Dobrý den pane Hollane,
po dvou týdnech se opět hlásím s dotazem, tentokrát k tezi o tom, že vypařování vody nemůže zmírňovat účinky skleníkového efektu, protože zemská atmosféra teplo uvolněné kondenzací vodní páry "ven" nepropustí stejně, jako kdyby vycházelo ze zemského povchu.
Na Real Climate ji nedávno vyslovil nějaký pan Ray Ladbury
Mně se to nezdálo, vzpomněl jsem si, že dokonce i na Mauna Kea je infračervená observatoř, takže už v téhle výšce musí atmosféra pro tepelné záření aspoň trochu průhledná být.
To pak potvrdili další účastníci diskuse
https://www.realclimate.org/index.php/archives/2023/06/unforced-variations-jun-2023/#comment-812161
https://www.realclimate.org/index.php/archives/2023/06/unforced-variations-jun-2023/#comment-812164
Dejte prosím vědět, zda na té představě zavřené místnosti stále trváte, a pokud ano, v čem se mýlí všichni, kdo si myslí, že "chlazení" vodní páry sáláním z atmosféry do vesmíru je ve skutečnosti jednou z hybných sil počasí na Zemi.
Se srdečným pozdravem
Tomáš Kalisz
P.S.
Snažím se o téhle diskusi vést přehled v OrgPadu; pokud byste chtěl komentovat přímo v té orgstránce, posílám link
https://orgpad.com/s/6jf-rtG8wUP
---
Dobrý den pane Hollane,
mockrát děkuji za odkazy.
Pokud jde o práce zdůrazňující růst skleníkovího efektu vodní páry s tím, jak průměrná planetární absolutní vlhkost vzduchu roste s rostoucí teplotou, tak to je podle mě jeden úhel pohledu. Podle něj by mohlo být nejlepším mitigačním prostředkem na globální oteplení mít po celé planetě pouště, které odráží hodně světla a zároveň suchý vzduch nad nimi propouští hodně tepelného sálání pryč do kosmu. Navíc se v nich díky suchému vzduchu bude lidem jakžtakž dobře dýchat i při 60 °C, jako v sauně.
Tomuhle receptu pracovně říkám Carl Sagan, protože jsem se dočetl, že on už někdy v roce 1979 nebo tak nějak jako recept proti globálnímu oteplení navrhoval vykácet amazonský
prales.
Mě ale zajímá, jestli není možná i opačná alternativa, které pracovně říkám "aktivní podpora vypařování". Podle téhle představy naopak zintenzivněním chlazení povrchu díky jeho zvlhčení udržím (i přes zvýšené zadržování IR sálání zvýšenou koncentrací "permanentních" skleníkových plynů) průměrnou teplotu povrchu (a tím i průměrnou absolutní vlhkost a tedy i absolutní příspěvek vodní páry k pohlcování IR sálání) konstantní. Cílem by tedy stejně jako u dekarbonizace bylo vrátit dnešní EEI na nulu, nebo dokonce otočit její znaménko, v tomhle případě ale navzdory zachování dnešní koncentrace CO2. Vy soudíte, že to nejde, ale mně se doposud nepodařilo přijít na zdůvodnění, proč. Toho bych se rád dobral. Pokud by se tím tropický pás s vysokou vlhkostí vzduchu rozšířil o dnešní pouštní oblasti, tak by to nemusel být úplně zásadní zdravotní problém, protož tam (zatím) žije lidí relativně málo.
Pokud jde o Kooninovu knihu, mně přijde napsaná velmi seriózně. Podle mě popisuje klimatickou změnu úplně stejně jako Vy, čistě skrze zesílení absorpce IR záření skleníkovými plyny, o zmírňování skleníkového jevu přenosem latentního tepla v ní není ani slovo. Jenom se mu nelíbí řešení, o kterých se dnes mluví - místo dekarbonizace, kterí se podle něj nedá v potřebném čase a rozsahu zvládnout, navrhuje znovu zasvinit atmosféru aerosoly. Mám sice jenom nějakou recenzní kopii, kterou bych s nikým neměl sdílet, ale Vy mě pro porušování autorských práv doufám nenahlásíte - přikládám proto v příloze.
Srdečně zdravím
Tomáš Kalisz
P.S.
Profesora Koonina jsem se také zkusil zeptat na jeho mínění o alternativě k jeho "geoengineeringu", spočívající v evaporativním chlazení povrchu Země namísto clonění aerosolem, ale doposud mi neodpověděl.
--------- Original Message ---------
Sender : Jan Hollan <jhollan@amper.ped.muni.cz>
Date : 2023-05-14 18:26 (GMT+2)
Title : Re: připomenutí mých dotazů, teze o stabilním klimatu a chystaný překlad knihy "Unsettled"
Pane Kaliszi,
se zpožděním reaguji alespoň na Váš text v diskusi na RealClimate.
Pochválil jste, že v SYR AR6 je zmíněno u ochlazujícího forcingu vlivem
antropogenní změny krajiny i zavlažování, prý poprvé.
Poprvé to být nemůže, neb SYR používá jen 3 předchozí, rozsáhlé
díly Zprávy. Vliv zavlažování je zmiňován nepřekvapivě v dílu prvním. A
udává jedinou referenci, Sherwood-Dixit-Salomez z roku 2018,
The global warming potential of near-surface emitted water vapour.
Ta nalezla forcing zavlažování takovýto, viz její abstrakt:
"leading to a near-zero or small cooling effect".
Jinými slovy, nehodí se dělat z komára velblouda.
Novější zajímavá práce je Li et al. z roku 2022,
Possible Increase of Air Temperature by Irrigation,
která ovšem zkoumala vlivy regionální.
Závažná a poučná je práce
Moist heat stress extremes in India enhanced by irrigation
z roku 2020, Mishra et al.
To vlastně nepřekvapivé poučení z ní je, že vyšší vlhkost vzduchu je v
horkém počasí velmi škodlivá... V suchém se snadno chladíme odpařováním z
pokožky. Viz mé přednášky na brněnské lékařské fakultě aj.
Všechny tři práce viz mé Zotero
https://www.zotero.org/jenikholan/library
- seřazeno dle data přidání se to najde od
2023-04-23 10:40:37
> své poznámky k Vaší prezentaci bych ještě doplnil pochybností o její
> základní premise - totiž, že klima bylo někdy někde stabilní.
>
> Myslím si, že to lze těžko nějak prokázat.
Viz Osman, holocénní globální teplotní anomálie. A porovnání s libovolným
jiným interglaciálem.
> https://protect2.fireeye.com/v1/url?k=e53ff396-84b4e6a6-e53e78d9-000babffaa23-ac0ea0fa1466c3de&q=1&e=3835746d-251b-4b7b-afe5-68e543e2b49d&u=https%3A%2F%2Fcasopiskontexty.cz%2Fklimaticka-katastrofa%2F
>
> Myslím si, že Kooninova kniha dosti trefně popisuje i diskusi-nediskusi, která se
Koukl jsem na kousek českých citátů, je to opravdu odpudivý blábol.
v rychlosti zdraví
JH
|
|