[IAN] Columbia

[Antonin Holik]

Vytazek z www.lidovky.cz  - podle mne rozumny a podle mne spravny ..

      Český odborník: Vše ukazuje na poškození tepelné ochrany levého křídla
      Podle českého odborníka na kosmonautiku Antonína Vítka z Akademie věd
nasvědčují dosavadní poznatky o průběhu havárie raketoplánu Columbia tomu,
že příčinou neštěstí bylo narušení dlaždic tepelné ochrany na levém křídle.
"Tuto tezi potvrzuje zjištění, že nejprve začaly zlobit senzory v levém
křídle - teplotní a poté i tlakové. To by vypadalo na přerušení jejich
kabelů v dané části křídla," řekl. Také skutečnost, že pak byly
signalizovány problémy v šachtě levého podvozku, svědčí podle něj o tom, že
se křídlo začalo přehřívat v důsledku narušení tepelné ochrany. Při noření
do atmosféry je raketoplán vystaven teplotám až kolem 1700 stupňů Celsia a
pokud není křídlo chráněno stejně jako ostatní části raketoplánu, jeho
hliníkové díly to nemohou vydržet. Vzhledem k dostupným informacím si podle
Vítka zatím nikdo nemůže být jist, že k poškození tepelné ochrany na levém
křídle skutečně došlo během široce publikované příhody s odpadnutím námrazy
na nosné raketě během startu. "Je to ale zatím jediná zjištěná anomálie
týkající se levého křídla," řekl však. Odmítl přitom jiné názory, podle
nichž došlo k neštěstí vinou špatné orientace raketoplánu při vnoření do
atmosféry, tlumočené například jistým italským odborníkem. Podle nich
selhala hydraulika křidýlek, v důsledku toho se raketoplán postavil na
špici, stal se zcela neovladatelný, rozlomil se a shořel. To by ale
přivodilo prudký, zlomový konec, zatímco známé údaje svědčí spíše o
postupném narůstání problémů od levého křídla, uvedl Vítek. Ani v tomto
případě však není vysvětlení jednoduché, protože předchozí modelové testy
prokázaly, že vypadnutí jedné dlaždice tepelné ochrany neznamená ještě
žádnou tragédii a raketoplán je schopen přistát. Proč došlo k odpadání velké
části izolace, pokud tomu tak skutečně bylo, bude třeba teprve zjistit.
Vítek označil také za "nepochopení" tvrzení médií, že "raketoplán padal
atmosférou sedmkrát rychleji, než měl". Podle něj nejde o sedminásobnou
rychlost, ale o sedminásobně strmější křivku průniku do atmosféry:
raketoplán musí atmosférou pronikat v určitém, vůči zemskému povrchu
relativně šikmém úhlu, aby byl aspoň minimálně ovladatelný a mohl přistát.
Pokud je neovladatelný, padá mnohem strmější křivkou k zemi. V případě
Columbie sedminásobně strmější.