Globální oteplování – přehled vývoje opřený zejména o překlad výběru ze stránky https://history.aip.org/climate/timeline.htm

(v létě 2018 připravila Tereza Volfová, Česká televize, doplňoval Jan Hollan. Online https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2611145-casova-osa-a-prece-se-otepluje-kdy-vedci-zjistili-ze-zeme-zacina-doutnat )

1. září 2018 doplněno o údaje o emisích CO2. Hyperlinky na data a grafy jsou inline (CDIAC a Hansen).29. Srpna 2020 doplněno dění od léta 2018.

19. století

• 1824 Fourier vypočítal, že Země by byla mnohem chladnější, pokud by neměla atmosféru

• 1859 Tyndall prokázal, že některé plyny blokují infračervené záření a konstatoval, že změny koncentrace plynů by mohly přinést změnu klimatu. Roční množství spáleného fosilního uhlíku (tehdy jen z uhlí) přesáhlo 80 milionů tun, vzniklo tím 300 milionů tun CO2

• 1896 Arrhenius publikoval první výpočet globálního oteplení při zdvojnásobení koncentrace CO2 (či ochlazení při poklesu na polovinu): asi 4 ºC

20. století

• 1927 Lidstvo ročně spaluje 1 miliardu tun uhlíku z fosilních paliv, což odpovídá emísím 3,7 miliard tun CO2

• 1938 Callendar oživil zájem o otázku globálního oteplování. Argumentoval, že tento jev na Zemi probíhá

• 1945 Úřad pro námořní výzkum USA zahájil financování řady vědních oborů, včetně těch, které jsou užitečné pro pochopení klimatických změn

• 1958 Rádiovým pozorováním byla na Venuši zjištěna teplota přesahující 300 ºC.

• 1960 Keeling publikuje první přesná měření koncentraci CO2 v ovzduší na Mauna Loa a na Jižním pólu. Na Havaji se během r. 1959 měnila v rozmezí mezi 311 a 315 částicemi na milión v cyklu daném nárůstem a rozkladem vegetace na severní polokouli. Zjistil také, že se na obou stanovištích koncentrace každým rokem zvyšují, tehdy to bylo méně než o 1. Znamenalo to, že většina CO2 z fosilních paliv se nestačí rozpustit v oceánech. Tehdy započatý graf kolísání a růstu koncentrací dnes označujeme jako Keelingovu křivku.

• 1965 V Americkém Boulderu se konala první vědecká konference, která se zabývala příčinami klimatické změny

• 1967 Založení Mezinárodní programu pro globální výzkum atmosféry (International Global Atmospheric Research Program)

• 1967 Manabe a Wetherald provedli přesvědčivý výpočet, že zdvojnásobení CO2 by zvýšilo teplotu světa o několik stupňů Celsia

• 1968 Vycházejí studie, které varují před možností rozpadu antarktických ledových příkrovů, což by katastrofálně zvýšilo hladinu moře

• 1970 První Den Země

• 1970 Vytvoření Národní oceánské a atmosférické správy Spojených států (US National Oceanic and Atmospheric Administration)

• 1970 Ukazuje se, že vlivem lidské činnosti rychle přibývá aerosolů. Bryson tvrdí, že to má za následek potlačení globálního oteplování, a že aerosoly můžou způsobit výrazné ochlazení Země. Pohled oboru „climate science“ byl ale tehdy i poté opačný: skleníkové plyny brzy převáží.

• 1971 SMIC konference (Study of Man's Impact on Climate, Studie o vlivu člověka na klima). Vědci upozorňují na nebezpečí závažné globální změny způsobené člověkem

• 1972 Sucha v Africe, na Ukrajině a v Indii zavinila světovou potravinou krizi. To mělo za následek rozšíření obav z klimatické změny

• 1974 Závažné sucho od roku 1972 vyvolává obavy o klima. Kvůli ochlazení následkem aerosolů se mluví o nové době ledové.

• 1975 Varování o vlivu letadel na životní prostředí vede k výzkumu stopových plynů ve stratosféře a zjištění jejich nebezpečí pro ozonovou vrstvu

• 1976 Studie ukazují, že Chlor-fluorované uhlovodíky, metan a ozon mohou významně přispět ke skleníkovému efektu

• 1976 Kácení lesů a další změny ekosystémů jsou označeny jako významné faktory ovlivňující budoucnost klimatu

• 1977 Stalo se naprosto zřejmé, že globální oteplování, nikoli ochlazování, představuje největší klimatické riziko příštího století. Hmotnost uhlíku přeměněného za rok na CO2 oxidací fosilních paliv a výrobou cementu překročila 5 miliard tun.

• 1979 Zpráva Americké národní akademie věd zjišťuje, že zdvojnásobení CO2 přinese globální oteplení o 1,5 až 4,5 °C.

