazení následkem aerosolů se mluví o nové době ledové.
1975 Varování o vlivu letadel na životní prostředí vede k výzkumu stopových plynů ve stratosféře a zjištění jejich nebezpečí pro ozonovou vrstvu
1976 Studie ukazují, že Chlor-fluorované uhlovodíky, metan a ozon mohou významně přispět ke skleníkovému efektu
1976 Kácení lesů a další změny ekosystémů jsou označeny jako významné faktory ovlivňující budoucnost klimatu
1977 Stalo se naprosto zřejmé, že globální oteplování, nikoli ochlazování, představuje největší klimatické riziko příštího století. Hmotnost uhlíku přeměněného za rok na CO2 oxidací fosilních paliv a výrobou cementu překročila 5 miliard tun.
1979 Zpráva Americké národní akademie věd zjišťuje, že zdvojnásobení CO2 přinese globální oteplení o 1,5 až 4,5 °C.
1979 První světová klimatická konference v Ženevě. Vedla k vytvoření Světového klimatického programu (World Climate Programme) a k mezinárodní koordinaci výzkumu
1982 Je zaznamenáno silné globální oteplování, které se konalo od sedmdesátých let. Rok 1981 byl přitom nejteplejším naměřeným rokem.
1984 v Praze na Trends in Physics, přednášel prof. Klause Heinloth
1985 Ramanathan se svými kolegy oznamuje, že globální oteplování může postupovat dvakrát rychleji, než se očekávalo. A to kvůli nárůstu metanu a dalších stopových skleníkových plynů.
1985 Vědecká konference v rakouském Villachu. Účastníci prohlásili, že tempo globálního oteplování v první půli 21. století může být větší než kdykoliv v minulosti lidstva. A že i když je nějaké oteplení již nevyhnutelné, jeho tempo a velikost lze zásadně ovlivnit vládními politikami ohledně šetření energií, fosilních paliv a emisí skleníkových plynů
1985 Vývrty z antarktického ledu ukázaly, že teplota a koncentrace CO2 se v průběhu minulých ledových dob měnily současně
1987 Montrealský protokol Vídeňské úmluvy nařizuje mezinárodní omezení emisí plynů, které poškozují ozon
1988 Vytvoření Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC)
1988 Konference v Torontu požaduje přísné limity pro emise skleníkových plynů
1989 Valné shromáždění se rozhodlo svolat na červen 1992 Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji. Problematika klimatické změny se měla stát jedním z ústředních témat této konference.
1989 Ministerská konference o změně klimatu v Noordwijku (Nizozemí). Její závěrečná deklarace mj. uznává nutnost stabilizovat emise skleníkových plynů na úrovních, které posoudí IPCC a Druhá světová klimatická konference.
1990 IPCC zveřejnil První hodnotící zprávu. Konstatuje, že Země se již oteplila a že to bude dále pokračovat
1990 -Druhá Světová klimatická konference v Ženevě, uspořádaná WMO, UNEP a dalšími mezinárodními organizacemi. Zatímco vědecká komunita zde varovala před vážnými následky klimatických změn, ministři se odmítli zavázat k jakémukoli omezení emisí skleníkových plynů.
1990 - Valné shromáždění OSN ustavilo Mezivládní vyjednávací výbor pro rámcovou konvenci o klimatických změnách (Intergovernmental Negotiating Committee for a Framework Convention on Climate Change, INC/FCCC). Ten svou práci zahájil v únoru 1991
Vorsorge zum Schutz der Erdatmosphäre. Enquete‐Kommission des Deutschen Bundestages (1987-1990) legt abschließenden Bericht vor
1991 Odpůrci globálního oteplování tvrdí, že změny teplot v 20. století jsou způsobené slunečními vlivy.
Přednáška Skleníkový efekt se nás netýká? na konferenci Skleníkový efekt a energetika, konané v Praze 24. až 25. října 1991: http://amper.ped.muni.cz/gw/clanky/1991/
„Snahy snížit množství skleníkových plynů pomocí mezinárodních dohod lze jen uvítat, přicházejí však bohužel o deset let pozdě.“: princ Charles, dle rakouského letáku
9. květen 1992 vznik textu Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu (UNFCCC), která byla následně otevřena k podpisu
článek 2: Cíl: Konečným cílem této úmluvy a jakýchkoli souvisejících právních dokumentů, které konference smluvních stran případně přijme, je dosáhnout, v souladu s odpovídajícími opatřeními úmluvy, stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by předešla nebezpečnému narušení klimatického systému vlivem lidské činnosti. Této úrovně by mělo být dosaženo v takové lhůtě, která dovolí ekosystémům, aby se přirozenou cestou přizpůsobily změně klimatu, která zajistí, že nebude ohrožena produkce potravin, a která umožní, aby hospodářský rozvoj mohl pokračovat udržitelným způsobem.
13. června 1993 – Česko podepisuje UNFCCC
21. března 1994 - Rámcová úmluva OSN o změnách klimatu vstoupila v platnost.
