[IAN] Stridani dob ledovych

[Michal SVANDA]

BB> Ja jsem ten jedenactilety cyklus uvedl jen jako priklad. Kdyz dokaze Slunce
BB> behem nekolika let podstatne ovlivnit podminky na Zemi tak,
BB> ze je muzeme pozorovat prostym okem na onom parezu, jake asi zmeny
BB> muze zpusobit v intervalu 100,000 let?

*** Psal to sem jiz Jenik, jen si to dovolim trochu shrnout: ano, vi
se o zmenach v zarivem vykonu Slunce, ktere dalece presahly
jedenactilety cyklus. Ten ostatne napr. v obdobi Maunderova minima
podle vseho uplne vysadil, dusledkem cehoz byla tzv. Mala doba ledova
-- zamrzly Balt, Temze, brusleni na holandskych kanalech. Doslo ke
snizeni prumerne teploty v troposfere, avsak malo na to, aby mohlo
dojit k vyraznemu narustu polarnich cepicek. A odkud ze tohle vsechno
vime -- kupodivu prave z letokruhu stromu, nebot existuje velka
korelace mezi zastoupenim radioaktivniho uhliku 14^C a slunecni
aktivitou (presneji antikorelace -- v minimu slunecni aktivity je vice
14^C). Nehlede na fakt, ze prave studenejsi obdobi se projevi tencimi
kruhy.

Naopak -- mezi roky 1000 a 1200 byl pozorovan vyrazny narust povrchove
teploty -- v Gronsku vyrostla zemedelska kolonie.

Jinymi slovy -- ovlivnovani nepopiram -- fakta to jasne potvrzuji.
Zapomente vsak na globalni zaledneni.

BB> Z jakeho obdobi mame nejaka objektivni mereni aktivity Slunce?
BB> 10, 20 let? A z toho chcete vyvozovat zavery pro interval
BB> treba 100,000 let?

*** To samozrejme nemuzu, ovsem vyhodou je fakt, ze teorie fyziky
hvezd je z formalniho hlediska pomerne jednoducha. Jedine, o co se tak
muzeme oprit, jsou teoreticke modely. Mame zavazne duvody domnivat se,
ze nase predstava o fungovani niter hvezd je v podstate spravna. V
pripade Slunce si to muzeme dokonce overit az s nebyvalou presnosti a
ukazuje se, ze to zrejme funguje. A z modelu jasne vyplyva, ze zarivy
vykon Slunce v prubehu casu pomalu roste. V okamziku vstupu na hlavni
posloupnost nekdy pred 4,5 mld let cinil pouhych 0,7 soucasneho
zariveho vykonu. Maxima dosahne zhruba za 8 mld let a to bude zhruba
5200 nasobek soucasneho vykonu. Ovsem upozornuji, ze vse toto se deje
prevazne diky rustu polomeru (s tim padem i povrchu) Slunce.

BB> A co kdyz Slunce ma krome jedenactileteho cyklu i jine - nam dosud
BB> nezname cykly?

*** Jisteze ma. Ostatne onen 11lety cyklus je vlastne falesny, je to
jen pulcyklus, spravna perioda je 22 let. Uvazuje se o 80 letem cyklu
(ten se zda slusne prokazany), o 400 letem i dalsich, ovsem ze 400 let
trvajicich pozorovani se velmi tezko muzeme bavit o cyklu napr.
1000letem. Zde se nabizi jista moznost v pozorovani slunecnich skvrn
provadenych pouhym okem.

BB> Nemeli bychom vsak asi ani opomijet starsi theorie pricin vzniku dob ledovych.
BB> Napriklad pruchod nasi slunecni soustavy prachoplynovym prostredim.

*** To mi prijde ponekud uvalene. Zde by bylo treba si udelat
kvantitativni odhady, nakolik se muze mezihvezdna extinkce projevit na
1 AU, ale troufam si tvrdit, ze to bude mnozstvi zcela zanedbatelne.
Uz proto, ze hustota v prachoplynnych mracnech je strucne receno
miziva. Nechce se mi to ted pocitat, hlavne tady doma nemam patricne
tabulky opacitnich koeficientu a na modemu to nechci hledat v CML.
Avsak o teorii pruchodu prachoplynnym oblakem v souvislosti se vznikem
dob ledovych jsem jeste neslysel, cili jestli mi muzete dat nejaky
relevantni odkaz, rad si to prectu. Pruchod byl uvazovan jako jeden z
nestandardnich slunecnich modelu, kdyz se jeste ne zcela vedelo, jak
je to s temi neutriny, kterych se merilo na Zemi zoufale malo, ale
rozhodne to nesouviselo se vznikem dob ledovych.

M.

-- 
    ~       Michal SVANDA
   'v'      Email:     svanda na asu....cz, michal na matfyz...
  // \\     Homepage:  http://www.asu.cas.cz/~svanda
 /(   )\    ICQ:       56160132
   ^'^      GSM:       +420 605 577166