• 1979 První světová klimatická konference v Ženevě. Vedla k vytvoření Světového klimatického programu (World Climate Programme) a k mezinárodní koordinaci výzkumu

• 1982 Je zaznamenáno silné globální oteplování, které se konalo od sedmdesátých let. Rok 1981 byl přitom nejteplejším naměřeným rokem.

• 1984 v Praze na Trends in Physics, přednášel prof. Klause Heinloth

• 1985 Ramanathan se svými kolegy oznamuje, že globální oteplování může postupovat dvakrát rychleji, než se očekávalo. A to kvůli nárůstu metanu a dalších stopových skleníkových plynů.

• 1985 Vědecká konference v rakouském Villachu. Účastníci prohlásili, že tempo globálního oteplování v první půli 21. století může být větší než kdykoliv v minulosti lidstva. A že i když je nějaké oteplení již nevyhnutelné, jeho tempo a velikost lze zásadně ovlivnit vládními politikami ohledně šetření energií, fosilních paliv a emisí skleníkových plynů

• 1985 Vývrty z antarktického ledu ukázaly, že teplota a koncentrace CO2 se v průběhu minulých ledových dob měnily současně

• 1987 Montrealský protokol Vídeňské úmluvy nařizuje mezinárodní omezení emisí plynů, které poškozují ozon

• 1988 Vytvoření Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC)

• 1988 Konference v Torontu požaduje přísné limity pro emise skleníkových plynů

• 1989 Valné shromáždění se rozhodlo svolat na červen 1992 Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji. Problematika klimatické změny se měla stát jedním z ústředních témat této konference.

• 1989  Ministerská konference o změně klimatu v Noordwijku (Nizozemí). Její závěrečná deklarace mj. uznává nutnost stabilizovat emise skleníkových plynů na úrovních, které posoudí IPCC a Druhá světová klimatická konference.

• 1990 IPCC zveřejnil První hodnotící zprávu. Konstatuje, že Země se již oteplila a že to bude dále pokračovat

• 1990 -Druhá Světová klimatická konference v Ženevě, uspořádaná WMO, UNEP a dalšími mezinárodními organizacemi. Zatímco vědecká komunita zde varovala před vážnými následky klimatických změn, ministři se odmítli zavázat k jakémukoli omezení emisí skleníkových plynů.

• 1990 - Valné shromáždění OSN ustavilo Mezivládní vyjednávací výbor pro rámcovou konvenci o klimatických změnách (Intergovernmental Negotiating Committee for a Framework Convention on Climate Change, INC/FCCC). Ten svou práci zahájil v únoru 1991

• Vorsorge zum Schutz der Erdatmosphäre. Enquete‐Kommission des Deutschen Bundestages (1987-1990) legt abschließenden Bericht vor

• 1991 Odpůrci globálního oteplování tvrdí, že změny teplot v 20. století jsou způsobené slunečními vlivy.

• Přednáška Skleníkový efekt se nás netýká? na konferenci Skleníkový efekt a energetika, konané v Praze 24. až 25. října 1991: http://amper.ped.muni.cz/gw/clanky/1991/

• „Snahy snížit množství skleníkových plynů pomocí mezinárodních dohod lze jen uvítat, přicházejí však bohužel o deset let pozdě.“: princ Charles, dle rakouského letáku

• 9. květen 1992  vznik textu Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu (UNFCCC), která byla následně otevřena k podpisu

• článek 2: Cíl: Konečným cílem této úmluvy a jakýchkoli souvisejících právních dokumentů, které konference smluvních stran případně přijme, je dosáhnout, v souladu s odpovídajícími opatřeními úmluvy, stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by předešla nebezpečnému narušení klimatického systému vlivem lidské činnosti. Této úrovně by mělo být dosaženo v takové lhůtě, která dovolí ekosystémům, aby se přirozenou cestou přizpůsobily změně klimatu, která zajistí, že nebude ohrožena produkce potravin, a která umožní, aby hospodářský rozvoj mohl pokračovat udržitelným způsobem.

• 13. června 1993 – Česko podepisuje UNFCCC

• 21. března 1994 - Rámcová úmluva OSN o změnách klimatu vstoupila v platnost.

• Hospodaření s energií: zvl. vydání časopisu Veronica s užitím rakouských podkladů

• 1995 Zprávy o rozpadu antarktických ledových šelfů a další projevy oteplování v polárních oblastech začínají ovlivňovat veřejné mínění

• 1995  1. konference smluvních stran UNFCCC v Berlíně, ustanoveny podpůrné orgány pro jednání o kvantifikovaných emisních cílech.

