[Astro-v]Re: dalsiprotokol

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

> Na adrese http://www.volny.cz/benoa/ je pod prvnim protokolem 
> uveden i druhy (neco na zpusob uhlovych mereni). Prosim Vas o 
> komentar.				
> 				s pozdravem	Petr Benesovsky
> 
> P.S. Prominte ze pisu protokoly v odpornem komercnim formatu, 
> ale jinak to neumim.

To je jedno v cem to pisete, hlavni je, ze to pak vystavujete citelne, to
uplne staci. To je to, co maji vsichni zvladnout, vyborne. 

(Je moje blbost, ze jsem se predtim nechal zmast prilohou. A ze jsem
nevrazivost vuci ms-svetu dal moc najevo, chyba je na me strane, omlouvam se.)

Jestli Vase uloha o spektrech uz je OK, muzete posoudit i sam, napr. po
precteni tech pokynu v astro-v (dam je i na stranky zadani predmetu). Me
tak zatim nepripada.

(Vaší poznámce o odhadu řádu spektra moc nerozumím, úhlem dopadu nazýváte
odchylku od zrcadlového odrazu? Jak ji zjišťujete? Lepší by asi bylo se na
to podívat, kde je který řád. Doplnit je toho ale potřeba víc.)


Na další úlohu o velikosti Slunce hledím a vidím:


Štěrbinou byste asi nezískal obraz kruhový, ale čarový, dlouhý minimálně
jako je štěrbina. Dál ale zmiňujete díru, takže asi o štěrbinu nešlo...

Relativní nejistotu podílu dostaneme pomocí součtu kvadrátů rel. nejistot
dělence a dělitele, ne prvních mocnin. Jinými slovy, nejistota vzdálenosti
průmětny je zanedbatelná.

Nepíšete, jak jste vlastně postupoval. Trefoval jste obraz do
kružničky? Jestli ano, jistě byla nejistota trefení průměru menší než půl
milimetru. 

(Mimochodem, odhad nejistoty jako půlky dílku je tak pro čtvrtou třídu,
starší jistě odhadou spolehlivě např. dvě desetiny milimetru při měření
obyčejným průhledným pravítkem.)

Přecenění nejistot odpovídá i skutečnost, že se Váš výsledek liší od
přesné hodnoty jen o necelou třetinu Vámi udávaného odhadu standardní
nejistoty výsledku. 

Bez těchto nepřesností a s trochu delším líčením, jak jste postupoval (jak
velká byla plocha vrhající stín -- A5 nebo A4, jak velký byl otvor, proč
jste zvolil právě takovou velikost, zkoušel-li jste i jiné velikosti,
atd.) i jak jste počítal (např. tu nejistotu podílu) bych úlohu uznal, je
pěkná. 

Doporučoval bych ale ještě pár dalších pokusů, např. při trefování do
jinak velké kružničky. Ostatně, jak mohla výsledek ovlivnit neostrost,
daná velikostí otvoru? Jak by se projevila velikost otvoru při větším
obrazu Slunce? Asi byste musel volit ještě větší stínící plochu nebo nějak
jinak pomoci kontrastu, aby se dobře pozorovaly i větší obrazy Slunce.
Jaký největší ještě vidíte dostatečně spolehlivě?


dobrou noc přeje Jeník