[Ekodum]Vetrani a rekuperace

[Jan Hollan]

---------- Forwarded message ----------
Date: Fri, 25 May 2001 11:59:10 +0200
From: Vita Vydra <vydraAfsv....cz>
Reply-To: ekodumAfsv....cz
To: Multiple recipients of list EKODUM <ekodumAfsv....cz>
Subject: Re: Topeni

> Kvalitní zateplení a utěsnění nemůže existovat bez řízené výměny
> vzduchu rekuperací tepla. protoze jinak investice do izolací
> devalvují, nebot energie, která se zadrží izolacemi, se ztratí při
> větrání.

Nepatri toto tvrzeni do Jenikovych architektonickych omylu?? 

Naposledy jsem podobny argument cetl v Materialech pro stavbu 2/2001 v
lobistickem clanku Wieneberger - cihlarskeho prumyslu dokazujicim pomoci
zdarile manipulace s cisly ze tepelny odpor steny vetsi nez 2,5 je
ekonomickym nesmyslem.

Ztráty větránim nemaji prakticky žadnou souvislost se ztratami prostupem
stenami a co se usetri zateplenim to se usetri (v absolutni hodnote) a
nemuze to nikterak devalvovat! Jinou otazkou je pomer ztrat vetranim a
prostupem stenami. Pokud je hygienicky pozadavek na vetrani asi 30 kubiku
na osobu za hodinu - to odpovida cca n=0,5 (pocet vymen objemu bytu za
hodinu) pro bezny byt - jsou ztraty tepla asi 800 kWh/osobu a rok, tj neco
kolem 3000 kWh/byt a rok. Podobne nizke ztraty prostupem izolacemi jsou u
RD teprve pri odporu konstrukci kolem 6!  Cili u beznych
nizkoenergetickych domku jsou ztraty vetranim a prostupem zhruba shodne.
Pokud chci setrit vice muzu investovat bud do dalsiho zvysovani tepelneho
odporu nebo do rekuperace nebo... , je to jen otazka ekonomicke bilance co
je vyhodnejsi.

Co by mne zajimalo nejvic, je skutecna ucinnost rekuperace. Obvykle se
uvadi 70-80%, coz ale vychazi z teoretickeho a jiste nerealneho
predpokladu, ze veskery vzduch prochazi pres rekuperator. Jaka je ale
realita? CSN EN 832 doporucuje u "vysoce tesnych"  budov predpokladat
n=0,5 pro "prirozene" vetrani netesnostmi, u budov mene tesnych jsou ty
hodnoty jeste mnohem vetsi.

Dokaze rekuperace snizit ztraty tepla netesnostmi nebo jen zvysuje beztak
obvykle zrejme dostatecnou prirozenou ventilaci ? Provadi se pred
instalaci rekuperatoru mereni tesnosti? Jake je tesnost novostaveb v
ceskych podminkach? Bez presne znalosti odpovedi na tyto otazky bych
rekuperaci povazoval za dosti riskantni investici.

> Při nedostatku větráni zase dum plesniví a je celkove zdravotne
> zavadny.  Zde je jen dvojí řešení. Buď neosazovat rekuperaci a
> zajistit přirozené větrání netěsnostmi oken a konstrukci a smirit se z
> nizkou urovni uspor a smirit se s neoptimálním větráním, které je
> závislé na vnějším povětří (jednou se větrá příliš, kdyz je vítr,
> jindy zase málo)

kvalita vetrani pri rucni regulaci (vetrani otevrenim oken)". Zaverem bylo, ze lide maji -li to
ve svych rukou vetraji v podstate optimalne, tj. tak ze n=0,5! Takze to co doporucuje Jenik Holan
(nevetrat netesnostmi, ale okny nebo regulovatelnymi klapkami), ma zrejme hlavu a patu.

> Touto cestou je mozno nizkoenergeticnosti dosahnout jedine snizenim
> vytapeci teploty a na 20°C vytapet treba jen v obytnem prostoru a
> vsadit na tluste svetry s teplym spodnim pradlem
!?!?

Na tohle take hezky odpovida Jenik Holan ve svem Opravniku.  
 20 stupnu v obytnem prostoru je zbytecne moc :) ! Doma mame 18, nase
sedmileta dcera se citi nejlepe, kdyz je jen patnact (je to take mnohem
praktictejsi, pri prechodu dovnitr a ven neni treba se slozite svlekat a
zase oblekat), ale ja jsem zimomrivej (do svych 30 let jsem zil v
panelaku...).

Ma to pravda i sve negativni stranky:  nejsme dostatecne odolny proti
horku a ja v praci, kde teploty casto dosahuji 25 nekdy i 27 stupnu (v
unoru!) tak prakticky trvale trpim zanety hornich cest dychacich...
Panelakovi lide jsou na tom lepe, maji trening. :))

Mejte se 
Vita Vydra