Up: home www of Jan Hollan
1]
Světelné znečištění je pojem doposud málo známý. Obecně jde o narušení přirozeného nočního prostředí umělým přidáním světla. Zákon ale obsahuje definici instrumentálnější, zdůrazňující svícení nepatřičnými směry, hlavně pak rovnou do ovzduší. Noční prostředí mnohde po menší či větší část noci narušit musíme, osvětlení cest a případně i jiných cílů přináší tehdy více užitku než škod, jde ale o to, nesvítit nesmyslně a zbytečně. Současné technologie to dobře umožňují a existuje plno takových dobrých příkladů po celém světě, najdou se i v České republice. Zatím ale málokde převažují a tak světelné znečištění téměř všude trvale roste. Je to snad nejvýraznější příklad neudržitelného rozvoje.
Světelné znečištění má mnoho škodlivých důsledků, jejichž poznávání je teprve v počátcích. Nejdéle se hovoří o růstu jasu noční oblohy, na které leckde přestaly už být patrné i jasné hvězdy; všude na území Česka je noční nebe již nápadně odlišné od přírodního a spousta nejkrásnějších jevů na něm zaniká. Každou noc ale špatně směrované světlo uličního osvětlení a světlo dalších, zbytečně silných a mnohdy v dané chvíli nepotřebných zdrojů ohrožuje bezpečnost dopravy, poškozuje zdravý spánek statisíců lidí, rozvrací prostředí v noci aktivních živočichů. Od doby, kdy sněmovna projednávala zahrnutí ochrany před světelným znečištěním do zákona o ovzduší, se konalo několik mezinárodních konferencí k těmto tématům a především dopady na zdraví a živou přírodu budí pozornost vědců, žurnalistů i politiků po celém světě. Místních i regionálních předpisů, které mají nekvalitní noční svícení omezit a zajistit místo něj kvalitní služby, přibývá v Evropě i Spojených státech. Během roku 2002 k tomu přispěl i celosvětový ohlas zařazení ochrany před světelným znečištěním do české legislativy.
V zákoně je ale ochrana před světelným znečištěním jen v deklarativní podobě, detailní pokyny jak růst světelného znečištění obrátit ve vývoj trvale udržitelný (tedy zastavení růstu a pak i pokles), má obsahovat Nařízení vlády. Precedenty jinde ve světě již ukázaly, která pravidla jsou účinná a která naopak selhávají. Návrh Nařízení vlády vychází z těch nejlepších světových příkladů a obsahuje i prvky nové, které si již získaly ocenění předních světových odborníků.
Více informací o kvalitním venkovním osvětlování minimalizujícím světelné znečištění je k dispozici na internetové adrese: svetlo.astro.cz
(Toto zdůvodnění bylo upraveno k návrhu, který vznikl spojením čtvrté verze konceptu nařízení, původně předaného MŽP v listopadu 2001 a v hlavních rysech shodného s materiály, které k projednávání zařazení světelného znečištění do zákona obdržela poslanecká sněmovna, s návrhem jiných autorů, který MŽP dalo k posouzení mnoha institucím v prosinci 2002.)
Kromě zde definovaných méně obvyklých pojmů se v dalších paragrafech používají též standardní fyzikální veličiny a jednotky, pro jejichž vysvětlení lze užít literaturu popisující Mezinárodní systém jednotek (SI).
Pečlivá montáž dle návodu nebo projektu s užitím vodováhy (některá svítidla ji mají jako svou součást) zaručí, že svítidlo skutečně nebude svítit do horního poloprostoru. Pro pečlivou orientaci uličních svítidel svědčí též požadavek estetický: aby nebylo zdálky každé jinak jasné (u plně cloněných svítidel se to jinak může stát už při odchylkách v jejich orientaci na úrovni několika stupňů). Rovnoměrnost ubývání jasu svítidel směrem do dáli je výhodné i pro snazší noční orientaci.
