[Svetlo]RE: naklady kolem hvezdaren a na regulaci

["Kotek, Jaroslav" <KotekJ@eltodo...>]

	Vážený pane doktore,

	Vaše odpověď opět ukazuje, jak jsou Vámi předkládané podklady pro 	úpravu světelného znečištění formou zákona nedostatečné a neodborně 	zpracované a potvrzuje názor, že pravidla omezování světelného 	znečištění musí vytvořit tým odborníků a také, že by neměla mít formu 	zákona. 
	Některé Vaše formulace, použité v komentáři k mému dopisu, jsou sice 	roztomilé, ale jistě by neměly být použity ve vztahu k zákonu. 

	Nejprve sepíšete požadavky (zákon a prováděcí předpis) a pak zmiňujete náklady na "jakous-takous úpravu", uvádíte, že "záleží i na dohodě mezi chráněným subjektem (např. vybranou hvězdárnou) a obcí", že "některá navržená území se mohou ukázat jako problematická a že takovém případě může být vhodné tu či onu ochrannou zónu ještě více zmenšit, pokud se nenajde dostatečně levná cesta, jak tam nápravu provést" apod. 

	Také uvádíte, že jste náklady na navržená ochranná území odhadl na 	sumu do deseti milionů korun s tím, že jste se mohl mýlit, protože jste 	nestudoval situaci přímo v oněch místech a že některá navržená území 	se mohou ukázat jako problematická. Co k tomu dodat? Zkrátka chybí 	odborně zpracované podklady. Do uvedených deseti milionů korun by se 	totiž nevešlo ani ochranné pásmo Štefánikovy hvězdárny v Praze. 

	V odstavci 1 paragrafu 1 Vašeho prováděcího předpisu se uvádí: "Veškeré nové instalace osvětlovacích soustav umístěných ve vnějším ovzduší, stejně jako úpravy soustav dosavadních, musí vyhovět pravidlům pro prevenci světelného znečištění dle tohoto paragrafu." 
	Nyní dodatečně činíte svůj osobní výklad toho, co si pod úpravami představujete, což je trochu nesolidní: "Je zřejmé, že úpravou, kde lze s instalováním takového vybavení počítat, není výměna jedné pokažené lampy, ale rekonstrukce, která má svůj projekt, týkající se i napájení osvětlovací soustavy, a tak jako tak má nemalé náklady." To, co tvrdíte, že je zřejmé, z formulace v prováděcím předpisu jistě zřejmé není.

	V komentáři k mému dopisu se také radujete z toho, jak Vám krásně vychází prostá návratnost regulace veřejného osvětlení. Vycházíte přitom z mého minimalistického odhadu pořizovacích nákladů zařízení bez nákladů na práci a a nutné úpravy. Dejme tomu, že by prostá návratnost regulace skutečně vyšla 6 let. Jenže obce ty peníze nemají. Musely by si je vypůjčit, což pochopitelně zase něco stojí. Reálný ekonomický rozbor bychom měli opět nechat na odbornících. Ať oni zhodnotí cenu peněz a rentabilitu investic.
	Navíc, stmívání osvětlení není možno provádět všude a stejným způsobem. Ano, obecně je možno regulací osvětlení ušetřit zhruba čtvrtina nákladů na elektřinu, ale zdaleka ne všude je taková regulace oprávněná. Záleží na frekvenci dopravy, rizicích kriminality apod. 
	Obce o přínosech a úskalích regulace veřejného osvětlení vědí. Když to pro ně bude výhodné, jistě se budou snažit regulaci zavést. Určitě není v pořádku jim instalaci regulátorů nařizovat, pokud se jím nenabídne přijatelný způsob financování.

	Opět se musím vrátit k tomu, že Vámi předkládané podklady pro 	úpravu světelného znečištění jsou nedostatečné a neodborně 	zpracované a že pravidla omezování světelného znečištění musí vytvořit 	tým odborníků.
	
	Nemám čas na to, abych Vám neustále vysvětloval, v čem se mýlíte. 	Jsme ochotni pracovat v odborné komisi zaměřené na problematiku 	světelného znečištění v ČR, jejíž vytvoření jsme požadovali a stále 	požadujeme na MŽP a na jejíž nezbytnosti jsme se shodli i s doktorem 	Suchanem. Nehodlám už ztrácet čas jalovou komunikací s Vámi.

	Těším se, že nakonec přece jen pochopíte výhody týmu skutečných odborníků a že upustíte od svých božských praktik.