• 1997 -3. konference smluvních stran UNFCCC v Kjótu (Japonsko). Zde byl přijat Kjótský protokol. Stanovení cílů pro vyspělé země s cílem snížit emise skleníkových plynů, protokol už v předstihu odmítly podepsat Spojené státy

• Slunce pro Bílé Karpaty

• 1998 Mimořádně teplý rok kvůli jevu El Niño

• 1998 - Česká republika podepisuje Kjótský protokol

21. století

• 2001 Třetí zpráva IPCC uvádí, že globální oteplování, bezprecedentní od konce poslední doby ledové, je velmi pravděpodobné a může mít velice ničivé dopady

• 2003 Četná pozorování vyvolávájí obavy, že rozpad ledových příkrovů Západní Antarktidy a Grónska může zvýšit hladinu moře rychleji, než se dosud věřilo

• 2004 Objevují se prvníí knihy, filmy a umělecká díla, která se tématem globálního oteplování zabývají

• 2005 Hurikán Katrina a další významné tropické bouře rozpoutávají debatu o dopadu globálního oteplování na intenzitu těchto jevů

• 2005 - Kjótský protokol vstupuje v platnost (podepsán velkými průmyslovými státy kromě USA.)

• 2005 Čína předstihla Spojené státy v produkci CO2

• 2006 An Inconvenient Truth

• Stern Review http://amper.ped.muni.cz/gw/stern_review/

• 2007 Čtvrtá zpráva IPCC varuje, že se projevily vážné účinky oteplování; náklady na snižování emisí by byly podle ní mnohem nižší než škody, které změna klimatu přináší. (Viz i http://amper.ped.muni.cz/gw/ipcc_cz/RC_IPCC_errors_cz.html )

• Nobelova cena za mír: IPCC a Al Gore

• 2008 Vědci upozorňují, že i kdyby byly okamžitě zastaveny všechny emise skleníkových plynů, globální oteplování se hned nezastaví a již dosažené teploty potrvají mnoho staletí

• 350.org

• Řekněte Baracku Obamovi pravdu – celou pravdu http://amper.ped.muni.cz/gw/hansen/

• Wake Up Freak Out http://amper.ped.muni.cz/gw/films/

• http://amper.ped.muni.cz/gw/umluvaSP/: Covenant of Mayors

• 2009 Mnoho odborníků varuje, že globální oteplování nabírá rychlejší, nebezpečnější tempo, než se očekávalo před několika lety.

• Výzva nositelů Nobelových cen: Víme, co je třeba dělat. Nesmíme čekat, až bude příliš pozdě. Nesmíme čekat, až to, čeho si ceníme nejvíce, bude ztraceno. http://amper.ped.muni.cz/gw/nobel/

• Kodaňská diagnóza: české shrnutí a pak překlad 2010 a 2011: http://amper.ped.muni.cz/gw/diagnosis/

• Konference COP 15 v Kodani

• 2010 – 2011 Překlady ze Skeptical Science: http://amper.ped.muni.cz/gw/sks/ a dále https://skepticalscience.com/translation.php?lang=1 česky ttps://skepticalscience.com/translation.php?lang=19 slovensky

• 2012 slovenské vydání (překlad Alexander Ač) knihy David J. C. MacKay: Obnoviteľné zdroje energie – s chladnou hlavou (Sustainable Energy – without the hot air): http://amper.ped.muni.cz/gw/aktivity/dale_ctete/MacKay/

• 2013 Koncentrace oxidu uhličitého na Mauna Loa překročila hranici 400 ppm – tak vysoká nebyla milióny let. Ročně k tomu přibývá již více než 2 ppm.

• Ridenhourova cena za statečnost z roku 2013 pro doktora Jamese Hansena http://amper.ped.muni.cz/gw/hansen/ridenhour_prize.pdf

• 2015 Vědci zjistili, že tání západní Antarktidy je nezvratitelné a v příštích staletích přinese nárůst mořské hladiny o několik metrů

• Encyklika Laudato si' – o péči o společný domov. V jazycích OSN a pak i česky.

• Pařížská dohoda: všechny státy se shodly na nutnosti omezit oteplení na „hodně pod 2“ a „pokud možno nepřekročit 1,5“ stupně Celsia oproti druhé půli 19. století. Předložily své dobrovolné závazky ke snižování emisí – i kdyby je ale dodržely, oteplení by přesáhlo 3,5 °C.

• Nárůst teploty oproti období 1880-1920 poprvé přesáhl laťku 1 °C. Průměrná globální teplota se stala vyšší než kdykoliv za posledních deset tisíc let.