Uvedení minimálního využitého podílu světla ze svítidla mířícího na komunikaci (vozovku, chodník) má za úkol vyloučit použití svítidel nevhodných pro daný účel a také zajistit uvedení tohoto podílu v projektu. Pokud by podíl byl menší než zde stanovený, docházelo by ke zbytečnému světelnému znečištění vinou osvětlování ploch, které přímo osvětleny nemusejí být vůbec nebo postačuje jejich osvětlení velmi slabé, zbytkové, jaké poskytují i dokonaleji směrující svítidla. Zde navržený podíl využitého světla se u dobrých projektů dosahuje už dnes, leckdy i vyšší. Pro podporu využívání nejlepší dostupné techniky je žádoucí nejlepší projekty, kde je podíl světla dopadajícího mimo cílovou plochu ještě více minimalizován, zveřejňovat a zde uvedené limity v návaznosti na to časem zpřísnit.
Aby ale mohli zájemci osvětlovat komunikace až tak silně, jak technické normy doporučují, pro účely tohoto nařízení lze uvedené normy za bezpečnostní požadovat. Budiž zdůrazněno, že uvedené normy výslovně uvádějí možnost nižšího osvětlení v době, kdy je provoz na dané komunikaci snížen.
Právě téměř vodorovné světlo ze svítidel je tím nejvíce znečišťujícím. Pokud dopadá na zemský povrch, pak nutně svítí do očí všem, kteří jdou zrovna směrem ke svítidlu nebo hledí na danou krajinu - taková funkce je ale žádoucí leda u majáku nebo u semaforu (a je ji potřeba přizpůsobit významu daného signálu), ne u soustav určených k osvětlování něčeho. Pokud jde nad povrchem země do dáli ovzduším, všechno se postupně rozptýlí a téměř polovina z tohoto rozptýleného světla se vrací dolů na zem. Tím i velmi daleko od takových světelných zdrojů zcela zbytečně zvyšuje jas noční oblohy. Piloty i ptáky hledící z ovzduší na zem matou taková svítidla při orientaci, ze vzdáleností stovek metrů lákají a poté zabíjejí hmyz.
Požadavek nesvítit vůbec do horního poloprostoru vylučuje přímo jen svícení do samotného vzduchu. Nepřímo ale přispívá k radikálnímu potlačení oslňování svítidly v dálce na cestě: když žádné světlo z nich nesmí jít vodorovně, i mírně dolů, do oslňujících směrů, jej jde jen málo.
Osvětlovací soustavy se obvykle staví předimenzované, aby i na konci své životnosti, s poškozenou optikou a starými výbojkami svítily tak mnoho, jak je požadováno. Ustanovení tohoto bodu připouští, že na začátku smějí svítit více (obvykle nejvýš o třicet procent).
Spousta technických doporučení uvádí vyšší hodnoty jasu než je 1 cd/m2, např. pro osvětlování fasád, za bezpečnostní normy je ale považovat rozhodně nelze. Naopak, zbytečně vysoké jasy předmětů v zorném poli představují bezpečnostní riziko pro dopravu a jde-li jejich světlo do ložnic, ruší spánek a ohrožuje zdraví. I proto je žádoucí je omezit alespoň na úroveň jasů nejvíce osvětlených silnic.
Ustanovení nenutí k instalaci drahého technického zařízení každou ves. Existují i investičně levné způsoby regulace. V zásadě lze požadavkům tohoto bodu vyhovět i použitím spínacích hodin, tedy vypínáním uplatněným buď na všechna svítidla nebo nebo jen na některá z nich (mohou se např. ponechat v činnosti ta na křižovatkách). Běžná praxe mnohých obcí, nejen vsí ale i měst, že veřejné osvětlení na část noci vypínají, je chvályhodná nejen z hlediska finančních úspor, ale i ochrany klimatu (sníží se noční spotřeba fosilních paliv na výrobu elektřiny) a především nočního prostředí.
Nad limitem 1500 lumenů jsou jednoznačně všechny vysokotlaké výbojové zdroje, které vždy, pokud nejsou správně cloněny, působí nepřijatelné oslnění.
Vyjmutí slabých světelných zdrojů z požadavků jejich plného clonění vzniká možnost pro jejich použití coby světelných ozdob. Rozumí se, že jako ozdoby, nerušící při sledování svého okolí, se v praxi uplatní spíše světelné zdroje mnohem slabší než je povolený limit.
Velmi slabé světelné zdroje se typicky používají coby girlandy zdobící vánoční stromy. V mnoha případech splní podmínku, že jejich celkový světelný tok vzhůru z jednoho světelného místa nepřesahuje 2250 lm.