Hospodaření s energií: zvl. vydání časopisu Veronica s užitím rakouských podkladů
1995 Zprávy o rozpadu antarktických ledových šelfů a další projevy oteplování v polárních oblastech začínají ovlivňovat veřejné mínění
1995 1. konference smluvních stran UNFCCC v Berlíně, ustanoveny podpůrné orgány pro jednání o kvantifikovaných emisních cílech.
1997 -3. konference smluvních stran UNFCCC v Kjótu (Japonsko). Zde byl přijat Kjótský protokol. Stanovení cílů pro vyspělé země s cílem snížit emise skleníkových plynů, protokol už v předstihu odmítly podepsat Spojené státy
Slunce pro Bílé Karpaty
1998 Mimořádně teplý rok kvůli jevu El Niño
1998 - Česká republika podepisuje Kjótský protokol
21. století
2001 Třetí zpráva IPCC uvádí, že globální oteplování, bezprecedentní od konce poslední doby ledové, je velmi pravděpodobné a může mít velice ničivé dopady
2003 Četná pozorování vyvolávájí obavy, že rozpad ledových příkrovů Západní Antarktidy a Grónska může zvýšit hladinu moře rychleji, než se dosud věřilo
2004 Objevují se prvníí knihy, filmy a umělecká díla, která se tématem globálního oteplování zabývají
2005 Hurikán Katrina a další významné tropické bouře rozpoutávají debatu o dopadu globálního oteplování na intenzitu těchto jevů
2005 - Kjótský protokol vstupuje v platnost (podepsán velkými průmyslovými státy kromě USA.)
2005 Čína předstihla Spojené státy v produkci CO2
2006 An Inconvenient Truth
Stern Review http://amper.ped.muni.cz/gw/stern_review/
2007 Čtvrtá zpráva IPCC varuje, že se projevily vážné účinky oteplování; náklady na snižování emisí by byly podle ní mnohem nižší než škody, které změna klimatu přináší. (Viz i http://amper.ped.muni.cz/gw/ipcc_cz/RC_IPCC_errors_cz.html )
Nobelova cena za mír: IPCC a Al Gore
2008 Vědci upozorňují, že i kdyby byly okamžitě zastaveny všechny emise skleníkových plynů, globální oteplování se hned nezastaví a již dosažené teploty potrvají mnoho staletí
350.org
Řekněte Baracku Obamovi pravdu – celou pravdu http://amper.ped.muni.cz/gw/hansen/
Wake Up Freak Out http://amper.ped.muni.cz/gw/films/
http://amper.ped.muni.cz/gw/umluvaSP/: Covenant of Mayors
2009 Mnoho odborníků varuje, že globální oteplování nabírá rychlejší, nebezpečnější tempo, než se očekávalo před několika lety.
Výzva nositelů Nobelových cen: Víme, co je třeba dělat. Nesmíme čekat, až bude příliš pozdě. Nesmíme čekat, až to, čeho si ceníme nejvíce, bude ztraceno. http://amper.ped.muni.cz/gw/nobel/
Kodaňská diagnóza: české shrnutí a pak překlad 2010 a 2011: http://amper.ped.muni.cz/gw/diagnosis/
Konference COP 15 v Kodani
2010 – 2011 Překlady ze Skeptical Science: http://amper.ped.muni.cz/gw/sks/ a dále https://skepticalscience.com/translation.php?lang=1 česky ttps://skepticalscience.com/translation.php?lang=19 slovensky
2012 slovenské vydání (překlad Alexander Ač) knihy David J. C. MacKay: Obnoviteľné zdroje energie – s chladnou hlavou (Sustainable Energy – without the hot air): http://amper.ped.muni.cz/gw/aktivity/dale_ctete/MacKay/
2013 Koncentrace oxidu uhličitého na Mauna Loa překročila hranici 400 ppm – tak vysoká nebyla milióny let. Ročně k tomu přibývá již více než 2 ppm.
Ridenhourova cena za statečnost z roku 2013 pro doktora Jamese Hansena http://amper.ped.muni.cz/gw/hansen/ridenhour_prize.pdf
2015 Vědci zjistili, že tání západní Antarktidy je nezvratitelné a v příštích staletích přinese nárůst mořské hladiny o několik metrů
Encyklika Laudato si' – o péči o společný domov. V jazycích OSN a pak i česky.
Pařížská dohoda: všechny státy se shodly na nutnosti omezit oteplení na „hodně pod 2“ a „pokud možno nepřekročit 1,5“ stupně Celsia oproti druhé půli 19. století. Předložily své dobrovolné závazky ke snižování emisí – i kdyby je ale dodržely, oteplení by přesáhlo 3,5 °C.
Nárůst teploty oproti období 1880-1920 poprvé přesáhl laťku 1 °C. Průměrná globální teplota se stala vyšší než kdykoliv za posledních deset tisíc let.