	S pozdravem

	Ing. Jaroslav Kotek
	předseda společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení


> -----Původní zpráva-----
> Od:	Jan Hollan [SMTP:jhollan@amper....muni.cz]
> Odesláno:	23. února 2002 20:10
> Komu:	Kotek, Jaroslav
> Kopie:	svetlo@amper....muni.cz
> Předmět:	naklady kolem hvezdaren a na regulaci
> 
> Vážený pane inženýre,
>  
>  zveřejnil jsem komentář ke čtvrtému bodu Vašeho dopisu, který jste
> zveřejnil v mailinglistu svetlo, viz dále.
> 
> K předchozím bodům Vašeho dopisu se dostanu později, omlouvám se,
> nestíhám.
> 
> Náklady na úpravy v oněch ochranných územích, to je jistě podstatné téma
> pro přípravu prováděcího předpisu. Vždy je hledání možností na těch, kteří
> se o osvětlování v dané oblasti starají, i na těch, kvůli kterým se
> ochrana vyhlašuje. V případě Petřína je tedy podstatná účast Vaše, potažmo 
> Eltoda, Magistrátu i Štefánikovy hvězdárny.  
> 
> Regulace jsou myslím výtečnou obchodní příležitostí pro odborníky v
> elektronice osvětlování, Váš odhad mě v tom ještě více utvrdil. Analogie
> se stavebními normami mne napadla až když jsem psal ten komentář.
> 
> s pozdravem, 
>  Jeník Hollan
>                            -----------------
> 
> Komentář-odpověď:
> 
> > 	Vážený pane doktore,
> ...
>   
> > 	4. Když uvádíte, že asi bude potřeba, abych publikoval práci,
> > kde zdůvodním uváděné náklady a umožním verifikaci svých tvrzení,
> > zřejmě zapomínáte na to, že toto jste měl udělat už dávno především Vy
> > jako iniciátor zákonné úpravy. Tvrdíte, že náklady, vyvolané přijetím
> > Vámi navrhovaných opatření, budou jen velmi malé. Přitom, asi
> > nedopatřením, ve svých textech zapomínáte, že náklady nepředstavují
> > pouhé Vámi požadované výměny svítidel po jejich dožití, ale i
> > realizace ochranných pásem do čtyř let po vyhlášení ochranného území
> 
> Náklady na jakous-takous nápravu během čtyř let na územích, kde je snížení
> světelného znečištění zvláště žádoucí, budou úměrné počtu svítidel, která
> se mají napravovat, ale také závislé na tom, jak se to bude dělat. V tom
> směru záleží i na dohodě mezi chráněným subjektem (např. vybranou
> hvězdárnou) a obcí. Jistě se dohodnou rozumně. Já jsem náklady odhadl na
> zlomek rozpočtu hvězdáren, které mají být chráněny (pro zatím navržená
> malinká území jsem uvedl sumu do deseti miliónů Kč). Mohl jsem se mýlit,
> nestudoval jsem situaci přímo v oněch místech, některá navržená území se
> mohou ukázat jako problematická. V takovém případě může být vhodné tu či
> onu ochrannou zónu ještě více zmenšit, pokud se nenajde dostatečně levná
> cesta, jak tam nápravu provést. Nebo cesta sice ne levná, pokud jde o
> investice, ale dostatečně rentabilní. Příklady z míst, kde osvětlení již
> upravili, aby znečišťovalo co nejméně, totiž svědčí o rychlé návratnosti.
> 
> 
> > a také "vybavení zařízeními schopnými snížit množství vyzařovaného
> > světla ne méně než o třicet procent oproti plnému výkonu". Pro Vaši
> > informaci, uvádím následující úvahu:
> 
> Než se pustím do jejího komentování, předešlu důležité konstatování.
> Povinnost vybavit soustavu takovým zařízením se týká osvětlovacích soustav
> nově instalovaných nebo úprav soustav dosavadních, podle níže uvedeného
> ,,panelákového`` vzoru. 
> 
> Je zřejmé, že úpravou, kde lze s instalováním takového vybavení počítat,
> není výměna jedné pokažené lampy, ale rekonstrukce, která má svůj projekt,
> týkající se i napájení osvětlovací soustavy, a tak jako tak má nemalé
> náklady. Jestli se s nočním tlumením u takové rekonstrukce nepočítá, je to
> věru ostuda. Takovým ostudám má předpis zabránit.
> 
> Je to obdoba minimálního standardu pro tepelné izolace, jaký požaduje
> např. norma pro stavby nových budov nebo regenerace paneláků (je nápadné,
> že se ve všech zemích takové normy trvale zpřísňují). Z té nijak neplyne,
> že by se musely všechny budovy hned zaizolovat. Ale když někdo budovu
> opravuje, natož za veřejné prostředky, nesmí příliš škudlit. Nemá-li na
> to, ať počká, až bude mít. Nebo ať si půjčí. Právě taková věc mu totiž
> ušetří na provozních nákladech, takže se dá klidně použít i financov> ání
> toho typu, že izolace zaplatí někdo jiný a peníze si pak odebírá nějakým
> dohodnutým tempem z úspor oproti stavu před rekonstrukcí. Až dostane
> peníze s patřičným předem dohodnutým ziskem zpět, plné úspory jdou k dobru
> tomu, kdo za vytápění budovy platí. Je to zcela bezbolestné a troufnout si
> na to může i osoba bez prostředků na investice, jen schopná platit
> (snížené) provozní náklady.
> 
> Tak lze financovat i celou rekonstrukci osvětlovací soustavy.  Zahrnutí
> nočního tlumení veřejného osvětlení v době, když silné světlo víc škodí
> než prospívá, je významnou složkou, ne-li přímo důvodem rekonstrukce.
> 
> > 	V ČR činí instalovaný příkon veřejného osvětlení odhadem 200 MW.
> > Budeme-li uvažovat příkon na jedno zapínací místo 20 kW, vyjde nám
> > jejich počet 10 000. Ve skutečnosti bude tento počet vyšší. Ale i tak,
> > budeme-li uvažovat pořizovací náklady jednoho skupinového regulátoru
> > pouhých 100.000,- Kč (ve skutečnosti by to bylo více, protože by
> > přibyly náklady na práci a nutné úpravy, a to neuvažuji použití
> > zahraničních regulátorů s cenou více než dvojnásobnou), pouze touto
> > úvahou docházíme k nákladům na pouhou Vámi požadovanou regulaci ve
> > výši zhruba jedné miliardy korun. K obdobnému číslu bychom dospěli i v
> > případě uvažování regulace pomocí změny impedance v jednotlivých
> > svítidlech. V ČR je odhadem instalováno cca 1,2 milionu svítidel. Při
> > uvažování nákladů uvedené úpravy ve výši cca 1.000,- Kč/ks docházíme k
> > celkovým nákladům 1,2 miliardy korun. Podrobný rozbor, jak už jsem
> > vícekrát uvedl, však vyžaduje více času a je to náplň pro navrhovanou
> > odbornou skupinu, v níž mám zájem pracovat. Odhad miliardových nákladů
> > na realizaci Vámi navrhovaných opatření každopádně nepovažuji za
> > přehnaný.
> 
> To je odhad, který se mi líbí. 
> 
> Náklad jeden tisíc korun na svítidlo je dostatečně malý. Kdyby šlo o
> svítidlo s nominálním příkonem 150 W, které by bez tlumení běželo naplno
> celé noci, tedy asi čtyři tisíce hodin ročně, spotřebovalo by každý rok
> šest set kilowatthodin. Při dnešní ceně elektřiny pro veřejné osvětlení
> to představuje zhruba tisíc korun. Tlumením se běžně dá ušetřit čtvrtina
> nákladů na elektřinu. Prostá návratnost tak je čtyři roky, to vůbec není
> špatné. Ani šest let by nebylo špatných.
> 
> Návratnost je ale ve skutečnosti ještě kratší. Regulace napájení výbojek
> totiž může snížit jejich zbytečně velký světelný tok, když jsou ony
> i svítidla nové (výbojky se instalují tak silné, aby i na konci životnosti
> a při zašpinění všech komponent bylo světla dostatek). Tím se také šetří
> elektřina a peníze. A kromě toho kvalitní regulace zabrání poškození
> výbojky (i zbytečně silnému svícení) přepětím v elektrické síti --
> pak může výbojka odsloužit tolik, kolik udávají výrobci, a ne třeba jen
> polovinu té doby, jak se stává. Ušetří se tak na nákupu výbojek
> i nákladech na jejich vyměňování.
> 
> (O výhodách regulací osvětlovacích soustav podrobněji:  
>    http://www.svn.cz/documents/manual.pdf ) 
> 
> Připojil bych ještě optimistickou domněnku, že ceny regulačních zařízení
> se budou postupně snižovat. Nesnižují se snad ceny veškeré elektroniky
> (často i při růstu jejích schopností)? (Nesnižují se asi jen tehdy, když
> ten nový výrobek umí opravdu mnohem více než ten starý.)
> 
> Takže ta návratnost instalování regulačního systému bude možná pod tři
> roky. Kolik tak výhodných investičních příležitostí obce mají? Každý to
> ale ještě neví, to je o důvod více zahrnout požadavek na použití takové
> technologie do předpisu, který má za cíl zkvalitnit venkovní osvětlování.
> 
> Komu by to mohlo vadit?
> 
> > 	S pozdravem
> > 
> > 	Jaroslav Kotek
> 
> komentář napsal  Jeník Hollan
> 
> 
> 
> 
> 
> 
> 
> 
> 
> 
> 
> 
> 
> 
> 
> _______________________________________________
> Svetlo-c mailing list
> Svetlo-c@amper....muni.cz
> http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/svetlo-c> 
> 
> 
>