[IAN] Re: DISKUZE O PROMENNYCH HVEZDACH

[Ondrej Pejcha]

> Dobry vecer,
> Ondrej mi svym zpusobem nahrava:

Tak to jsem urcite nechtel :-) Tenhle email bude delsi...

> Jedine, co jsem ve svem prispevku zpochybnil, je
pozorovani polopravidelnych
> a nepravidelnych promennych hvezd. Kataklyzmy a zakrytovky
(stejne jako v
> jednom z budoucich dilu "ohniska" novy a supernovy) nijak
nezpochybnuji.
> Naopak, v mem prispevku na ne obracim pozornost.

Uz jsme zase u toho clanku... ...cetl jsem si ho jeste
jednou peclive a ve vlastnim textu je pouze jedina kratounka
zminka o tom, ze by vizualni pozorovani mohli k necemu byt.
To, co je nazyvano "hlidkou na necekana zjasneni nebo
zeslabeni" muze u neinformovaneho ctenare vyvolat dojem, ze
se takova udalost deje tak asi jednou za rok. To ale neni
pravda, povrchni sledovani napriklad VSNETu ukazuje, ze
prumerne jednou za deset dnu se objevi skutecna vyznamna
udalost a kazdy den nekolik mensich. V tomto svetle vysledne
Resume vyhlizi jako snaha "neurazit" promenare.

Navic mi pripada, ze zde dochazi k jistym zmatkum ohledne
terminologie. V tom nejhrubsim deleni lze promenne hvezdy
rozdelit na tyto kategorie, jejichz styl pozorovani se
markantne lisi:

- kataklyzmicke promenne - novy, supernovy, trpaslici novy,
novam podobne hvezdy, symbioticke promenne+casto take R CrB
a "unikatni" typy. O smyslu amaterskych vizualnich
pozorovani neni diskuze. Jsou hojne vyuzivana profesionaly.
- zakrytovky - cleneni jasne, o vyuzitelnosti taky neni
diskuze, i kdyz to z clanku vyzniva presne naopak
- polopravidelne promenne - cervene hvezdy s dlouhou
periodou, tedy Mira, SRa,b,c,d, RV Tauri, UU Her atd.
Podrobneji nize.
- nepravidelne promenne - hvezdy typu T Tauri, pomale
cervene promenne pribuzne SR.
- ostatni - nevhodne pro vizualni pozorovani kvuli male
amplitude

Jak uz jsem napsal v predchozim mailu, tak o pozorovani
nepravidelnych promennych neni moc velky zajem. Jenze i
kdyby jejich pozorovani profesionalove hypoteticky chteli,
tak maji smulu, protoze tyto hvezdy se vizualne pozoruji
minimalne! Odhaduji, ze pocet soustavne monitorovanych hvezd
typu T Tauri je tak deset, mozna dvacet, a pomalych
cervenych promennych stejne mnozstvi. To predstavuju
nepatrny zlomek vizualnich databazi, takze o nejakem
plytvani a nevyuzivani amaterskych odhadu nemuze byt ani
rec. Na pozadani mohu dodat konkretni cisla.

   U polopravidelnych promennych jsem presvedcen o jejich
uzitecnosti stejne jako treba u kataklyzmickych. Nejdrive k
presnosti, v clanku se mluvi o "karikaturach". Pri pouziti
prumerovani a nekdy vyhlazovani jsou vysledky shodne s
fotoelektrickou fotometrii, ktera probihala simultanne. To
krome svetelnych krivek MEDUZY (data L. Smelcera vs.
ostatni) doklada i prace Kisse et al. (1999)
"Multiperiodicity in semiregular variables I. General
properties" publikovana v A+A (tedy zurnal z
nejrenomovanejsich). Pohledem na jejich obrazek c. 2 je vse
jasne... ...a to se jedna o jednu z nejtezsich hvezd k
pozorovani! (prace je na www.arxiv.org)
   Vyznam pro profesionaly je v urcovani period. Pochybuji,
ze na svete existuje fotometrie ~200 hvezd pokryvajici
nepretrzite poslednich 80 let, ktera by svym pokrytim mohla
konkurovat amaterskym pozorovanim. Bez nich by tezko mohla
vzniknout statistika period, amplitud, pomeru period a
dalsi, ktere jsou naprosto nezbytne pro teorii pulzaci a
vyvoje. Nehlede na "unikatni" objekty, ktere se chovaji
neocekavane a bez dlouhodobych amaterskych pozorovani by o
nich vubec nikdo nevedel, protoze tyto jevy se projevuji na
casove skale desitek let.
   Pokud neverite, tak staci napsat do ADS jmeno autora
"Mattei", "Szatmary", "Bedding" nebo si staci prohlednout
obsah Journal of AAVSO (JAVSO), ktery je v clanku pokladan
za renomovany... ...nevim, co vic uz lze povazovat za dukaz.

> Historickou ulohu amaterskych pozorovatelu nijak
nezpochybnuji, naopak velmi
> kladne hodnotim. Stejne tak souhlasim, ze jsou dneska
"amateri predevsim
> dojnou kravou na data" -- jen si dovoluji zpochybnit zajem
profesionalu o
> nektera z nich.

Podle me amaterska vizualni astronomie ma budoucnost jeste
alespon dalsich dvacet let. Prehlidky oblohy, ktere by meli
stejne parametry jako komunita vizualu, jsou proste moc
narocne: pokryti cele oblohy (resp. okoli pomerne velkeho
mnozstvi vybranych objektu) nezavisle na pocasi s casovym
rozlisenim 1 hod, okamzitou dostupnosti dat a meznou
hvezdnou velikosti 16 mag. V tomto svetle se projekt
Paczynskeho, ktery kazdou jasnou noc pokryje 300 ctverecnich
stupnu oblohy jako ponekud smesny (cela obloha ma pokud vim
asi 40 000 ctverecnich stupnu).

S pozdravem

Ondrej Pejcha