Od 2012 práce v projektu na Pedagogické fakultě MU, zejména brožura Klima a koloběhy látek: http://amper.ped.muni.cz/gw/aktivity/
2016 COP 22 - Zahájení partnerství pro globální klima v Marrákeši, které má pomoct v implementaci závazků Pařížské dohody
Naměřené teploty byly ještě o 0,1 °C vyšší než v roce 2015 – příčinou byl extrémně silný jev El Niño v předchozích měsících
Before the Flood (Leonardo DiCaprio)
2017 Donald Trump oznámil, že USA odstupují od Pařížské dohody
Česko se stalo poslední zemí EU, která Pařížskou dohodu ratifikovala
rok 2017 byl obdobně teplý jako rok 2015. Hmotnost uhlíku přeměněného za rok na CO2 užitím fosilních paliv (a výrobou cementu) dosahuje 10 miliard tun. CO2 tím přibylo o 37 miliard tun.
2018 Vysoké teploty a nízké srážky vedou k nebývalému suchu a chřadnoucí vegetaci nejen v Česku, Nepříznivý průběh počasí se dává do souvislosti s oteplením Arktidy, které je dvakrát větší než globální.
20. srpna 2018 Greta Thunberg zahájila před švédským parlamentem Školní stávku pro klima.
Podnítila tím stávkové hnutí Fridays for Future moudrých žaček a žáků ze středních škol v Evropě i jinde. Měla v prosinci projev na COP 24 v Katovicích.
V říjnu byla publikována výzva stovky akademiků, která zahájila hnutí Extinction Rebellion, známé i pod zkratkou XR
2019 Stávky započaté v lednu, a to i mimo Evropu, ohromně ovlivnily veřejné mínění a získaly podporu vědců z celého světa, zejména v Německu a Británii, hrstky i v Česku.
15. března byla stávka celosvětová, s účastí i v Česku (např. i v Olomouci). Další pak 20. a 27. září.
Zářijové stávky měly za cíl ovlivnit UN Climate Action Summit 2019, který se konal od 23. v New Yorku. Vystoupila na něm i prezidentka Zuzana Čaputová, z Česka ale nikdo. Velmi sledovaný projev měla Greta Thunberg. Oprávněně obvinila státníky, že neudělali dosud nic.
Od jara do listopadu vyhlásily různé legislativní sbory Stav klimatické nouze. V Británii to byly nejprve parlamenty Skotska a Walesu, pod vlivem akcí XR blokujících Londýn pak i britský parlament. Podobně se zachovala mnohá města a další národní parlamenty. Evropský tak učinil v listopadu. Citujme z hesla na wikipedii, jak je přeloženo z německého Klimanotstand:
Vyhlášení stavu klimatické nouze představuje rozhodnutí parlamentu (tj. zákonodárce) nebo vlády (exekutivy), jímž prohlašuje, že existuje klimatická krize a že dosavadní přijatá opatření nejsou dostatečná k jejímu vyřešení.[1] Jedná se tedy o řešení člověkem způsobeného globálního oteplování („klimatické změny“). Toto rozhodnutí zmocňuje vládu a státní správu k přijetí opatření, která změní dosavadní stav a pokusí se zastavit globální oteplování způsobené člověkem. Prohlášení může být přijato na různých úrovních (národní, obecní atd.) a může se lišit hloubkou nebo podrobností požadavků.[2]
Termín klimatická nouze se vztahuje nejen k tomuto formálnímu rozhodnutí, ale jedná se o obecnější označení zahrnující další opatření v boji proti klimatickým změnám, jimž dodává provázanost a odůvodnění. Zavedení a používání pojmu „stav nouze“ v této souvislosti dává těmto opatřením nejvyšší neodkladatelnou prioritu.[1][3] Stav klimatické nouze bývá také interpretován jako výraz svrchovanosti lidu: ačkoli je vyhlášen shora, bývá vyžadován zespodu.[4]
2020 na jaře se uskutečnily další studentské páteční stávky, a to i na mnoha místech Česka
Pak ale veškeré aktivity „vypnula“ opatření proti šíření koronaviru z komunistické Číny.
To se týká i plánovaného COP 26 v Glasgowu, která se měla konat v listopadu. Pět let po Pařížské dohodě tam měly být předloženy nové tzv. Nationally Determined Contributions, tedy dobrovolné „příspěvky“, které jednotlivé státy slibují v ohledu mitigace svých emisí. (Mitigace: snížení emisí oproti business as usual pomocí úsilí zaměřeného tímto směrem.) Je jasné, že dosavadní mitigační sliby téměř všech států jsou v ostrém rozporu s Pařížskou dohodou. Kdy budou nové „závazky“ předkládány, není jasné. Pro EU i Česko by mělo platit snižení emisí do r. 2030 na polovinu oproti dnešku a na nulu v roce 2040. Jen tak je šance, že se ke skutečnému úsilí připojí i zbytek světa. Viz Emissions Gap Report 2019 a tam Figure ES.4: