[Nlr]vetrani: na objemu bytu nezalezi

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

Dobrý večer (vlastně pro vás už ráno),

v rámci čekání, jestli se trochu víc nerozjasní a nezačne být vidět aurora
(Kamil Hornoch ji z Lelekovic celou půlhodinu před půlnocí pozoroval, já
jsem z Kraví hory nic pořádného neviděl),

konečně píšu poznámku k mylné představě, že odtah vzduchu z bytu
může chvíli fungovat jen díky tomu, že byt má nenulový objem. Ústně jsem
se k tomu vyjádřil na jedné nedávné schůzce, ale ještě to upřesním.

Na objemu bytu přitom vskutku nezáleží. Jak jsem říkal, má-li byt objem
200 m3, pak pro pokles tlaku v něm o 100 Pa (to je už věru velikánský
podtlak) stačí ubrat tisícinu objemu vzduchu, který v něm je, to je
pouhých 200 l.  Odtah 40 m3/h znamená 11 l/s, o oněch 100 Pa by tlak
poklesl za pouhých 18 s. Skutečný podtlak při větrání ale bude spíš 20 Pa
než 100 Pa, a toho by bylo dosaženo už za 4 s. To by se toho moc nestačilo
vyvětrat, jen čtyřicet litrů vzduchu...

Když si představíme halu o objemu 2000 m3, pak by se z ní dalo odtáhnout
čtyři sta litrů vzduchu, než by v ní tlak klesl o 20 Pa.... Ale přece
doopravdy to tak nebude. Ona ta hala jistě nebude dokonale těsná, ani ten
byt. Takže nějaký vzduch bude možné trvale odsávat -- kolik, to záleží jen
na netěsnosti daného prostoru, na jeho objemu vůbec ne. Rozumí se ale, že
veliká budova bude mít asi všelijakých škvír víc než malá. 
 
Dobře utěsněný byt by dovnitř neměl propustit více vzduchu než 0,6 svého
objemu za hodinu při podtlaku 50 Pa (to je podmínka, aby mohlo doopravdy
fungovat mechanické větrání dle potřeby a ne dle rozmarů počasí -- taky
jen tehdy má smysl rekuperace tepla z odpadního vzduchu). To je tedy 120
m3 za hodinu (pro byt o objemu 200 m3) a při podtlaku přijatelném, řekněme
jen 10 Pa, by to ještě pořád bylo oněch 40 m3/h (říká se, že průtok
škvírkami záleží na podtlaku na 2/3). Takže odtah by vlastně i u poměrně
těsného bytu fungoval...

On ale by byt po regeneraci měl být ještě o dost těsnější, pokud se
to podaří, takže by při podtlaku 10 Pa šlo dovnitř čerstvého vzduchu
míň. 

Ve skutečnosti by ve variantě dvou odtahů šlo při jediném puštěném 
odtahovém bytovém ventilátoru vzduchu dovnitř hojnost -- jenže... 
z kuchyňského odtahu. A to asi není to pravé. 

I kdyby byl otevřena klapka přívodu čerstvého vzduchu zvenčí, stejně by
ventilátor na toaletě přisával také vzduch z kuchyňského odtahu. Jediná
alternativa, kdy by se tak vůbec nedělo, je ta, kdy veškeré ventilátory
budou až na ústí odtahů ven z domu a v bytech budou jen klapky. Pak,
budou-li ventilátory řízené tak, že podtlak v odtazích bude konstantní a 
v obou stejný, nebude se vzduch z odtahu dostávat do žádného bytu. 

Jak jsem se v posledních dnech četl v rakouských časopisech a Feistově
knížce, ventilátory s proměnnými otáčkami jsou dnes zřejmě
,,stejnosměrné`` elektronicky komutované. Jestli by takový byl k dispozici
i pro odtah z osmi bytů současně, nevím, ale bylo by to asi levnější a
účinnější než trojfázový motor s měničem frekvence. 

zdraví Jeník Hollan

PS. 
 ke svému rozsáhlejšímu povídání o větrání, které je ke čtení na mých
stránkách, bych ještě přidal ten nápad, který jsem říkal zatím jen ústně
-- totiž že vnější přívodní kanály na prostředcích všech vnějších stěn
domu by nemusely být postavené jako ,,komíny``, ale jen mírně vyvýšená
místa, pod nimiž by byla mírně ztenčená izolace -- zkrátka ploché dutiny
zakryté vhodnými deskami. Taková varianta mě napadla, když jsem uvažoval
o vzduchových kolektorech. Ať by už vzduch do kanálu šel předehřátý (či
ochlazený) nebo ne, v každém případě by asi nebylo nutné mít klapku 
v přívodním otvoru -- vítr by dovnitř nefoukal. Nebo se pletu?