Re: [IAN] cim svitit

Pondělí Březen 12 15:07:20 CET 2007

Asi mám smůlu na úsporné zářivky - žádná mi nevydržela víc než dvojnásobek proti žárovkám. Trubicové zářivky - tam jen odcházejí občas stertéry, trubice vydrží dost dlouho. Podotýkám, že jsem byl původně stoupenec zářivek - a v rodině jsem pro to dost trpěl, nikdo pod tím světlem nechtěl být, ale už si zvykli. Ale ze mne se stal postupně skeptik - a nejen co se týká zářivek. Mimochodem, co to dnes říkali v radiu - že ke každé větrné elektrárně musí být záložní na uhlí (jestli nebudeme rozšiřovat Temelín)? 

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Hollan <jhollan na amper....muni.cz>
> Předmět: [IAN] cim svitit
> Datum: 10.3.2007 00:40:45
> ----------------------------------------
> Není to zrovna téma specifické pro čtenáře IAN, ale budiž... však si to
> tady vygúglují třeba i ti se zájmy přízemnějšími.
> 
> Dobré info o ,,kompaktech`` čili CFL je na wikipedii anglicky
>  http://en.wikipedia.org/wiki/Compact_fluorescent_lamp
> i německy
>  http://de.wikipedia.org/wiki/Kompaktleuchtstofflampe
> 
> Německé heslo zmiňuje i tu šedou energii (embodied energy):
> 
>    ,,... Die
>    Produktion einer Energiesparlampe benötigt zwar etwa das zehnfache der
>    Energie einer Glühlampe, durch die lange Lebensdauer wird dies aber
>    deutlich überkompensiert.[1]``
> 
> Ten odkaz [1], pokud jej ev. naklikáte, ovšem říká jen totéž, nevede na
> podrobnější info. Studii k tomu jsem skutečně žádnou nenašel, ač jsem se
> snažil (měla by asi být letos hotová v Austrálii). Pro silnější lampy
> (vysokotlaké a LPS) jsou nějaká data v té EuP studii, která bude brzy
> volně dostupná (mé poznámky k jejím vývojovým verzím viz ev.
> http://amper.ped.muni.cz/light/EuP).
> 
> Desetinásobek šedé energie v CFL oproti žárovce stejného světelného toku
> je realistický odhad, a platí asi pro dražší typy s životností nad deset
> kilohodin (tj. nad jeden rok svícení). U těch s poloviční životností, co
> stojí jen stovku, bych čekal ještě nižší šedou energii. Tu sice výrobci
> neuvádějí, ale její proxy je prostě cena výrobku. Elektřina ani použité
> suroviny nejsou nikde, kde se lampy vyrábějí, mnohem levnější než u nás v
> Evropě. A ceny CFL (s integrovaným el. předřadníkem)  jsou jen
> několikanásobné oproti cenám žárovek.
> 
> 
> V každém případě je šedá energie sice zajímavá, ale je to efekt druhého
> řádu, stejně jako u většiny jiných výrobků spotřebovávajících elektřinu
> nebo teplo (např. u domů). Proto se o ní nepíše (nestojí moc za řeč, na
> rozdíl od takové šedé energie neamorfní solární fotovoltaiky). Prvořadá je
> spotřeba světel během jejich užívání, konkrétně emise fosilního uhlíku. Ty
> se obvykle podceňují, neb se předstírá, že vyplýtvaná elektřina je
> ,,průměrná``. Není tomu tak, pokud by se nevyplýtvala, tak by mimo provoz
> byly jen fosilní zdroje s vysokými palivovými náklady. Jaderné, vodní i
> větrné by jely stále naplno. Tím pádem se patří v Evropě počítat celé
> jedno kilo CO2 na jednu kWh elektrické práce.
> 
> Ohledně rtuti jsou emise slabých žárovek a zářivek dost podobné, pokud by
> se zářivky házely do smetí (a tedy nekontrolovaně rozbíjely). Tak to ale
> dělají jen blbci nebo hulváti. Ostatní, až batolata, si už mohli dokonce
> všimnout, že nějakých patnáct korun z ceny (někdy placené explicitně, jako
> přirážka k ceně uvedené na cenovce) zářivek je recyklační poplatek. Za ten
> je lze prostě dát, až nesvítí dobře nebo vůbec, do libovolného obchodu,
> kde je prodávají (nemluvě o recyklačních dvorech). Při troše publicity by
