[Astro-v]Re: Protokolastrofyzika

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

> Pane doktore, posilam Vam prvni ze svych protokolu (viz. priloha). 
> Odevzdaval jsem Vam jej uz loni, nyni jsem jej jeste trochu 
> predelal a doplnil. Prosim Vas o co nejrychlejsi vyjadreni (pokud by 
 .....
> poslat Vam i zbyvajici dva protokoly. Protokol je take na Vas 
> prikaz na Internetu na adrese http://www.volny.cz/benoa/.
> 
> 				s pozdravem	Petr Benesovsky, 4.rocnik Pdf

Milý Petře, 

napřed jsem přehlédl URL na konci Vašeho dopisu, a s odporem jsem
uložil vaši zbytečně přiloženou práci v onom komerčním formátu, převedl
pomocí wvHtml do html a plácl do adresáře k sobě na amper, který pak mohu
prohlížet od sebe z hvězdárny. Když teď začínám psát odpověď a mažu pro
ostatní nepodstatné části Vašeho dopisu, to URL vidím. Křivdil jsem Vám
zbytečně, ale 
 přílohy prosím příště neposílejte, natož v komerčních formátech, je to
zlozvyk, URL úplně stačí. 

Onehdá jsem napsal poněkud konkrétnější pokyny ohledně úloh do konference,
kam posílám i tento dopis, totiž http://amper.ped.muni.cz/astro-v (psal
jsem tehdy Ludmile Novákové). Podívejte se na ně, prosím. Najdete tam i
tento dopis, pokud byste v emajlu měl problémy s češtinou (v archivu je
kódování normalizované, tj. iso-8859-2). Můžete se podívat i na další
konference na amperu, to už jen pro zajímavost. 

Přitom jsem u pozorování spekter specifikoval, že je nepominutelné, aby se
každý naučil vidět pár hlavních Fraunhoferových čar, je to tak
snadné... Jen chodit s CD a koukat s ním na všechna možná spektra. To
sluneční je pravda nejtěžší. Zkuste téměř tečný dopad a druhý či třetí
řád. Pak snad zvládnete i terestrické pásy A a B na červeném konci prvního
řádu, nejlíp když je Slunce hodně nízko.   

To je ale ještě před Vámi. 

Zaujala mne Vaše domněnka, jak ono spektrum na CD vzniká. Mohl byste to
prosím nějak rozvést, nejlépe až do fáze výpočtu vzhledu spektra dle Vaší
hypotézy? Nic proti interferenci na tenké vrstvě, ona se vskutku
uplatňuje. Budete ji potřebovat na vysvětlení rozdílu mezi obrazem
vznikajícím na líci a rubu CD. Podle Vašeho popisu mám dojem, že se možná
při nějakém z pozorování z té tenké strany CD opravdu uplatnila. Pak jde
ale jen o zajímavý barevný jev, ne o detaily ve spektru. Jen obě strany
pěkně porovnejte, lépe ale u CD drženého v ruce a ne u výseče v krabičce.

Taky mne zaujal Váš obrázek--schéma spektroskopu. To opravdu máte CD
orientované takto? To mne nikdy nenapadlo, ale je pravda, že to tak také
jde, stejně jako tahat klíče z pravé kapsy kalhot levou rukou. Jak ale pak
volíte řád spektra, ve kterém chcete pozorovat?

Ostatně, který řád jste pro které pozorování použil, neuvádíte. To je ale
nutná informace. 

Rozhodně na spoustu vzdálených (co možná bodových či čarových) světelných
zdrojů musíte použít i samotné CD, krabička se štěrbinou je jen nouzovou
pomůckou pro pozorování spekter zdrojů úhlově příliš tlustých. 

Vaše popisy jsou pěkné, ale je potřeba, aby zahrnuly i zdroje běžné,
tj. oba obvyklé typy uličních lamp. Jistě bude zajímavé srovnat obě
vysokotlaké rtuťové výbojky. A co páry rtuti pod nízkým tlakem, kde září
ty?

Termín ,,úsporná žárovka`` není moc vhodný. Proč asi?

Povídání před pozorováním je hrozná blbost, kterou kupodivu dělají všichni
student/ky/i z Ped. Fakulty. 

Když člověk chce ukázat, že danému jevu rozumí, může to udělat leda tak,
že komentuje to, co viděl a důkladně popsal a co podle jeho návodu snadno
uvidí všichni, co to zkusí. Takže například může hovořit o tom, jak
zářivka vyrábí čáry a jak pásy. Může se zamýšlet nad spektrem běžných
dlouhých zářivek. Může vysvětlovat, proč se mění spektrum sodíkové lampy
během startu (pokud předtím popsal, jak se mění).

zdraví Jeník Hollan