2 Náhodná veličina

DEFINICE: Zákon rozdělení náhodné veličiny $x$ je zákon, který udává pravděpodobnosti jevů, které lze touto veličinou popsat, např. jevů $\bf x=x_a$ nebo $x_a \leq x \leq x_b$ atd.

DEFINICE: Diskrétní náhodné veličiny jsou veličiny, které nabývají jen konečně nebo spočetně mnoha hodnot např. 0,1,2,... Jejich zákon rozdělení,
který také nazýváme diskrétním, je zcela popsán pravděpodobnostmi jednotlivých hodnot
$ \bf p_a=P\{x=x_a\}$.

DEFINICE: Spojité náhodné veličiny jsou veličiny, které mají tzv. spojitý zákon rozdělení, který je zcela popsán hustotou pravděpodobnosti nebo stručně jen hustotou $ \bf f(x) \geq 0$, jejíž integrací dostaneme pravděpodobnost, že náhodná veličina padne do intervalu $ \bf\langle x_a, x_b \rangle$:
\begin{displaymath}
\bf P\{x_a \leq x \leq x_b \} = \int \limits _{x_a} ^{x_b} f(x)  dx.
\end{displaymath} (1)

Je-li $ \bf f(x)$ spojitá vyjadřuje $ \bf f(x)  dx$ pravděpodobnost, že náhodná veličina padne do intervalu $ \bf\langle x,x+dx \rangle$.

Obrázek: Graf rozdělení pravděpodobnosti pro diskrétní náhodnou veličinu
Image d1.png

Obrázek: Graf distribuční funkce pro diskrétní náhodnou veličinu z předcházejícího obrázku
Image d2.png

DEFINICE:
Distribuční funkce $ \bf F(x_b)$ náhodné veličiny $x$ je funkcí, která udává pro každé $ \bf x_b$ pravděpodobnost nerovnosti $ \bf x<x_b$. Pro diskrétní náhodné veličiny je $\bf F(x_b) = \sum \limits_{x_a<x_b} p_a$, kde $ \bf p_a = P\{x=x_a\}, \: \: \: -\infty < x_b < + \infty$.
Pro spojité náhodné veličiny je $ \bf F(x_b)=\int \limits _{-\infty}^{x_b} f(x)\;dx$. Pro spojité náhodné veličiny tedy platí $ \bf\frac{d}{dx}F(x)= f(x)$.

DEFINICE: Střední hodnota $ \mu = E(x) = \epsilon(x) = \bar{x}$ diskrétní náhodné veličiny x je definována takto:
\begin{displaymath}
\bf\mu = \sum \limits _{a} x_a \; p_a.
\end{displaymath} (2)

Pro spojité náhodné veličiny :
\begin{displaymath}
\bf\mu = \int \limits _{-\infty}^{+\infty} x \; f(x) dx
\end{displaymath} (3)

DEFINICE: Rozptyl diskrétní náhodné veličiny je definován :
\begin{displaymath}\bf
D(x)=\sum \limits _{a}(x_a-\mu)^2 p_a = \sum \limits _{a} x_a^2 p_a - \mu^2
\end{displaymath} (4)

Pro spojité náhodné veličiny
\begin{displaymath}\bf
D(x)= \int \limits_{-\infty}^{+\infty}(x-\mu)^2 f(x) \; dx =
\int \limits _{-\infty}^{+\infty}x^2 f(x) \; dx -\mu^2,
\end{displaymath} (5)

kde $ \bf\mu $ je střední hodnota.
Příklad: Dokažte předcházející vztah:

\begin{displaymath}\int \limits_{-\infty}^{+\infty}(x-\mu)^2 f(x) \; dx =
\int ...
...t \limits_{-\infty}^{+\infty}x^2 f(x)\: dx - 2\: \mu^2 + \mu^2=\end{displaymath}


\begin{displaymath}=\int \limits_{-\infty}^{+\infty}x^2 f(x)\: dx - \mu^2. \: \:...
...\: \: \:
\int \limits_{-\infty}^{+\infty}x \:f(x)\: dx = \mu
\end{displaymath}

Věta: Lineární funkce $\bf a \; x + b$ náhodné veličiny $\bf x$ má tuto střední hodnotu a rozptyl:
\begin{displaymath}\bf
E(a \;x + b) = a \; E(x) +b;\; \; \; \; \; \; D(a \; x + b) = a^2 D(x)
\end{displaymath} (6)

Poznámka: Při analýze funkce náhodných veličin je třeba mít na paměti, že každá nelineární transformace náhodné veličiny zkreslí její rozdělení a změní i závislost rozptylu na střední hodnotě. I v případě, že má měřená veličina $\bf x$ konstantní rozptyl $ \bf D(x)$ výsledky analýzy $\bf y=F(x)$ má již rozptyl nekonstantní, pro který přibližně platí
\begin{displaymath}\bf
\sigma^2(y) = \bigl( \frac{dF(x)}{dx} \bigr) ^2 \sigma^2(x)
\end{displaymath} (7)

Navíc platí, že střední hodnotu $\bf\bar{y}$ nelze určit přímo dosazením $\bf\bar{x}$ do funkce $\bf F(x)$,
\begin{displaymath}\bf
\bar{y} \neq F(\bar{x})
\end{displaymath} (8)

Obrázek: Hustota pravděpodobnosti pro spojitou náhodnou veličinu
Image s1.png

Obrázek: Distribuční funkce pro spojitou náhodnou veličinu z předcházejícího obrázku
Image s2.png

© František Šťastný, 1997