[Gw]ke Slovu Jana Novaka o (ne)oteplovani

[Jan Hollan]

(vyšlo už jako http://www.slovo.cz/komentare.php?id=6618
 bez závěrečného odkazu.
Původní článek, na který reaguji, jsem teď na slovo.cz nenašel. Není
 to žádná škoda... Zato je tam např. pěkný text Pavla Nováčka.)

---------- Forwarded message ----------
Date: Mon, 11 Dec 2000 01:18:23 +0100 (CET)
From: Jan Hollan <jhollan at amper....muni.cz>
To: slovo at slovo...
Subject: K nehoraznemu clanku

(Ke komentáři Jana Nováka ve Slově,
 sobota 9. prosince 2000, str. 24)

                 Pana Nováka peřina nehřeje?

Jan Novák se mýlí, když říká, že meteorologové a klimatologové si
nejsou jisti tím, že se Země bude stále rychleji oteplovat.
Bohužel si jisti jsou, viz autoritativní www.ipcc.ch,
Intergovernmental Panel on Climate Change, sdružující tisíce
pověřených badatelů ze všech států světa. Právě oni takové
prognózy publikují, kdo jiný. Škoda, že je někteří publicisté
nečtou...

Pochopit základní fakt, že zvýšený obsah skleníkových plynů
v ovzduší, tedy jinak řečeno zesílená tepelná izolace povrchu
Země, vede k postupnému zahřívání planety, není těžké. Je to
podobné, jako že se vám ohřejí končetiny, když se v noci
přikryjete ještě druhou peřinou.

Dnešní, už třetihorní složení ovzduší povede nevyhnutelně
k mnohem vyšší teplotě Země, než byla kdykoliv ve čtvrtohorách.
Ještě to ale bude pár set let trvat, protože hlavně oceány se
ohřívají velmi zvolna. Méně zřejmá je skutečnost, že zesílený tok
energie mezi povrchem Země a ovzduším už dnes vede k běhu počasí
,,na vyšší obrátky``, tedy k jeho větším a hojnějším velkým
výkyvům. Právě to ale ze všech modelů jasně vyplývá, a tato změna
bude postupně stále nápadnější, dříve než zvýšené průměrné
teploty Země. Stále více odborníků soudí, že se obojí už nápadným
stává. Původně jsme čekali, že nápadné změny nastanou až
v prvních desetiletích třetího tisíciletí.

Pro pana Nováka ještě trvá doba ledová, ale my ostatní žijeme
v době poledové. Obsah oxidu uhličitého a metanu v ovzduší totiž
určuje, jaká na Zemi je teplota a jak se bude měnit. Spouštěcím
mechanismem přírodních změn složení ovzduší je sice míra oslunění
severní polokoule, ta ale nejbližších padesát tisíc let
nepoklesne (na rozdíl od cyklů v uplynulém půlmiliónu let) a tak
bychom ledové doby nedočkali, ani kdybychom nikdy fosilní paliva
nezačali používat. Takhle ale máme stejnou jistotu, že další
ledová doba nás teď nečeká, jako že voda v hrnci na plotně
nezmrzne, bude-li plotna stále horká. Ba co víc, na rozdíl od
velmi stabilního klimatu, které posledních deset tisíc let
panovalo (výraznější výkyvy byly jen regionální, nejvýše se
týkaly polokoulí, globální teploty se měnily velmi málo), se už
teď otepluje Země velmi rychle a panují obavy, že za příštích sto
let se oteplí až desetkrát více než za uplynulých sto let. Bude
to možná až stejně velký skok, jako mezi koncem ledové doby
a dobou poledovou, totiž také šest stupňů. Tehdy ale taková změna
netrvala sto, ale několik tisíc let. Když se budeme velmi snažit
a příroda nám bude přát, bude jen třetinový. I tak to bude asi
nejrychlejší oteplení, jaké Země v poslední miliardě let zažila.
Můžeme jen doufat, že teploty nestoupnou ani v příštích staletích
tak vysoko, jako tomu bylo v druhohorách...

Více informací (i v češtině) je dostupných na
 http://amper.ped.muni.cz/gw.

Jan Hollan,
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně,
11. prosince 2000