účast v týmu pro ,,dostavbu`` Hvězd árny

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

Vážení pánové architekti,

obracím se na Vás ohledně dalšího projednávání a projektování stavebních 
změn brněnské Hvězdárny.

Na Hvězdárně působím soustavně od roku 1970, s výjimkou jednoho roku 
vojenské služby (tehdy v naléhavých případech místo mne působila má žena 
Yvonna Gailly). Samozřejmě tedy znám vývoj myšlenek různých dostaveb i 
průběh skutečné dostavby z osmdesátých let. Myšlenka dalšího dostavování 
mi není blízká (věc jsem konzultoval i s osobou zvláště povolanou, totiž 
Zdenkem Mikuláškem, který Hvězdárnu vedl po smrti jejího zakladatele a pak 
znovu dlouhá léta po převratu). Hvězdárna je už dost velká, nouzové 
situace lze vyřešit asi jen průsvitným zastřešením spodní části nádvoří 
před vchodem Planetárium.

Nicméně, tandem Zdenka Pokorného a Jiřího Duška prosadil myšlenku expanze 
Hvězdárny -- jistě i díky ohromnému kreditu naší instituce (který není jen 
jejich zásluhou) ji dovedli už velmi daleko. Praktickou jistotu příslibu 
desítek miliónů z EU (a mnoha miliónů z vlastních prostředků města) beru 
jako realitu, a hledám tedy možnosti, jak ji využít s maximálním veřejným 
prospěchem.

Tím určitě není maximalizace získané podlažní plochy ,,čekáren`` pro 
návaly školních výprav (či jednou za několik let pořádaných mezinárodních 
setkání) při minimalizaci záboru ,,zelených ploch``. Rozumné využití parku 
na Kraví hoře, vč. ploch vskutku zelených, mi není proti mysli, troufám si 
říci, že bych je na Brně-středu, před veřejností i v koalici na Brně uměl 
obhájit. Kdyby veřejný prospěch z toho plynoucí byl naprosto zřejmý.

Tím veřejným prospěchem by bylo, kdyby vznikla stavba evropsky, či lépe 
světově příkladná. Taková, jejíž prezentace na místě (vč. odborných 
exkurzí lidí ze zahraničí), na internetu, jako pýchy Brna by byla zcela 
přesvědčivá. V ohledu fyzikálních řešení, reprodukovatelnosti, odpoutání 
se od fosilního zásobování, nové funkčnosti pro veřejnost.

Mám v tom ohledu jakési zkušenosti. Působil jsem v týmu, výsledkem jehož 
práce byla renovace spousty bytových domů v Novém Lískovci tak kvalitní, 
že mají s odstupem nejnižší spotřebu tepla v naší republice (spotřebu 
měřenou, ne smyšlenou, viz adresář
   http://amper.ped.muni.cz/jenik/passive/nliskovec/), 
a s výjimkou projektu SolaNova možná i za býv. železnou oponou.

Dále jsem od zrodu myšlenky až po závěr realizace působil jako hlavní 
stavební fyzik při vzniku první veřejně přístupné české pasivní budovy 
(opět, dost možná první v býv. komunistickém bloku mimo nové německé 
spolkové země, to bych musel ověřovat) v Hostětíně. O lískoveckých 
panelácích i hostětínském Centru jsem kromě toho napsal první vědecká 
sdělení (se spoluautory, nicméně jako autor textů). Viz seznam mých 
publikací v adresáři: http://amper.ped.muni.cz/pasiv/windows/JH_disertace/

Nemyslím, že by vždy kovářova kobyla musela chodit bosa. I na Hvězdárně 
jsem drobnosti k její udržitelnosti realizoval, např. mám už deset let 
poměrně slušná okna ve své pracovně v suterénu (Ug pod 0,7, jen rámy jsou 
horší), celou jsem ji kdysi jakžtakž před deseti lety, když jsem chystal 
pořad Globální oteplení a my, utěsnil (pravda, už po pěti letech to chtělo 
obnovu...). To jsou ale směšné drobnosti. Renovace Hvězdárny s penězi 
přesahujícími desetitisíce korun je příležitostí pro neporovnatelně větší 
zlepšení. Samozřejmě ji lze dostat na pasivní standard, pokud jde o vnější 
dodávky energie. Ale ani to není vše. Lze docílit řádového snížení 
spotřeby na umělé osvětlování, dvakrát lepších tepelně-izolačních 
parametrů otvorových výplní, než pasivní limit požaduje, poloviční 
elektrické spotřeby na větrání, než je obvyklý pasivní limit 0,4 W/(m3s). 
Renovovaná hvězdárna by mohla dosáhnout věhlasu vily Tugendhat -- 
rozumí se v novém kontextu objevujících se snah o nefosilní budoucnost 
Země.

