[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next][Date Index][Thread Index]
Re: Fwd: 2 prosby ke (skleníkovému efektu a ke klimatu)
-dotaz: Prosím pěkně, napište mi, jakým způsobem pojmenovat
typy záření: --fotony, světelné, sluneční, tepelné, infračervené,
dlouhovlnné, IR... Jak by to podle vás bylo nejpřehlednější?
-Moje odpověď: Navrhuju se sjednotit na používání pojmů: sluneční
(nebo světlené) záření, infračervené (nebo tepelné) záření.
Ahoj Hanko, tak by to nebylo šikovné.
Světelné rozmezí (zaokrouhleně od čtyř desetin do osmi desetin mikrometru)
zahrnuje stěží půlku příkonu na vrch atmosféry. Infračervená část slun.
záření je stejně velká. Viz obrázek
http://amper.ped.muni.cz/gw/aktivity/grafy/solar_cz.svg
- světlo je obor, ve kterém Fraunhofer viděl ty označené čáry (O2 je
ovšem pás). Popis obrázku je v té knížce, kterou jsem doporučoval a kterou
zmiňuju níž.
Tepelné je to sluneční i to terrestrické. Rozhodně tím, že jeho pohlcený
úhrn je teplo. Když má člověk zavázané oči, nepozná, jestli ho hřeje
slunce nebo nějaká mnohem méně horká, ale úhlově větší plocha.
Pojem tepelné záření se dá užívat pro označení způsobu vzniku, já tomu
říkám raději teplotní záření, když už. Diodovky, zářivky, dokonce i
modré plameny plynového hořáku září z jiného důvodu, než že jsou horké (u
toho hořícího metanu na sporáku je to, jak jsem se nedávno poučil,
převážně chemoluminiscence).
Já to právě v popisku obrázku, co dal na wikipedii Pavouk, nazval
sluneční záření a
dlouhovlnné záření.
K tomu slunečnímu jsem přidal závorku, že je krátkovlnné,
ale to by i bez ní plynulo z kontextu:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Globalni_toky_energie_cs.svg
(Obsahově je obrázek týž, co mám v nových přednáškách aj.)
Jindy místo sluneční říkám krátkovlnné. V kontextu tím myslím UV, světlo a
IR pod 3 mikrometry. Sice slunce něco dává i přes 3 mikrometry, ale úhrn
přes tu mez je už proti sálání všeho kolem nás zanedbatelný.
Taky někdy užívám sousloví "dlouhovlnné infrazáření", místo "dlouhovlnné
infračervené záření". Zdůrazňovat že infračervené je doopravdy potřeba,
jen když to chceme odlišit od záření s vlnovými délkami nad 1 mm. Toho
je ale kolem nás mnohem míň, bráno ve W/m2. Hodně je ho jen v
mikrovlnkách...
Vyjadřovat se hodí obezřetně, jinak to plete. Důslední jsme snad v knížce
Klima a koloběhy látek, viz např. str. 66 až 70 (hesla glosáře) souboru
http://amper.ped.muni.cz/gw/aktivity/klima.pdf
-- jinak, to je ta knížka, ke které bychom potřebovali náměty, jak ji
zlepšit nebo jaké samostatné článečky napsat, aby na ně odkazovala.
To, že schémata skl. jevu jsou často matoucí, mám např. v přednášce
http://amper.ped.muni.cz/gw/prednasky/06-2013av.pdf
a pak na spíš pracovní stránce
http://amper.ped.muni.cz/gw/jev/
Jedna ze zavádějících informací bývá, že bez toho jevu by Země byla jen o
pár desítek kelvinů chladnější. Není tomu tak, zbělala by, a ochladila se
o sto kelvinů. Výpočet je už i v adresáři porovnani té stránky výše,
a samostatně pak např. v manuskriptu
http://amper.ped.muni.cz/gw/aktivity/.s_logy/paper/CC2.pdf
Špatné jsou např. obrázky na
http://en.wikipedia.org/wiki/Greenhouse_effect
- ten horní v angličtině sice užívá jen jeden matoucí nápis, Thermal
radiation into space, ale tím, že jako stejně "tepelné" neoznačuje taky tu
šipku rovnou z povrchu, mate dvojnásobně. Ve francouzské verzi byl
překladatel tak popleten, že to sálání povrchu do vesmíru označil jako
"odražené"... Nepochopitelná je i ta tmavší hnědá užitá v tlusté šipce ze
země. Asi patří na levý okraj šipky, jakože to je ten podíl, co se beztak
vrátí dolů.
To schéma pod ním je matoucí hlavně tím, že budí dojem,
že v ovzduší se zachytí jen troška toho sálání z povrchu. Nijak
nenaznačuje, jak velikánské jsou ty toky energie na dně atmosféry.
Skleníkový jev není drobeček, je to na Zemi jev ohromně silný. Proto už
drobná změna silného jevu vede k bezprecedentně rychlému oteplování.
S pojmem infračervené záření se pojí ještě jedno nedorozumění, totiž že
jen, nebo hlavně ono nás na sluníčku hřeje. Na dně atmosféry je to ale
víc ta viditelná část slunečního spektra. Jiný nesmysl obsahuje
zase jedna anglická knížka - ta naopak téměř všechno sluneční ohřívání
připsala UV složce, že prý ty ostatní jsou zanedbatelné. Uff...