• Od 2012 práce v projektu na Pedagogické fakultě MU, zejména brožura Klima a koloběhy látek: http://amper.ped.muni.cz/gw/aktivity/

• 2016 COP 22 - Zahájení partnerství pro globální klima v Marrákeši, které má pomoct v implementaci závazků Pařížské dohody

• Naměřené teploty byly ještě o 0,1 °C vyšší než v roce 2015 – příčinou byl extrémně silný jev El Niño v předchozích měsících

• Before the Flood (Leonardo DiCaprio)

• 2017 Donald Trump oznámil, že USA odstupují od Pařížské dohody

• Česko se stalo poslední zemí EU, která Pařížskou dohodu ratifikovala

• rok 2017 byl obdobně teplý jako rok 2015. Hmotnost uhlíku přeměněného za rok na CO2 užitím fosilních paliv (a výrobou cementu) dosahuje 10 miliard tun. CO2 tím přibylo o 37 miliard tun.

• 2018 Vysoké teploty a nízké srážky vedou k nebývalému suchu a chřadnoucí vegetaci nejen v Česku, Nepříznivý průběh počasí se dává do souvislosti s oteplením Arktidy, které je dvakrát větší než globální.

• 20. srpna 2018 Greta Thunberg zahájila před švédským parlamentem Školní stávku pro klima.

• Podnítila tím stávkové hnutí Fridays for Future moudrých žaček a žáků ze středních škol v Evropě i jinde. Měla v prosinci projev na COP 24 v Katovicích.

• V říjnu byla publikována výzva stovky akademiků, která zahájila hnutí Extinction Rebellion, známé i pod zkratkou XR

• 2019 Stávky započaté v lednu, a to i mimo Evropu, ohromně ovlivnily veřejné mínění a získaly podporu vědců z celého světa, zejména v Německu a Británii, hrstky i v Česku.

• 15. března byla stávka celosvětová, s účastí i v Česku (např. i v Olomouci). Další pak 20. a 27. září.

• Zářijové stávky měly za cíl ovlivnit UN Climate Action Summit 2019, který se konal od 23. v New Yorku. Vystoupila na něm i prezidentka Zuzana Čaputová, z Česka ale nikdo. Velmi sledovaný projev měla Greta Thunberg. Oprávněně obvinila státníky, že neudělali dosud nic.

• Od jara do listopadu vyhlásily různé legislativní sbory Stav klimatické nouze. V Británii to byly nejprve parlamenty Skotska a Walesu, pod vlivem akcí XR blokujících Londýn pak i britský parlament. Podobně se zachovala mnohá města a další národní parlamenty. Evropský tak učinil v listopadu. Citujme z hesla na wikipedii, jak je přeloženo z německého Klimanotstand:

Vyhlášení stavu klimatické nouze představuje rozhodnutí parlamentu (tj. zákonodárce) nebo vlády (exekutivy), jímž prohlašuje, že existuje klimatická krize a že dosavadní přijatá opatření nejsou dostatečná k jejímu vyřešení.[1] Jedná se tedy o řešení člověkem způsobeného globálního oteplování („klimatické změny“). Toto rozhodnutí zmocňuje vládu a státní správu k přijetí opatření, která změní dosavadní stav a pokusí se zastavit globální oteplování způsobené člověkem. Prohlášení může být přijato na různých úrovních (národní, obecní atd.) a může se lišit hloubkou nebo podrobností požadavků.[2]

Termín klimatická nouze se vztahuje nejen k tomuto formálnímu rozhodnutí, ale jedná se o obecnější označení zahrnující další opatření v boji proti klimatickým změnám, jimž dodává provázanost a odůvodnění. Zavedení a používání pojmu „stav nouze“ v této souvislosti dává těmto opatřením nejvyšší neodkladatelnou prioritu.[1][3] Stav klimatické nouze bývá také interpretován jako výraz svrchovanosti lidu: ačkoli je vyhlášen shora, bývá vyžadován zespodu.[4]

• 2020 na jaře se uskutečnily další studentské páteční stávky, a to i na mnoha místech Česka

• Pak ale veškeré aktivity „vypnula“ opatření proti šíření koronaviru z komunistické Číny.

• To se týká i plánovaného COP 26 v Glasgowu, která se měla konat v listopadu. Pět let po Pařížské dohodě tam měly být předloženy nové tzv. Nationally Determined Contributions, tedy dobrovolné „příspěvky“, které jednotlivé státy slibují v ohledu mitigace svých emisí. (Mitigace: snížení emisí oproti business as usual pomocí úsilí zaměřeného tímto směrem.) Je jasné, že dosavadní mitigační sliby téměř všech států jsou v ostrém rozporu s Pařížskou dohodou. Kdy budou nové „závazky“ předkládány, není jasné. Pro EU i Česko by mělo platit snižení emisí do r. 2030 na polovinu oproti dnešku a na nulu v roce 2040. Jen tak je šance, že se ke skutečnému úsilí připojí i zbytek světa. Viz Emissions Gap Report 2019 a tam Figure ES.4: