V praxi většinou neznáme rozdělení náhodné veličiny, kterou zkoumáme.
V jednodušších případech známe alespoň typ rozdělení a zbývá určit jen
parametry, které je charakterizují. Například při zkoumání nahodilých
chyb ve fyzice většinou předpokládáme, že zkoumaná veličina má normální
rozdělení a provádíme statistický odhad střední hodnoty a rozptylu.
Při tom postupujeme tak, že opakovaným měřením za týchž podmínek získáme
náhodný výběr hodnot
z možných výsledků měření.
Aritmetický průměr:
|
(29) |
Výběrový rozptyl okolo střední hodnoty:
|
(30) |
Určení rozptylu D (vyloučení střední hodnoty, kterou neznáme):
Protože neznáme postupujeme takto: označíme
a
.
Vzájemným odečtením obou posledních rovnic dostaneme
.
Sečtením přes všechna i dostaneme
Protože platí
je možné poslední
rovnici upravit takto
Umocněním poslední rovnice a sečtením přes všechna k dostaneme
Zanedbáme-li v závorce výraz s
,
v němž sčítáme jak kladná,
tak záporná čísla, dostaneme vztah pro výběrový rozptyl
|
(31) |
Častěji než rozptyl se používá standardní (směrodatná) odchylka
s jednoho měření
|
(32) |
© František Šťastný, 1997