1 Jevy a pravděpodobnost

Základní předpoklad: Každému jevu pozorovaném při daném náhodném pokusu náleží pravděpodobnost p z intervalu $0 \leq p \leq 1$. Jistý jev má pravděpodobnost 1, nemožný 0.
Opačný jev k jevu A nastává tehdy a jen tehdy, jestliže jev A nenastal.

VĚTA: Pravděpodobnost opačného jevu:
Má-li daný jev pravděpodobnost p, pak pravděpodobnost opačného jevu je 1-p.

VĚTA: Pravidlo o sčítání pravděpodobností:
Pravděpodobnost P, že nastane alespoň jeden z konečně mnoha vzájemně se vylučujících jevů o pravděpodobnostech $\bf p_1, p_2, \ldots$ je rovna součtu těchto pravděpodobností,
$\bf P=p_1+p_2+ \ldots$

Poznámka: Pravidlo pro sčítání pravděpodobností je základem tzv. klasické definice pravděpodobnosti:
Předpokládejme, že se opakovaně a za stejných podmínek provádí náhodný pokus, jehož výsledkem může být jistý náhodný jev. Připusťme, že bylo provedeno $n$ pokusů a jev nastal $m$ krát. Za pravděpodobnost považujeme takové číslo $P$, pro které platí, že poměr $m/n$ se blíží tím víc k číslu $P$, čím je $n$ větší.

VĚTA: Pravidlo pro násobení pravděpodobností
Pravděpodobnost $P$, že zároveň nastane $n$ nezávislých jevů o pravděpodobnostech $\bf p_1, p_2, \ldots ,p_n$ je
$\bf P=p_1 p_2 \ldots p_n$.