Tradice Bílých Karpat v roce 2001

• Po zkušenostech a vyhodnocení provozu z loňské sezóny jsme na moštárně provedli některé stavební, které byly požadovány stavebním úřadem pro kolaudaci stavby:

• úprava odvádění odpadních vod z moštárny: oplachové vody z mytí jablek a praní plachetek jsou přečerpávány do zásobní nádrže a odtud vyváženy na zálivku na vybrané pozemky v Hostětíně.
• stavební úpravy a protipožární zabezpečení kotelny a skladu LTO

• Mimo tyto změny nainstalovala ZO ČSOP Veronica na jižní střechu moštárny sluneční kolektor o ploše 36 m², který bude po zapojení do systému začátkem roku 2002 sloužit pro přípravu teplé vody a na vytápění moštárny.

• Intenzívně probíhá také plánování výstavby skladu pro provoz moštárny, kde se budou skladovat mošty již nalahvované (doposud skladováno v 5 km vzdáleném Slavičíně) a mošty v zásobních nádržích (zatím uskladněno přímo ve výrobně).

• Všechna realizovaná opatření přispěly také ke zlepšení ekologické šetrnosti celého provozu a měly by se projevit i na snížení provozních nákladů.

• Na počátku roku jsme konzultovali s potravinářskými odborníky nové řešení pasterizace jablečného moštu. Konečné řešení zachovávalo současný princip pasterizace (deskový výměník), a navíc bylo navrženo:
• vyměnit armatury (trojcestný ventil, bypas)
• vyměnit potravinářské flexibilní hadice na vedení moštu za nerezové potrubí
• pro řízení a regulaci procesu instalovat regulátor, který bude umožňovat řízení, poruchovou signalizaci a vizualizaci procesu.

• Byla započata revitalizace strojního vybavení moštárny, především to znamená výměnu opotřebovaných čerpadel, či jejich částí, výměna elektrických součástek atd. S tím souvisí vytváření databáze kontaktů na zahraniční výrobce a servisní střediska jak u nás tak v zahraničí.

• Poznatky ze zkušebního provozu byly zapracovány do podrobného provozního řádu moštárny.

• Další změnou v technologii je zařazení nerezového trubkového filtru do potrubí moštu před plničku, abychom zamezili vniknutí větších částic (dřeň) do moštu. Velikost oka síta je 0,15 mm a je optimální pro zachycení částic, přičemž nijak neovlivňuje přirozený obsah vlákniny, pektinů – mošt si zachovává přirozený zákal a sedlinu na dně.

• V letošním roce jsme vykoupili 144 tun jablek, z nichž převážná část (více než 92 %) byla jablka z certifikovaného ekologického zemědělství. Hlavním dodavatelem jablek bylo především Zemědělské družstvo ve Starém Hrozenkově (více než 80%), nicméně ostatní soukromí pěstitelé (statek Cechov, p. Zvolský Bojkovice, Zdeněk Ševčík) jsou důležití pro rozšíření sortimentu jablek.

• Během zpracovatelské sezóny- od 4. října do 22. listopadu - bylo vyrobeno celkem 75.180 lahví (z toho 48.432 lahví biomoštu) a do zásobních nádrží uloženo téměř 51 m³ pasterované šťávy pro pozdější lahvování (z toho 44 m³ biomoštu).

• Vzhledem k roku 2000 představuje tato zpracovatelská sezóna pokles celkového objemu výroby o jednu třetinu, nicméně díky výrazně vyššímu výkupu biojablek (z loňských 44% na letošních 92% zpracovaných jablek) narostlo množství a podíl vyrobených biovýrobků. Z hlediska dlouhodobé strategie jsou právě bioprodukty cílovým, upřednostňovaným a také nejvíce žádaným výrobkem z naší moštárny.

• Na závěr letošní zpracovatelské sezóny jsme vyrobili zkušební šarži jablečného moštu stáčeného do lahví o objemu 0,33 l. Ověřili jsme si, že naše linka je variabilní – lahvování předcházela změna nastavení jednotlivých strojů (myčka lahví, plnička, uzavíračka a etiketovačka), případně drobné úpravy některých dílů.

• Skladování moštu bylo po špatných zkušenostech z loňské sezóny, kdy jsme najímaly celkem 4 sklady ve Slavičíně, Bojkovicích a v Deblíně u Brna, koncipováno úsporněji. Tuto sezónu máme pronajaté pouze 2 sklady a to ve Slavičíně ve velkoskladu nápojů a malý sklad v Brně. Situace se tak zpřehlednila a mošty jsou přístupnější.

