[IAN] Planetky na Kleti

[Petr Scheirich]

> 1) Gratuluji kleLské observato~i a têUEí mnê, xe stejnê jako naUEi hokejisté,
> tak i ReUEtí astronomové mají dobré jméno ve svêtê. Nevím ale jak je to s
> têmi Reskými muzikanty ...
> 
> 2) Hledal jsem v archívu IAN (jeUEtê, xe to jde, dêkuji) a naUEel jsem nêkolik
> Rlánkû k planetkám. P~iznám se, xe mám mezi nimi zmatek. Na základní UEkole
> nám o planetkách nikdo nic ne~ekl. Pokusím se to shrnout s odkazy a navrhuji
> zda by nêkdo nenapsal za mnê nêjaký shrnující odborný Rlánek o planetkách.
> 
> Máme 20 000 pojmenovaných planetek. Dêlí se na Trojany, têch je 225
> http://www.ian.cz/priart.asp?id=151
> 
> Kentaury (6), transneptunická têlesa (1)
> http://www.ian.cz/detart.asp?id=445
> 
> a blízkozemní têlêsa typu Amor, Apollo a Aten (200 kouskû)
> http://www.ian.cz/detart.asp?id=8
> 
> 3) ZajímavêjUEí asi nex jen poRet, je jejich umístêní v sluneRní soustavê. A
> tady mám dotaz. Co drxí Trojany v libraRním bodê mezi Jupiterem a Sluncem.
> Asi to bude gravitace, xe? Kromê gravitace tady ale musí podle mnê hrát roli
> jeUEtê nêjaká jiná síla. Kdyx v libraRním bodê, tak jak vypada pohyb planetky
> na sve draze. Krouzi kolem vrcholu rovnostarnneho trojuhelniku Slunce -
> Jupiter - planetka?
> 
> Vlastik Maly, Brno
> 
Asi by mel na tomto miste odpovidat nekdo povolanejsi, ale neda mi 
to :-)

1. Ve svem deleni jste zapomel na zatim nejpocetnejsi skupinu - tzv. 
hlavni pas planetek. Pravdou je, ze se o nich moc nemluvi (a nepise), 
protoze nejsou tak zajimave.

2. Libracni bod, ve kterem se nachazeji Trojane, neni mezi Jupiterem 
a Sluncem (tam sice jeden z libracnich bodu je take, ale neni 
stabilni, takze se v nem dlohodobe zadne teleso neudrzi).
Vlastne ted vidim, ze sam uvadite vrchol rovnostranneho trojuhelnika, 
takze tamto asi bylo jen nepresne vyjadreni. Planetku drzi v tomto 
bode sila gravitacni spolu se silou odstredivou, protoze planetka 
take obiha kolem Slunce. Co se tyce "obehu okolo libracniho bodu", v 
podstate mate pravdu. Ale ten obeh muze byt znacne komplikovany, 
protoze potencialova jama okolo libracniho bodu neni symetricka (jako 
v pripade gr. pole hmotneho telesa), ale je "roztazena" podel drahy 
Jupiteru pred i za libracni centrum, takze takova planetka pak 
"kmita" zhruba po draze Jupitera a uhel Jupiter-Slunce-planetka se 
pak muze znacne kolisat okolo hodnoty 60 stupnu. Myslim ze se uvazuje 
o moznosti zachytu nekterych hodne neposlusnych planetek prave z teto 
skupiny, ktere se dostanou prilis blizko Jupitera (vnejsi Jupiterovy 
mesice, nektere dokonce s retrogradnimy pohyby). Dokonce jsou 
(teoreticky urcite predpovezeny, jestli je takovy pripad zaznamenan i 
v praxi, nevim) i pripady, kdy naopak planetka hodne oscilujici okolo 
libracniho centra muze "zbehnout" podel drahy Jupitera az do druhe
pasti 60 stupnu za Jupiterem (a naopak) (ovsem nikoli, ze by pri tom 
mijela Jupiter, ale opacnou stranou).


Zdravi Petr Scheirich
psch7513 na mbox....mff.cuni.cz