zastavte rust svetelneho znecisteni

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

Vážený pane senátore,

obracím se na Vás jako bývalého ministra životního prostředí i jako na
politika, o němž mám velmi vysoké mínění. 

Jsem autorem či dodavatelem většiny podkladů k zahrnutí světelného
znečištění do zákona o ovzduší. Byl jsem přesvědčen, že jde o věc
nekonfliktní, stejně jako tomu bylo ve většině měst a oblastí světa, kde
obdobnou legislativu již přijali (často všemi hlasy daného zákonodárného
sboru).

Až zcela nedávno jsem zjistil, že se tato věc zdánlivě konfliktní
stala. Proti zahrnutí světelného znečištění do zákona vystoupili lidé
živící se osvětlováním měst s tvrzením, že splnit jednoduchý požadavek
nesvítit vůbec směrem nahoru by bylo neobyčejně drahé. 

Skutečnost je ale taková, že v řadě případů takové jednoduché pravidlo
přijala města či větší samosprávné oblasti právě s cílem ušetřit peníze (a
přitom méně zatěžovat životní prostředí). Poznatek, že svítit zbytečnými
směry se nevyplatí, je tak nabíledni, že v realizovaných případech málokdo
vůbec dbá na to, aby příznivé ekonomické výsledky zdůrazňoval -- berou se
jako samozřejmé. Nápad, že nahradit (ať již zvolna nebo rázně)
nevyhovující svítidla kvalitními by mohlo být naopak drahé, je tak
kuriózní, že jsem se s ním skutečně ještě nesetkal, až nyní u českých
,,odborníků``, přesněji praktiků, kteří stav a trendy ve světě neznají.

Doslechl jsem se, že ,,astronomické`` náklady jim vyšly proto, že se
domnívají, že by bylo nutné přesouvat či doplňovat stožáry osvětlovacích
soustav. To je ale úplný nesmysl, nikde, kde se svítidla vyměňovala, se
nic takového nedělo. Rekonstruované, neoslňující osvětlení si zato
pochvalují občané i policie a dopravní experti. 

Shromáždil jsem v posledních dnech pár konkrétních příkladů měst s rychle
(a dobrovolně) rekonstruovaným osvětlením (kde nová svítidla nesvítí vůbec
do horního poloprostoru) -- jen u těch lze přesvědčivě ukázat, jak to bylo
ekonomicky výhodné. Jistě jich najdu postupně více, dřív jsem se po tom
nepídil, neb mi výhodnost připadala zřejmá. Výsledky jsou v adresáři
http://svetlo.astro.cz/svet . Lidé, kteří se tímto oborem zabývají
v zemích, kde je takových příkladů více, uvádějí typické úspory provozních
nákladů větší než jednu čtvrtinu (a návratnosti tak krátké, že mohou být
financovány i komerčně). 

V České republice může být přechod na užívání plně cloněných svítidel
stěží neúnosně nákladný, jestliže všude jinde, kde se již uskutečnil nebo
probíhá, je návratný nebo alespoň levný (je to tedy výjimečný případ, kdy
je za málo peněz hodně muziky, v tomto případě mnohem příjemněji
obyvatelná sídla a čistší prostředí).

Lidé, živící se osvětlováním (a toužící to zřejmě dělat dále beze změn),
také tvrdí, že účinná zákonná úprava na úrovni suverénního státu nikde
ještě není. 

To je pravda, Česká republika by skutečně mohla být první. Myslím, že by
měla na co být hrdá. Ne všude totiž zrovna projednávají zákon o ovzduší,
kam se prevence světelného znečištění nejlépe hodí. Nebo, pokud
projednávají, není u nich dost aktivních občanů, kteří znají současný
světový stav poznání této problematiky.

Na druhé straně se Česká republika nestane ani největším, ani
nejlidnatějším územím s takovou legislativou. Nejspíš ani územím s
legislativou nejdůslednější -- já jsem si alespoň netroufl navrhnout ji
úplně takovou, jako ji má bohatější, vyspělejší a vzdělanější Lombardie --
v řadě ohledů jsem ve svém návrhu polevil, u nás jde řada věcí pomaleji a
schopné světové firmy se tolik nepohrnou, ostatně jakou řečí by s námi
mluvily...

Suma sumárum: českým obcím prevence světelného znečištění ničím nehrozí.
Nabízí jim šanci ušetřit (rychle nebo pomalu, jak se rozhodnou, území, kde
by to ze zákona mělo být rychle, jsou navržena malinká) a zlepšit svou
tvář. Bez pobídky zákona se dosavadní trendy nezmění, to také zkušenosti
ze světa ukazují přesvědčivě. Setrvačnost a pohodlnost přístupu
business-as-usual je veliká, mohou li dodavatelé techniky či služeb
vydělávat peníze dosavadním způsobem, proč to dělat jinak... I když pravda
v takové Vídni nová svítidla (pokud nejsou čistě dekorativní) jiná než
plně cloněná nebývají (asi jsou tamní světelní technici proti těm našim
zabednění, měli by se přijet poučit do Prahy...).

Propást jedinečnou šanci zastavit růst znečištění novým zákonem o ovzduší
by byla nesmírná škoda. V tomto případě totiž hrozí dost velké nebezpečí 
prodlení. Například že doroste další generace, která si ztrátu kontaktu
s krásami a tajemstvími reálného světa zvykne nahrazovat chemickým
vytvářením vlastního světa. 

uctivě zdraví
 Jeník Hollan

PS.
 Ne, že by ve světě zavádění plně cloněných svítidel nenaráželo na
odpor. Ale odporující strana je vždycky jen jedna: elektrárenská
společnost s dostatkem produkčních kapacit, která se bojí poklesu odbytu.

--------------------------------------------------------------------------
RNDr. Jan Hollan
              Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně
Kraví hora 2, CZ - 616 00 Brno                             (5) 41 32 12 87

                                  domů:
Lipová 19, 602 00 Brno                                         43 23 90 96

              spolupracovník Ekologického institutu Veronica
Panská 9, 602 00 Brno                                fax:  (5) 42 21 05 61

e-mail: hollan@ped....cz             http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan
--------------------------------------------------------------------------