To by se ale prostředky na její změnu musely rozvrhnout jinak. Méně 
bourání a výkopů, více prostředků na jiná opatření. Pro minimalizaci 
bourání a kopání mám k dispozici alternativní návrhy od svého kolegy ing. 
Jaroslava Medka -- ten o stavební stránce naší budovy věru ,,něco ví``. 
Pokud jde o správnou stavební fyziku rekonstrukce (správnou sub speciae 
aeternitatis, tj. OK i za sto a více let), věřím, že bych ji celou zvládl 
navrhnout -- mám ostatně v Rakousku dobré učitele či kolegy, s nimiž to 
můžu konzultovat (Willy Hofbauer, Wolfgang Streicher, nemluvě o 
ostřílených architektech jako jsou Martin Treberspurg a Georg Reinberg), a 
v Německu ovšem Wolfganga Feista. Léta se s nimi znám. Nejsem pravda 
stavař, ale mám v tom oboru mnoho přátel, nejen v zahraničí (ostatně jsem 
ze stavařské rodiny). Nedávno jsem předložil stavařskou disertační práci 
(záměrně jsem ji omezil na velmi úzký obor), viz onen výše zmíněný adresář
        http://amper.ped.muni.cz/pasiv/windows/JH_disertace/

Pokud by Vám možnost, pojmout přestavbu Hvězdárny ne jako rutinní 
záležitost, ale jako ukázkový projekt trvale udržitelného stavění, 
připadla zajímavá, rád s Vámi budu spolupracovat. Věřím, že bych spolu se 
svými kontakty byl v případě potřeby schopen získat i další prostředky 
(jsem mj. poradcem ministra Bursíka), bude-li jejich použití zjevně 
příkladné, velmi dobře medializovatelné, a to i v rámci velmi přesahujícím 
obzor národní.

Náš pan ředitel Dušek mne požádal, abych s Vámi neinteragoval během 
terénní činnosti zde na Hvězdárně. Respektoval jsem to, ostatně jsem na to 
ani neměl moc času. Kromě disertace jsem se dost věnoval i osvětě v oboru 
záchrany holocénního klimatu (ještě existuje šance, i když jen nevelká):
                   http://amper.ped.muni.cz/gw

Projděte si prosím přinejmenším úvod mé ,,anotace``, tj. tezí doktorské 
disertační práce a soupis mých publikací. Jednu kopii Pasivního domu II, 
kde jsem dělal editora, jsem Vám již dal, další mohu poskytnout. Ač 
myšlence značného zvětšování Hvězdárny dosud nejsem nakloněn, jsem ochoten 
na její přípravě spolupracovat, abych se za ni pak nemusel stydět, ale 
mohl být naopak pyšný, že jsem, ač jinak myslím spíše globálně, jak říká 
úsloví, konečně též ,,jednal lokálně``. Popravdě řečeno, bylo by pro mne
pohodlnější provázet exkurze na Hvězdárně než v Centru v Hostětíně, mám to 
tam z ruky. Má ev. účast sice asi bude Dr. Duškovi proti mysli, ale pokud 
by Vám proti mysli nebyla, domluvil bych se na ní v případě potřeby (pro 
překonání odporu pana ředitele) s vedením města -- napište či dejte prosím 
vědět, jak se na to díváte.

s pozdravem

--------------------------------------------------------------------------
RNDr. Jan Hollan
              Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně
Kraví hora 2, CZ - 616 00 Brno                               5 41 32 12 87

                                  domů:
Lipová 19, 602 00 Brno                                       5 43 23 90 96

               spolupracovník Ekologického institutu Veronica
Panská 9, 602 00 Brno

e-mail: hollan@ped....cz             http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan
--------------------------------------------------------------------------

PS.
 na tom veřejném projednávání s ing. Bílkem a dr. Závodským jsem plédoval 
za výhledy na hřebeny kolem Brna a nad ně. Víc o tom viz můj text z roku 
2000, http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/kravihora/zmenme.html
 -- opět jsem si jistý, že bych veřejnost o užitečnosti zásadní změny 
vrcholu parku přesvědčil, pokud by bylo reálné, že to někdo vyprojektuje a 
zaplatí. Udržitelnost Hvězdárny má i tento, nefosilní, ale důležitý 
kulturní aspekt.

PPS.
 o dopadech změny klimatu a opatřeních ke zmírnění změny klimatu 
přednáším na FSS v učebně 32 příští čtvrtek ve 14 h, viz rozvrh pro 
letošek na http://amper.ped.muni.cz/eave -- máte to tam z Jaselské kousek, 
tak Vás srdečně zvu.