Hostětín - obec pro 21. století

pohled z letadla podzim 2001

Na úpatí Bílých Karpat, v malebné kulturní krajině s pestrou mozaikou převážně listnatých lesů, květnatých luk a ovocných sadů, leží obec Hostětín s dvě stě třiceti obyvateli. Pro uchování přírodních a kulturních hodnot celého regionu byla před dvaceti lety vyhlášena Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty, do které Hostětín náleží. Od roku 1996 je území CHKO Bílé Karpaty zařazeno mezi Biosférické rezervace UNESCO.

To, co mnohé jiné obce považují za brzdu rozvoje, dokázali v Hostětíně využít pro své rozvojové programy. Od roku 1996, kdy je obec zapojena do Programu obnovy venkova, se podařilo v Hostětíně realizovat pestrou škálu enviromentálních projektů. Na jejich dynamickém rozvoji se vedle obce samotné podílí občanská sdružení, zejména Český svaz ochránců přírody - základní organizace Hostětín a Veronica, a Nadace Veronica, ve spolupráci s Okresním úřadem v Uherském Hradišti a Správou CHKO Bílé Karpaty. Náročnější projekty jsou společným dílem řady partnerů, a to jak regionálních, tak i zahraničních.

Voda a krajina

Vegetační kořenová čistírna je ve stálém provozu od července roku 1997 jako první svého druhu na území CHKO Bílé Karpaty a na východní Moravě vůbec. Její výstavba znamenala odstranění stavební uzávěry vyhlášené od sedmdesátých let, neboť Hostětín se nachází v ochranném pásmu vodárenské nádrže Bojkovice. Vedle jednoznačného rozhodnutí obnoveného obecního zastupitelstva z počátku devadesátých let, které si uvědomovalo, že výstavba čistírny odpadních vod je prvořadým úkolem, sehrál důležitou roli i seminář o čistotě vody v krajině, který zde pořádala na jaře roku 1993 ZO ČSOP Veronica. Pravidelně sledovaný čtyřletý provoz čistírny potvrdil, že navržený způsob čištění je skutečně funkční i v přísným podmínkách pásma hygienické ochrany. Přibližně 1300 m2 plochy dvou štěrkových filtrů, osázených rákosem a chrasticí, je doplněno o menší biologický rybník a na rozdíl od nevzhledných čistíren klasického typu je kořenová čistírna hodnotným biotopem se vzdělávací funkcí - funkci "kořenovky" vysvětlují návštěvníkům informační panely. Technologie opřená o přírodní procesy vyžaduje sice pravidelnou, ale nenáročnou údržbu a má zcela zanedbatelné provozní náklady.

Sluneční kolektory

Viditelná část slunečních systémů pro ohřev vody se od července 1997 objevila postupně na střechách již devíti domů. Jejich instalace v Hostětíně zahájila program svépomocné montáže jednoduchých stavebnicových solárních systémů s názvem Slunce pro Bílé Karpaty, který s podporou řady donorů rozvíjí Ekologický institut Veronica. Dle měření, která sledovala účinnost zařízení, dosahují roční úspory energie asi 2 000 kWh na jedno zařízení. Celkem se doposud v rámci programu instalovalo třicet pět systémů na veřejných i soukromých budovách v celých Bílých Karpatech. Svépomocný program zatím pracuje s velmi jednoduchým systémem, jehož hlavními částmi jsou hliníkový absorbér o ploše 6 m2 a 700 litrová akumulační nádrž. Podrobněji viz adresář s montážní příručkou atd.

první integrovaný kolektor

Na rok 2001 připravila Veronica ve spolupráci s rakouskými a lucemburskými partnery uvedení dalšího svépomocného solárního systému, který představuje špičku v oboru solárních technologií. Viz reportáž z montáže.

V rámci svépomocného programu proběhla řada vzdělávacích a školicích akcí s cílem rozšířit vědomí o možnostech využití slunce mezi místními řemeslníky. Využití slunečního ohřevu skrývá velký potenciál pro vytváření pracovních míst pro specializované řemeslníky a místní firmy. Zatím je však problémem udržovat i malou dílnu na výrobu součástí pro sluneční ohřev. Známá je dobrá zkušenost z Rakouska, kdy rozvoj svépomocných programů předcházel ohromnému komerčnímu rozmachu solárních technologií a jejich užití.

Další texty k solárnímu programu jsou v adresáři solar.