• Bohužel náš sad si letošní sezónu oddechnul a urodilo se jen velmi málo ovoce. To jsme většinou nasušili v naší tradiční rekonstruované sušárně a tak i v dalším roce budeme moci návštěvníkům nabídnout sušené švestky a krajánky. Z důvodu nedostatečných personálních kapacit bylo zajištění sušení v tradiční sušárně letos méně dostatečné než v minulých letech, ale i tak se nasušilo okolo 50 lísek různého ovoce.

• Loni zasazených 500 ovocných stromků se až na malé výjimky ujalo (ccaa na jednom stromečku jsme dokonce viděli i první jablko.

• Po celý rok 2001 jsme se věnovali také uvádění moštu na trh. Řešili jsme rozvoj distribuční sítě a vyhledání vhodných obchodních parterů, jimiž v současné době jsou: síť hypermarketů Carrefour v ČR (Praha, Brno, Ostrava, Ústí nad Labem, Zlín, Plzeň, Hradec Králové), obchodní společnost PRO-BIO Staré město pod Sněžníkem (zabývá se distribucí biopotravin do prodejen zdravých výživ po celé ČR), obchodní společnost Country Life (zejména pražský trh).; Uvádění moštu na trh jsme podpořili uspořádáním řady ochutnávek (např. v lednu a únoru proběhly víkendové ochutnávky biomoštu v jednotlivých hypermarketech Carrefour, kde se nám za jeden den dařilo oslovit cca 1000 zákazníků, v červenci u příležitosti otevření pražského Carrefouru dokonce až 1500). Další ochutnávky moštu proběhly v rámci různých přehlídek biopotravin a propagačních akcí (např. prodejní stánek s biomoštem na letních folkových festivalech v Telči, Náměšti na Hané a v Lipnici, na biojarmarku ekologických zemědělců v Brně a v Praze...). Navázali jsme kontakt také s dalšími odběrateli moštu, zejména drobnými živnostníky z okolí Hostětína. Veronica se podílela na vybudování místního trhu v Brně - mošt se podařilo zavést do cca 80 prodejen potravin a 20 restaurací, čajoven a kaváren.

• V dubnu 2001 jsme uspořádali ovocnářskou exkurzi do Bretaně, a tato cesta nás inspirovala k tomu, abychom se i my v moštárně v Hostětíně pokusili vyrobit kvasný jablečný nápoj zvaný “cidre“. Již tuto sezónu jsme zahájili výrobu, s předběžným cílem vyrobit přibližně 2.500 lahví cidru, které by měly prověřit zájem a poptávku v regionu. V současné době shromažďujeme poznatky o výrobě tohoto nápoje v odborné literatuře, na internetových stránkách a konzultujeme výrobu s našimi přáteli z Bretaně a francouzskými producenty.

• Připravili jsme a vytiskli materiály sloužící k propagaci jablečného moštu (trojhranné stojánky, visačky, cedulky s kašpárkem pro děti, vizitky), které jsou k dispozici spotřebitelům a veřejnosti od června. Rovněž je vytištěný informační leták o sušeném ovoci.

• S počátkem podzimu jsme vyhotovili i nové etikety pro Jablečný mošt, které jsou svým designem shodné s propagačními materiály, a domníváme se, že jsou i daleko přitažlivější pro běžné spotřebitele. Také jsme v tomto stylu připravili 2 plakáty (formátu A2 a menší formátu A3), které se budou používat zejména pro propagaci v prodejnách.

• Ateliers Pifaudais, Quevert (výroba cidru v podniku se zaměstnanými handicapovanými pracovníky);
• Museé de la Pomme et du Cidre, pan Jean–Yves Prié, Pleudihen sur Rance (výroba cidru, kalvadosu a moštu, muzeum);
• Jehan Lefevre, Les Landes, St. Cast Le Guildo (výroba biocidru, biomoštu, marmelády);
• Maurice Lebret, Auberge de Carhalo (výroba cidru a octa);
• Maison de la Rance v Dinanu- muzeum historie a regionálního rozvoje regionu podél řeky Rance

Diskutovali jsme s představiteli sdružení Les Mordue de la Pommes, s poradci pro sadařství Agrární komory a se zástupci obcí.

Kromě našeho ovocnářského programu jsme navštívili bretaňská města St. Malo, Dinan a Le Mont Saint-Michel. Zúčastnili jsme se také velkolepého tradičního večera s bretonskou hudbou a tanci – Le Fest Noz; diskutovali jsme s obyvateli Pleudihenu a přáteli z MRJC, strávili jsme s nimi několik velmi příjemných dnů.

• 26 května 2001 uspořádalo naše sdružení společně se Svazem EZ PRO-BIO Den otevřených dveří na ekologické farmě v  Pitíně u příležitosti slavnostního vyhlášení nejlepšího ekozemědělce ČR roku 2000. Tuto cenu vyhlašuje Svaz PRO-BIO každoročně. Za rok 2000 ji získal Ing. Zdeněk Ševčík z Pitína – producent a zpracovatel ovoce a člen našeho sdružení TBK. Toto ocenění souviselo také s jeho prací pro naše sdružení, které uvedlo na trh nový výrobek – biomošt.

