[Ekodum]Re: Vetrani a rekuperace

[Jan Hollan]

---------- Forwarded message ----------
Date: Fri, 25 May 2001 17:51:01 +0200 (CEST)
From: Jan Hollan <jhollanAamper....muni.cz>
To: Multiple recipients of list EKODUM <ekodumAfsv....cz>
Subject: Re: Topeni

> > Kvalitní zateplení a utěsnění nemůže existovat bez řízené výměny 
> > vzduchu s rekuperací tepla. protoze jinak investice do izolací 
> > devalvují, nebot energie, která se zadrží izolacemi, se ztratí při 
> > větrání.
>
> Nepatri toto tvrzeni do Jenikovych architektonickych omylu?? 

No, skoro by mohlo. Ale na to asi není dost rozšířené... S Víťou jinak
zcela souhlasím. 

> ... Pokud je hygienicky pozadavek na vetrani asi 30 kubiku na osobu za
> hodinu - to odpovida cca n=0,5 (pocet vymen objemu bytu za hodinu) pro
> bezny byt - jsou ztraty tepla asi 800 kWh/osobu a rok ...

Já k tomu dodávám (a všiml jsem si, že už i Feist :-) ), že v mraze se tak
moc v tepelně izolovaném domě větrat nemá, bylo by tam nepříjemně sucho.
Když se větrá s cílem maximálního komfortu (jakým jiným?), tak ony ty
ztráty větráním jsou i v mraze jen takové, jako teplo, co do interiéru
dodají lidé (s klesající teplotou by podle mě mělo jít množství čerstvého
vzduchu až pod 10 m3/h na osobu). Lze je pak prostě, třeba při návrhu
topení, ignorovat, jakoby větrání nebylo. Rekuperace pak vlastně jen činí
z výkonu dodávaného lidmi skutečný zisk pokrývající tepelný únik pláštěm
budovy.

> ...  Co by mne zajimalo
> nejvic, je skutecna ucinnost rekuperace. Obvykle se uvadi 70-80%, coz
> ale vychazi z teoretickeho a jiste nerealneho predpokladu, ze veskery
> vzduch prochazi pres rekuperator. Jaka je ale realita? CSN EN 832
> doporucuje u "vysoce tesnych"  budov predpokladat n=0,5 pro
> "prirozene" vetrani netesnostmi, u budov mene tesnych jsou ty hodnoty
> jeste mnohem vetsi.

Podmínkou pro rozumnost rekuperace je tuším těsnost lepší než 0,6 objemu
interiéru za hodinu při 50 Pa podtlaku či přetlaku. To je mnohem lepší
těsnost než výše uvedená, protože 50 Pa v praxi nastává dost vzácně. 
U budov, kde těsnost není změřená (a přitom co nejvíc zlepšená), je
rekuperace mírně bláhová. U těsných by naopak měla být nejen teplotně,
ale i tepelně přes 90 % -- k tomu jsou dva typy holandských plastových a
jeden rakouský hliníkový protiproudý výměník teplot. 

> ... Provadi se
> pred instalaci rekuperatoru mereni tesnosti? Jake je tesnost
> novostaveb v ceskych podminkach? Bez presne znalosti odpovedi na tyto
> otazky bych rekuperaci povazoval za dosti riskantni investici.

O žádném úspěšném měření těsnosti v Česku nevím, v německy mluvícím světě
se stává čím dál běžnější, jako velmi účinná metoda kolaudace to není zas
tak drahé. Věřím, že se to zlevní, jak se to rozšíří. 

Já už dlouho chci nějaké takové měření provést, myslím si, že na to stačí
vysavač (40 l/s), nějaká chytrá izolepa, co nepoškodí lak, PE pruh široký
tak 20 cm a nějaký siloměr do 100 N upevněný na kliku dveří (stačí
provázek, upevněná kladka a závaží). Jen ale u nevelkého bytu slušně
utěsněného. Jinak se dosáhne jen podtlaků malých. Už bych to měl doma
zkusit... Když mě někdo předběhne, budu jen rád. Myslel jsem, že tu
myšlenku mám už zveřejněnou v okna_tes v adresáři
  http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/e_papers/stavby/okna/
 -- ale není to tam.

pěknou sobotu a neděli přeje 
 Jeník

PS. 
 zapomněl jsem pozvat čtenáře na zítřejší biojarmark do Hostětína, kdo to
stihnete, přijeďte... viz http://www.probio.cz/Akce.htm