Spalování biomasy

Významným okamžikem pro energetické hospodaření obce bylo v říjnu 2000 spuštění centrální výtopny na spalování odpadního dřeva z okolních lesů a pil, která zásobuje teplem celou obec. Zahájení provozu předcházelo sedm let příprav. Nejprve se jednalo na úrovni Okresního úřadu v Uherském Hradišti o ambiciózním plánu takřka čtyřiceti obcí na území Bílých Karpat, které měly odpadní biomasu energeticky využívat. Tyto snahy postupně ztroskotaly na zločinné podpoře přímotopů, na environmentálně pochybné plynofikaci českého a moravského venkova a na nesmírné náročnosti přípravy projektu pro komunální využití obnovitelných zdrojů - konkrétně vytápění dřevem. A tak je smutnou skutečností, že z celého balíku bělokarpatských projektů se zatím realizoval jen ten v Hostětíně. Stalo se tak díky nesmírnému zaujetí samosprávy obce a jejích občanů a českých i zahraničních partnerů projektu. Financování ojedinělé investice pocházelo částečně z holandského grantu, neboť projekt prověřuje jeden z mezinárodních mechanismů navrhovaných ke snižování emisí CO[2] -- Joint Implementation.

Stavba výtopny (viz obr. s přehledem obecní sítě) a zejména první topná sezóna představovaly pro obec velkou zkoušku. Biomasový projekt znamená nejen více starostí při realizaci a provozu, ale současně vznik pracovních míst spojených s provozem a přípravou paliva, posílení místní ekonomiky tím, že platby za teplo zůstávají v regionu. Potřebné palivo navíc pochází z okolí obce a je zdrojem obnovitelné energie.

schema výtopny

Alternativní energetický program v Hostětíně se bude nadále rozvíjet - např. ve zlepšení tepelné izolace budov. Věříme, že se podaří Hostětín zapojit do kampaně evropských obcí, které usilují o stoprocentně nefosilní energetické hospodářství, viz anglicky psaná přihláška

podíl fosilních zdrojů

Podrobnější přehled přípravy, budování a funkce výtopny viz Energetické Centrum HOstětín.

K projektu byly sepsány i podpůrné informace: přehled vývoje v Rakousku. a o regulaci vytápění. Další texty (rozbory, přednášky) najdete v adresáři biomasa.

Zachování tradičních odrůd ovoce

Od roku 1991 je v Hostětíně jedno z center projektu Tradice Bílých Karpat zaměřeného na záchranu a využití starých krajových odrůd ovoce a na podporu tradičního extenzívního ovocnářství prostřednictvím místního zpracování ovocných produktů a obnovení trhu s nimi. Projekt spojuje ovocnáře, drobné zpracovatele ovoce, zastupitele obcí a spotřebitele s cílem obnovovat v obcích drobné zpracovny ovoce a připravit marketingovou strategii pro ovocnářské produkty tak, aby zisk z prodeje pomáhal ochraně kulturní krajiny.

Sušírna

Jednou z akcí, která přispěla k zachování skutečných tradic regionu, je obnovení staré dřevěné sušírny ovoce. Na podzim 1998 se díky podpoře Nadace Partnerství podařilo zrekonstruovat jednu z posledních sušíren ovoce v obci, a tak asi po patnácti letech mohli Hostětínští znovu ochutnat sušená jablka - "krajánky", hrušky či "trnky". Obnovili tak tradici, která sahá až do 17. století. O provoz dvě stě let staré sušírny se starají místní a během loňského podzimu usušili více než 4,5 tuny čerstvého ovoce pro drobné pěstitele nejen z Hostětína, ale i z okolních obcí. Úspěšný provoz sušírny je přínosem především pro záchranu kulturního dědictví regionu - navazuje tak na tradici stovek sušíren ovoce v dědinách na Slovácku, Luhačovském Zálesí a Valašsku.

sušárna sušárna 2

Moštárna

V letech 1999 a 2000 byla v rámci česko-lucemburského projektu přestavěna stará stodola na malou moštárnu pro výrobu nefiltrovaných ovocných šťáv z krajových odrůd ovoce. Do provozu byla uvedena v podzimní sezóně 2000, kdy se v moštárně vykoupilo a zpracovalo 200 tun jablek na asi 140 tisíc litrů jablečné šťávy. Podstatná část jablek (asi 43 %) pocházela ze sadů s certifikovaným ekologickým hospodařením. Za vyšší ceny se vykupovala jablka z ekologických sadů, aby byla podpořena motivace drobných pěstitelů k certifikaci jejich hospodaření v režimu ekologického zemědělství.

moštárna

Přestože provozovatelem moštárny není obec Hostětín ani žádná jiná právnická či fyzická osoba z Hostětína, nýbrž občanské sdružení bělokarpatských organizací a jednotlivců Tradice Bílých Karpat, bez podpory občanů a obce by nebylo možné celý projekt realizovat.