• Této příležitosti jsme využili také k uspořádání Jarního biojarmarku v Hostětíně 26 května (odpoledne), s bohatým doprovodným programem: s tradiční lidovou hudbou a tancem, ochutnávkou biopotravin, exkurzí na ekofarmu, komentovanými prohlídkami ekologických projektů v Hostětíně, tombolou, táborákem, atd. Atraktivní cenou pro oceněného zemědělce a pro výherce tomboly byl let balónem.

• Neděle 9 září 2001- IS Kopanice společně s RC PRO-BIO a obcí Starý Hrozenkov pořádají každoročně Tradiční dožínky ve Starém Hrozenkově. Součástí dožínek jsou prezentace ekologických zemědělců z regionu, průvod a kulturní program. V průvodu, který prochází vesnicí, mohou účastníci vidět místní obyvatele v krojích, původní nástroje používané při žních, další zemědělské potřeby, zvířata používaná pro práci v zemědělství - koně. Na slavnosti je možno ochutnat krajové bioprodukty, poslechnout si lidovou hudbu, zazpívat si, zatančit si, setkat se s přáteli.

• Velkou tradiční akcí v regionu je již několik let Mikulášký jarmek ve Vlašských Kloboukách, který se letos konal od 30 listopadu do 2. prosince 2001. Tento tradiční řemeslný trh je pořádán ekocentrum Kosenka za účasti mnoha dalších místních organizací. U příležitosti této akce byla uspořádána také soutěž O nejkrásnější ovoce z původních krajových odrůd. Zúčastnilo se 12 vystavovatelů se 45 exponáty. Byla připravena také ukázka výroby moštu.

• Na jaře letošního roku jsme připravili dotazník, kterým bylo osloveno 85 sadařů v regionu. Dotazník zjišťoval informace o struktuře sadů a jejich kvalitě, o výnosech ovoce, způsobu ošetřování stromů a využití ovoce, o zájmu hospodařit v sadech ekologicky. Na náš dotazník odpovědělo přibližně 50% sadařů.

• Na základě našeho dotazníku vybrala Správa CHKO BK několik sadařů, kteří byli zařazeni do jednoho ze státních podpůrných programů.

• 26. října 2001 jsme připravili pro sadaře informační schůzku o ekologickém hospodaření v sadech – legislativě, podmínkách, možnostech odbytu produktů aj. Přednáška se konala na OÚ Hostětín, zúčastnilo se jí 15 sadařů, přednášel Milan Drgáč, jeden z poradců PRO-BIA pro ekologické zemědělství a ředitel IS Kopanice se sídlem ve St. Hrozenkově. Přednáška vyvolala zajímavou a živou diskusi a výsledkem setkání je předběžný příslib asi 5 sadařů, kteří se chystají zahájit přechod na ekologické hospodaření v sadech.

• IS Kopanice společně s RC PRO-BIO pořádají často (3 až 4 ročně) semináře, schůze a exkurze zaměřené na ekologické zemědělství určené zemědělcům i veřejnosti. Průběžně, během celého roku, poskytují poradenské služby a pomoc ekologickým zemědělcům (z pěti moravských okresů).

• Poradenské služby pro veřejnost a pro zemědělce nabízí také další sdružené organizace a osoby – Kosenka, Veronica, Z. Ševčík. Například Kosenka provádí průběžně osvětu a odborné práce pro Pozemkový spolek pro ochranu biodiverzity a krajinného rázu v BK.

Ovocnářské aktivity Ekologického střediska Kosenka ve Valašských Kloboukách v roce 2001:

• Odběr roubů pro genofondový sad a školku krajových odrůd – leden – únor 2001, celkem 120 roubů 20 odrůd
• Štěpení roubů na podnože – březen – květen 2001, poskytnutí roubů zájemcům o projekt
• Posečení, usušení a odvoz trávy ze sadu - červen
• Mapování výskytu stromů a sadů se starými odrůdami – srpen – říjen 2001, proběhlo zároveň jako součást diplomové práce
• Práce v ovocné školce - průběžně - mj. výsadba 500 ks sazenic planých hrušek a 500 ks jablečných semenáčků. V současné době je ve školce cca 2000 stromků.
• Výsadba ovocných stromů do krajiny ve spolupráci se správou CHKO - celkem 600 ovocných stromů a 400 dalších.
• Pravidelné prořezávky sadů účastníků projektu

• IS Kopanice společně s RC PRO-BIO uvedli v letošním roce na regionální trh nový ekologický produkt – vakuově balené hovězí biomaso. Uvedení předcházela v prvním pololetí příprava jatek (v Rokytnici) a zpracovny masa (Filex v Uh. Brodě) pro certifikaci pro EZ. Od září byli poraženi 4 mladí býci a prodáni jako biopotravina (1 zvíře měsíčně). Všechna zvířata jsou testována na BSE. Hmotnost balíčků se pohybuje mezi 0,5 – 1,5 kg. Býci pocházeli ze dvou ekologických farem z Bílých Karpat.

