[IAN] RE: pet setin magnitudy

[Lubos Brat - Penzion ALENA]

Jen par poznamek k presnosti vizualnich pozorovani.

Z vlastni zkusenosti davam za pravdu Michalovi, ze lze dosahnout presnosti
vizualnich pozorovani +- 0.05 mag. Problem je ale mnohem, mnohem sirsi
(vrele vsem doporucuji literaturu: P.Sobotka, 2000, Spolehlivost vizualnich
pozorovani promennych hvezd; bakalarka prace; dostupna na
http://www.meduza.org).

Jeden pozorovatel, dostatecne zkuseny (rekneme od 1000 odh./rok) a
zodpovedny (=erudovany v problematice promennych hvezd a smyslu a cile sveho
pozorovani) muze dosahnout rozptylu svetelne krivky 0.05 mag. ALE: musime
vyloucit hrube chyby zapricinene napr. spatnym pocasim, unavou pozorovatele,
spatnou identifikaci, preklepem pri zpracovani.  Konstrukce svetelnych
krivek od jednotlivych pozorovatelu se ale kazdy (snad krome pozorovatele
samotneho) snazi vyhnout z mozneho nebezpeci neobjektivity.

Docela jina situace ale nastava, pokud konstruujeme svetelne krivky od vice
pozorovatelu. A to nam vetsinou nezbyva nic jineho, protoze jednotlivy
pozorovatel temer nikdy nezvladne pokryt dostatecne svet. krivku. Pokud
skladame pozorovani od vice pozorovatelu, razem rozptyl svetelne krivky
prudce narusta z nekolika duvodu:


A) Mezi pozorovateli jsou zridka kdy POUZE zkuseni pozorovatele dle
vyseuvedene charakteristiky. Tim se dostavaji do svet. krivek hrube chyby o
velikosti 0.8 mag az 1 mag. Pri dostatecnem pokryti svetelne krivky neni
problem hrisniky eliminovat.

B) Kazdy pozorovatel ma jinak citlive oci na barevnost sledovaneho objektu
=> pri pozorovani cervenych hvezd mirne narusta rozptyl, ale tato zavislost
neni nikterak vyznamna (Sobotka, 2000) a i u bilych ci zlutych objektu je
srovnatelny rozptyl jako u cervenejsich. Rozptyl diky tomuto efektu vetsinou
dosahuje max. 0.5 mag, coz je take tolerance odchylek v databazi MEDUZY.

C) Pozorovatele mnohdy pozoruji podle ruznych srovnavacich hvezd, potazmo -
zpracovavaji sva pozorovani podle roznych zdroju hvezdnych velikosti srovn.
hvezd. Tak vznikaji ve vetsine svetovych databazi nedefinovatelne a
neopravitelne chyby (odhaduji jejich velikost na cca 0.5 mag). Vliv techto
chyb je v databazi MEDUZY dokonale eliminovan: 1) Vydavame vlastni mapky,
ktere distribuujeme mezi pozorovatele. Ti tak pozoruji podle stejnych
srovnavacich hvezd, respektive pocitaji vysl. velikost promenne podle
stejnych hodnot srov. hvezd. 2) Archivujeme i surove vizualni odhady a mame
vypocetni prostredky jak hromadne prepocitavat vysl. hvezdno velikost
promenne, sezeneme-li dodatecne presne udaje o hvezdnych velikostech
srovnavacek.

D) Pozorovatele pozoruji za rozdilnych atmosferickych podminek => vznikaji
obcas hrube chyby zapricinene napr. prichodem mraku. Takove chyby vetsinou
dosahuji hodnot 0.3 az 0.5 mag. Vetsinou se skryji v sumu zapricineneho
bodem A) a bodem B). V pripade ze se vlivy sectou, chyba preroste pres
tolerovanou mez a data jsou eliminovany pri kazdorocni "probirce databaze"
MEDUZY.

Existuji samozrejme i dalsi vlivy, ale ty se tykaji az chyb druheho radu...

Abych to shrnul. Pro vizualni pozorovani obecne plati pravidlo o retezu a
jeho nejslabsim clanku: "Retez je tak silny jako jeho nejslabsi clanek".
Tedy vizualni pozorovani, jakkoliv jeden pozrovatel dosahne bez vetsich
problemu (ale ne bez pile) presnosti 0.05 mag, je jen dak presne, jako jsou
presni nejslabsi vizualni pozorovatele (jak jsou schopni administratori
databaze), tedy 0.5 mag na 100%, bereme-li statisticky vyznamnou cast dat,
tak 0.3 mag na 67%. (plati pro databazi MEDUZY).

Existuje potom mnoho vypocetnich metod, jak data vyhladit, nebo je
aproximovat nejakou zavislosti.

VESKERE ANALYZY DAT VSAK PADAJI, JE LI DAT NEDOSTATEK NEBO JSOU LI V NICH
MEZERY, ZA COZ MUZEME PODEKOVAT CLANKU V IAN... JEDINE VIZUALNI
POZOROVATELE, A TO JEJICH POMERNE VYSOKY POCET MUZE V SOUCASNOSTI
VYPRODUKOVAT DOSTATECNE HUSTE POKRYTOU DLOUHODOBOU SVETELNOU KRIVKU!


Lubos Brat
- vizualni pozorovatel skupiny MEDUZA