Více viz Tradice Bílých Karpat 2001 a Bartákův hrnec 2001

Krajina - pozemkový spolek

Nadace Veronica zakoupila na podzim 1998 v Hostětíně komplex nemovitostí - starou zemědělskou usedlost s obytným objektem, hospodářskými budovami a přilehlým ovocným sadem. K hospodářství patří i lesy a pole o rozloze téměř 13 ha, které se staly základem Pozemkového spolku Veronica. Jeho dlouhodobým cílem je hospodaření jak na zemědělských, tak lesních pozemcích v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje. Pro zemědělské hospodaření to představuje především uplatňování zásad ekologického zemědělství, v lesích dodržování šetrného hospodaření s preferencí původní dřevinné skladby porostu.

Pilotním projektem Pozemkového spolku Veronica byla v loňském roce výsadba stromků v trati Jahodiska. Díky společnému projektu s obecním úřadem v Hostětíně se podařilo vysadit pět set sazenic listnatých dřevin a původních vysokokmenných odrůd jabloní, třešní a hrušní, které tak obnovují v dané lokalitě původní pestrou krajinnou mozaiku, která byla zničena necitlivými zásahy v sedmdesátých letech. Při výsadbách se úzce spolupracovalo s vlastníky pozemků, které má tento krok motivovat k rozvoji ovocnářství a péči o krajinu.

Podrobnosti o krajině Hostětína viz vzdělávací texty o krajině.

Centrum modelových ekologických projektů pro venkov

Dlouhodobým záměrem partnerů hostětínských projektů - zejména Ekologického institutu Veronica a Nadace Partnerství je stavba budovy Centra modelových ekologických projektů pro venkov, které se má stát nástrojem dalšího rozvoje a rovněž napomoci jejich rozšiřování na dalších místech. Další náplní Centra by měl být rozvoj nových pilotních projektů naplňujících vizi trvale udržitelného rozvoje venkovské krajiny. Úmyslem je pořádat zde praktické školicí a vzdělávací kurzy pro zástupce veřejné správy, řemeslníky, malé a střední podniky, studenty i širokou veřejnost. Ke vzdělávacím účelům a ověřování modelů ekologického hospodaření budou využívány pozemky - zemědělská půda a lesy, které spravuje pozemkový spolek. Rozdíl od klasického školicího střediska je v tom, že obec a její okolí vytváří ideální "laboratoř" pro praktickou ekologickou výuku. Součástí projektu je i výstavba objektu, který bude odpovídat zásadám ekologického stavitelství s využitím solární a nízkoenergetické architektury a bude tak sloužit jako součást jednoho ze vzdělávacích modulů. Projekt Centra se opírá o rozsáhlou spolupráci s řadou dalších subjektů v oblasti Bílých Karpat, které mohou nabídnout řadu dalších modulů pro školení i inspiraci. Je to například ochrana a péče o květnaté louky (ZO ČSOP Kosenka Valašské Klobouky, ZO ČSOP Bílé Karpaty Veselí nad Moravou), ekologické zemědělství (Informační středisko pro rozvoj Moravských Kopanic ve Starém Hrozenkově), veřejná prostranství (Pivečkův park ve Slavičíně). Součástí projektu je i spolupráce s realizátory podobně zaměřených projektů v zahraničí, zapojení do mezinárodních programů a jejich adaptace na místní podmínky.

Model Hostětín

Cílem celého snažení obce je především podporovat rozvoj, který odpovídá výzvám i hrozbám 21. století. Vzhledem k tomu, co se již podařilo uskutečnit, je možné ukazovat na praktických příkladech, že vztah k přírodě, místním zdrojům a tradicím a ohleduplné hospodaření může rovněž ekonomicky stabilizovat venkov a řešit nezaměstnanost i v poměrně odlehlých oblastech.

RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc. - ředitelka ZO ČSOP Veronica, Mgr. Radim Machů - místostarosta obce Hostětín