Re: seřazené planety

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

> Dobrý den,
> nemohu nikde najít odpověď na svou otázku a tak Vás prosím touto cestou.Co 
> by se stalo nebo co se stane s naší planetou,až se jednou všechny planety 
> seřadí za sebou?Mělo by to na naší planetu nějaký vliv?Děkuji za odpověď.

Nemělo, tedy na planetu samu.

To, kde je která planeta, má jediný vliv, a ten je věru malý: o chlup se 
mění směr (obecně vektor rychlosti), kudy Země krouží po své přibližně 
kruhové trajektorii kolem Slunce, oproti tomu, kdyby žádné jiné planety 
nebyly. Orbitu Země do minulosti i budoucnosti je tak nutno, chceme-li ji 
znát přesně, propočítávat s jejich uvážením. Dohromady jde ale jen o velmi 
drobné variace na základní keplerovskou elipsu, jejíž parametry jsou v 
měřítku miliardy let stálé. Jinými slovy, Sluneční soustava je, pokud jde 
o systém planet, zcela stabilní. Změna zemské orbity za měsíc či rok je 
nesmírně malá, jestli jsou planety tam či onde, je skoro jedno.

Víra v to, že nějaké konkrétní konfigurace planet mají nějaké zvláštní 
významy či důsledky, nemá naprosto nic společného s fyzikou. Vychází z 
představy, že planety jsou bohové. Mezi ty pak patří i Slunce (např. jako 
Hélios) a Měsíc (např. Seléné). Zemi za planetu kdysi nepovažovali, takže 
planet bylo sedm (Měsíc, Slunce, Merkur... Saturn), jako dní v našem týdnu 
(to asi není náhoda, zvolená délka týdne).

Těchto klasických sedm planet bylo na nebi pěkně pohromadě v první půli 
května 2002. Až zapadlo Slunce, tak se po 12. květnu dalo těch šest 
zbývajících (Měsíc, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn) vidět skutečně 
za soumraku současně. Byl to moc pěkný pohled. Na Zemi vliv neměl, ale na 
ty, co se jím kochali, jistě ano -- spoustu lidí po světě, kteří se na 
nebi vyznají a rádi na ně hledí, nebo je k tomu ponoukla média, dost se 
tehdá o tom psalo. Já to tehdy viděl z vlaku někde od Florencie a ukázal 
to lidem, co je to zajímalo.

Občas si na ten krásný pohled vzpomenu. A taky zalituju, že z měst si toho 
stěží kdo všiml, mezi spoustou lamp svítících odevšad do očí to nebylo nic 
nápadného, lidé postřehli nanejvýš Venuši, snad Jupiter a v dalších dnech 
i Měsíce. Být to ale o stopadesát let dříve, tahle skupina hvězd by 
skutečně vládla večernímu světu, a upoutala by pozornost kdekoho.

Spočítal jsem nyní mapu, jak to tehdy na nebi bylo, viz
      http://amper.ped.muni.cz/jenik/astro/maps/2002-05-13eB.pdf
 (je vytvořená map.php o adresář výše, jen jsem pak ručně dopsal, že je to 
z Brna).

Aby v ní bylo Slunce (spolu s Měsícem je znázorněno kroužkem, který 
nenaznačuje ani jasnost ani skutečnou úhlovou velikost, zatímco ostatní 
hvězdy jsou znázorněny kruhy s obsahem úměrným jejich jasnosti), je 
spočtena pro okamžik, kdy zapadalo. Pak se všechny hvězdy posouvaly 
doprava dolů. Měsíc o chlup pomaleji, takže další večer už byl u Venuše s 
Marsem, ne tak tenoučký, a za dva dny byl už vlevo nahoře od Jupitera.

Na mapě je i plno stálic, za soumraku ale bylo vidět jen několik z nich, 
zprvu jen Capella (nad Sluncem, daleko vpravo od Jupitera).

s pozdravem
 Jan Hollan, Hvězdárna v Brně

PS.
  Měsíc má v té mapě dvě polohy, jedna (ta vyšší) je pro pohled jakoby 
ze středu země, druhá naznačuje jeho fázi i skutečnou polohu na našem 
večerním nebi.