• Společně s dalšími členy sdružení TBK prověřujeme poptávku a hledáme odbytiště v regionu. Prozatím porážky nejsou příliš četné, ale pomalu si tento výrobek nachází své zákazníky, kteří oceňují velmi dobrou kvalitu masa. Maso bylo nabídnuto několika řeznictvím.

• Organizace a koordinace porážek a odbytu masa jsou velmi náročné operace, je těžké dělat tyto činnosti dobře a efektivně vedle dalších aktivit. Chceme s touto činností pokračovat, ale naše současná personální kapacita nám nedovoluje zvýšení počtu porážek a dodávek masa. Pro zlepšení a rozšíření tohoto systému odbytu biomasa (případně dalších produktů v regionu) potřebujeme najít nové řešení – najít a zaměstnat vhodnou osobu s obchodními předpoklady, nebo případně vytvořit novou odbytovou strukturu (organizaci). Toto je jeden z cílů sdružení pro následující rok.

• Dalším cílem je také zlepšit zpracování a odbyt skopového masa z ekologických chovů.

• Produkty chovu ovcí Na příští rok (2002) se připravuje uvedení dalších produktů - výsledků projektu Kosenky "Ochrana přírody Valašska obnovenou pastvou ovcí". Jedná se o maso, kůže a příp. výrobky z vlny. O tyto výrobky je na trhu podle předběžného průzkumu velký zájem.

• Koncepční rozvoj projektu zajišťuje Miroslav Kundrata z nadace Veronica. Nadace je rovněž majitelem usedlosti v Hostětíně, kde pracuje moštárna.

• Veškeré celoroční dění kolem moštárny včetně propagačních akcí koordinuje v Hostětíně spolupracovník Veroniky a zároveň místostarosta obce Hostětín, geograf Radim Machů. Technická stránka výroby, ale zejména veškeré stavební dění, které od přestavby moštárny přeslo v letošním roce k přípravě stavby skladu je dílem místního řemeslníka Petra Janůje. Přímo v obci Hostětín pro projekt celoročně pracoval ještě Ludvík Mareš, v sezóně pak řada dalších pomocníků. Propagaci a prodeji výrobků se nejvíce věnovala Veronica v Brně. Ze zaměstnanců zejména Šárka Štefanová, dále několik stálých spolupracovníků (Karel Beneš, Vít Prudil) a řada dobrovolníků.

• IS Kopanice se věnovalo zejména metodickému vedení ekologických zemědělců, v druhé polovině roku sem přešla regionální koordinace celého projektu. Pro projekt zde pracuje významný činitel ekologického zemědělství v ČR, Milan Drgáč, koordinaci zajišťuje Renata Vaculíková.

• Kosenka rozvíjí jednak ovocnářskou stánku projektu, jednak tu část, která se stará o produkty chovu ovcí. Práce na projektu zajišťuje Rostislav Trávníček. S dobrovolných spolupracovníků je nejvýznamnější ovocnář Josef Eliáš a starosta obce Poteč, pan Mana.

• Ve Veselí nad Moravou zajišťují zejména metodické vední ovocnářů. Na organizaci projektu se podílí Petr Dolejský. Ten, jako vedoucí správy CHKO BK rovněž zprostředkovává komunikaci našeho projektu s tímto významným úřadem. Jako odborník pro projekt pracuje nestor bělokarpatských ovocnářů, pan Tomčala.

• Administrativně projekt zabezpečuje ZO ČSOP Veronica v Brně. Zde se na jeho chodu podílí jako manager projektu ředitelka Yvonna Gaillyová a v první polovině roku zde pro projekt pracovala Jana Vojtková. Veronica rovněž zpravuje účetnictví projektu a zajišťuje komunikaci s lucemburským partnerem.

• Během celého roku se účastníci projektu setkávají často na schůzkách, organizují společně exkurze, semináře a další činnosti zaměřené na záchranu krajových odrůd ovoce, tradic, propagaci regionálních produktů (trhy, výstav, ochutnávky, ..) a marketing.

• Administrativa sdružení byla až do podzimu 2001 vedena především členy EI Veronica (Kateřina Gábová, Jana Vojtková). Od září převzala část administrativy Renata Vaculíková z IS Kopanice ve St. Hrozenkově.

• Valná hromada sdružení se konala 13.3.2001 v Hostětíně.