> i u nás stupeň recyklace mohl brzo dosáhnout tak osmi desetin.
> 
> Žárovky jsou na svícení príma, pokud jsou v provozu tak pět minut denně,
> tam, kde se zapínají obvykle jen na chviličku a nejvýš několikrát za den.
> Doma je pořád ještě nějaké máme, když to rekapituluju -- ve spíži, v
> ovocném sklepě (tam je ještě jedna v mrazáku).
> 
> Kde se svítívá víc než pět minut v kuse, máme jen zářivky. Ty dlouhé
> používáme, co pamatuju (tj. skoro padesát let) všude, kde se hodí svítit
> vydatně (někdy i přes den, když je hodně zamračeno), krátké s paticemi na
> jedné straně (kompaktní), od té doby, co jsou na trhu. Kdysi ty s vnější
> tlumivkou, dnes už jen s integrovaným elektronickým předřadníkem. Jsou
> přece už za babku, kolem sta korun za kus (i když ty mají životnosti i pod
> šest tisíc hodin). Je to docela pohodlné, že se vyměňují jen jednou za
> uherský rok, i když svítí mnoho hodin denně.
> 
> Zářivky můžou mít libovolně teplé odstíny (k nerozeznání od žárovek,
> poznat se to dá na dálku jen pohledem na CD, ze spektra). My máme na dobu
> po setmění varianty čistě žluté, filtrované, tam kde svítíme večer celé
> hodiny.  Kompakty barvím vypalovacím lakem na sklo, slabší balím do žluté
> fólie. Tu taky lepím na žluté lineární, je to mnohem levnější než si
> objednávat čistě žluté v prodejně, a je to i líp filtrované. Jinak, k
> lineárním kupuju elektronické předřadníky samostatné, ty mají životnosti
> desetitisíců hodin, jsou tiché, účinnější a nepřerušují světlo se 100 Hz,
> ale na desítkách kHz.
> 
> Ještě před pěti lety jsme doma mívali žárovky v malých lampičkách na
> čtení, ale už taky nemáme. Pětiwattové CFL jsou už dostatečně krátké,
> pasují do kdečeho. Dřív jsem stará stínítka nastavoval, aby trubice
> zářivek nečouhali. Nebo vyráběl válcové (vlastně dvouparabolické...)
> reflektory z lepenky a alobalu (nasazují se na objímku CFL).
> 
> Co ve wikipedii zatím není: zářivky se životností přes deset kilohodin se
> zapínají tak, že se elektrody nejdřív nažhaví, což trvá i víc než sekundu.
> Těm pak takřka nevadí časté starty. Má-li se zářivka rozsvítit během
> zlomku sekundy, musí se na studené elektrody dát vysoké napětí, což je
> postupně ničí (místo emise decentních termoelektronů se prostě vyškubává
> jejich emisivní povrch). Takže okamžitě startující zářivky se hodí jen
> tam, kde se nerozsvěcují stokrát denně... Jak jsem se ale dozvěděl právě
> dnes na wiki, i pro U-zářivečky se už používá technologie s poloviční
> účinností, ale naopak extrémní životností (velmi tenkých) zářivek, která
> je pro svícení pár hodin do roka s početnými starty vhodná (asi stejná,
> jako u neonů, kterým jak známo neustálé zhasínání a rozžínání nevadí).
> 
> Takže ten zákaz prodeje žárovek, jak jej chystají v Austrálii, bude už
> brzy realistický. Tedy, pro všechna použití, kde jde o svícení (a stovky
> až až tisíce lumenů). Tím spíš, že pro toky až stovek lumenů už začínají
> být adekvátní i LEDky (ty si navíc budou moct drátovat dle svých rozmarů i
> děti, vzhledem k napětím řádu dvou voltů...). V EU by to v novém
> desetiletí bylo též na místě.
> 
> Apropos, k tomu topení žárovkami: topit a ohřívat elektřinou je... no jak
> to říct slušně... řekněme nezodpovědnost. Nemáte-li vlastní elektrárnu
> off-grid, a pro vyráběnou elektřinu žádné smysluplnější použití.
> 
> hezký jarní víkend (s bohatým denním světlem a pěknou noční tmou) přeje
> 
>  jeník
> 
> 
> _______________________________________________
> Ian mailing list
> Ian na amper....muni.cz
> http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/ian
> 
> 
> 