[IAN] Clovek ve vakuu -- rozreseni? Tezko.

[Michal SVANDA]

Vazeni diskutujici.
Dostal jsem odpovedi od nekterych odborniku, ke kterym jsem smeroval sve 
dotazy na problematiku preziti cloveka ve vakuu. Vybiram z jejich emailovych 
odpovedi, zajemcum poslu emaily cele.

Ptal jsem se, jakym zpusobem bude reagovat obecne organicka tkan na nahle 
vakuum a zda-li by bylo mozne preziti cloveka bez skafandru, byt kratkodobe 
(uvadel jsem modelovou situaci prave evakuace kosmicke lodi).

Prvni odpoved od doc. Milose Grima, z anatomickeho ustavu 1. lekarske fakulty 
university Karlovy.

" Mohu jen teoretisovat. Nahlý pokles okolního tlaku neni 
slucitelny se zivotem a prubeh bude zaviset na rychlosti a stupni 
dekomprese. S klesajcim tlakem se uvolni plyny rozpustene v 
telnich tekutinach, predevsim v krvi a zejmena dusik a k umrti 
dojde nasledkem vzduchove embolie (bubliny dusiku prerusi 
cirkulaci krve v cevach) podobne jako pri kesonove nemoci 
(potapec vystoupi na povrch hladiny prilis rychle).To, ze nebude 
stacit nizky parcialni tlak kysliku k zajisteni dychani se uplatni 
jako pricina smrti jen nerozvine-li se vzduchova embolie jako prvotni 
pricina umrti. Prvym organem, ktery by se roztrhl pri expolsivni 
dekompresi jsou zrejme plice a nasledny pneumothorax je take 
neslucitelny se zivotem. Bez kysliku mohou zit jen anaerobni 
organismy, takze stav ve vakuu je pro cloveka jen teoreticky. Ve 
scifi filmech hrdninove pri vzniku vakua exploduji, ale to je za 
hranici biologie."

Dale mi odpovedel i doc. Petr Repa z Katedry vakuove fyziky 
Matematicko-fyzikalni fakulty UK.

"Podle meho nazoru se krome expanse plynu uzavreneho v dutinach (a to
nejenom v plicich), kterou uvazujete, jeste musi projevit snizeni bodu
varu vody (cca 40 C pri 0,01 atm) a take uvolnovani plynu rozpusteneho v
telnich tekutinach, jakasi analogie t. zv. kesonove nemoci."

Napsal jsem i do Ustavu leteckeho zdravotnictvi, odpovida Milos Sazel.

"Náhlá dekomprese v kosmu (či ve výšce nad 20 km) by měla závažné důsledky na
organismus člověka. Tyto vlivy by byly jen částečně závislé i na rychlosti
dekomprese a složení dýchané směsi. Doba přeživání by byla asi velmi krátká
(kolem 5 min?), doba do bezvědomí kolem 10 s.
Předpokládejme, že dekomprese trvá řádově sekundy až desítky sekund. Při
volně průchozích dýchacích cestách tedy nedojde k poškození plic vnitřním
přetlakem, ani k prasknutí ušních bubínků. Pokles tlaku však znamená
uvolňování plynů rozpuštěných v těle s důsledky: hypoxií, dekompresní
nemocí, (ebulismem).

Hypoxie (nedostatek kyslíku) - do mozku se dostane jen minimum kyslíku, při
průchodu plícemi uniká (ani dýchání 100%  kyslíku např. z masky nepomůže,
nutný přetlak do plic - pro delší pobyt asi 150 torr). Tzv. užitečná doba
vědomí 9 - 12 s.

Dekompresní nemoc - totožná s kesonovou nemocí potápěčů atd. Uvolnění plynů
ve formě bublin v těle - nebezpečné zejména v krevním oběhu - mechanické
ucpávání, vliv na krevní vizkozitu, rozvoj šoku atd až smrti.  Tady lze jen
spekulovat - u dekompresní nemoci na zemi (potápěči, letci) jsou rozvoj,
příznaky, trvání, důsledky značně individuální. Myslím, že plný rozvoj by
nastal řádově po minutách a ale např. ucpání krevního oběhu mozku by
ohrozilo život dříve.
Ebulismem se rozumí "var", přechod vody do plynného skupenství v těle. Asi
by nebylo možno odlišit od příznaků DN.
Vnějším projevem na těle by byl zpočátku něco jako otok a deformace celého
těla (boule plynů v podkoží). Pravděpodobně by došlo i k většímu poškození
plicních sklípků s krvácením do plic, je možné i masivní krvácení do očních
spojivek (srdce a krevní tlak by vydržely déle než vědomí).

Domnívám se, že několika minutové přežití (do smrti mozku) při pomoci
dalších osob ve skafandru by snad bylo možné, pokud by mohla následovat
bezprostřední kvalifikovaná lékařská pomoc (rekomprese, kyslík, infuzní
farmakologická léčba atd.). Asi by se však to neobešlo bez trvalých následků
pro postiženého."

A posledni slovo od prof. Jaroslava Pokorneho z fyziologickeho ustavu 1. 
lekarske fakulty UK.

"Odpovedet na Vasi otazku mohu pouze spekulativne podle ruznych analogii.
1. Nahla dekomprese ve velkych nadmorskych vyskach je popsana u vojenskych
pilotu, kterym byla prostrelena kabina - vysledek je obdoba kesonove nemoci-
v telesnych tekutinach a tkanich se uvolnuje rozpusteny dusik v podobe
bublinek, ucpava cevy atd. jako u klasicke kesonove nemoci. Rozpeti organu
obsahujicich vzduch (streva, stredousni dutina, paranasalni dutiny) muze
vest k poskozeni techto organu. Z plic vetsinou vzduch vcas unikne dychacimi
cestami, nekdy se vsak uzavrou hlasivky (krec) a pak by byl poskozen i
hrudnik. Pri nulovem tlaku by asi byl vyznamnejsi dalsi mechanismus:
2. Pri velmi nizkem tlaku by se musila voda telnich tekutin (cca 60%
hmotnosti tela) zacit varit, coz by pravdepodobne vedlo k okamzitemu zaniku
bunek. Pri deletrvajici exoposici tomuto prostredi by se tkane dokonale
odvodnily (freeze-drying)."

Na doplneni otazky o modelovou evakuaci mi od stejneho cloveka prislo:

"Predpokladal bych totalni destrukci ve zlomcich sekundy.
Preziti tak hluboke dekomprese by bylo nemozne.
Zkuste si spocitat co bude delat voda pri 37 stupnich a nulovem tlaku - to
samo musi stacit mechanicky znicit cele telo. U jednotlivych organu asi bude
zaviset na podilu vody a samozrejme, je-li v nich plyn v plynne podobe.
Dalo by se vypocitat i co udelaji plyny rozpustene v kapalinach pri
"normalnim" tlaku a teplote 37 stupnů a pri nulovem tlaku."

Takze asi tak.
Ani odbornici v tom nejsou za jedno, cili priznavaji vsechny nase navrhovane 
scenare...

Mejte se
Michal




- 
     ~        Michal SVANDA
   ' v '      Email:     svanda na asu....cz,  michal na matfyz...
  //   \\     Homepage:  http://www.asu.cas.cz/~svanda
 /(     )\    ICQ:       56160132
   ^ ' ^      GSM:       +420 605 577166