U těch ozdob, kde by tento limit nebyl splněn, je na místě, aby využily výjimku druhého typu, totiž byly v činnosti s plnou intenzitou jen večer, v souladu se svým posláním. V případě vánočních ozdob je podmínka dočasnosti samozřejmá.
Kombinace obou možných výjimek postihuje dostatečně všechna krátkodobá slavnostní osvětlení.
I takové, zdánlivě skromné svítivosti a jasy reklamních ploch mohou významně zvýšit závojový jas či tzv. prahový přírůstek na komunikacích s velmi kvalitním veřejným osvětlením, které samo oslňuje jen velmi málo. Stanovit nižší limity ale už není při dnešním stavu techniky vhodné, neb ty uvedené se dají docílit právě s použitím těch nejslabších zářivek. Současně jde o hodnoty dost vysoké na to, aby se během setmění velmi zvedla nápadnost reklamních ploch oproti stavu přes den. Pro reklamy a jiné informační tabule umístěné daleko od elektrických sítí uvedené limity umožní snadné osvětlování pomocí fotovoltaického zařízení, budou tedy výhodné pro místní podnikatele neoplývající penězi.
Limit pro jasy poutačů vybízí k použití světlých nápisů na tmavém pozadí (při zmenšení světlých ploch lze jejich jasy a tedy i nápadnost zvýšit). Světelné znečištění, vč. oslňování řidičů, tak lze významně snížit.
U budov, u kterých existuje konsensus architektů, že si večerní světelné zdůraznění některých svých částí zaslouží, není často nutné dnešní způsob jejich osvětlování radikálně měnit. Je ale nutné zabránit, aby proud světla z reflektorů šel kolem budovy do ovzduší. To je užitečné i proto, aby v kalném vzduchu nevznikaly nežádoucí ,,ocasy`` kolem budovy. Fakticky požadavek tohoto bodu znamená, že přestane být možné zespodu jednoduše zalít světlem např. špici kostela. Podrobnější vysvětlení rozumnosti tohoto požadavku viz např. svetlo.astro.cz/slavnostni.
Vzorem pro požadavek vypnutí či tlumení osvětlení nejpozději o místní půlnoci je osvětlování Pražského hradu.
Věta o dohodě je účelná proto, aby bylo možné alokovat dostupné finanční prostředky tak, že se sníží současné světelné znečištění co nejvíce. Plán na snížení světelného znečištění by ostatně měl být vypracováván společně s institucí, kvůli které je ochranné území vyhlášeno.
Tento paragraf uskutečňuje záměr § 3 odst. 10 zákona. Dává obcím nástroje, jak mohou světelné znečištění na svém území snížit rychleji než během desítek let, se svou znalostí největších znečišťovatelů i jejich možností. Současně je zcela liberální, nedává obci možnost někomu svícení zakázat, respektuje-li pravidla § 3 tohoto nařízení (s ev. zpřísněnými hodnotami, dle ustanovení obce). Možností přijetí časové lhůty pro nápravu současného stavu (dle § 4 nařízení) má obec v rukou nástroj, jak zabránit konkurenčním výhodám podnikatelů, jejichž reklamní tabule jsou osvětleny silně z dob, kdy žádná regulace neplatila, oproti podnikatelům, kteří budou své poutače instalovat nově.
Dosavadní seznam zahrnuje jen instituce, které se věnují rozsáhlé činnosti vyžadující co nejmenší světelné znečištění a současně mají pracovníky, kteří mohou a jsou ochotni pomáhat při nápravě současného stavu venkovního osvětlení v okolí instituce.
Předpokládá se, že počáteční velikosti ochranných území budou mnohem menší než uvedené horní limity. Až na jejich hodnotu by se ale měla tato území zvětšit, aby ochrana nočního pracovního prostředí daných institucí byla skutečně účinná. V Lombardii jsou ochranná území observatoří takového rozsahu již od počátku platnosti tamního zákona. V Česku je vzhledem k pravděpodobné menší vyspělosti technického oboru osvětlování i příslušného trhu vhodné začít s menšími pilotními územími.
Jan Hollan,
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
7. prosince 2002
This document was generated using the LaTeX2HTML translator Version 2K.1beta (1.48)
Copyright © 1993, 1994, 1995, 1996,
Nikos Drakos,
Computer Based Learning Unit, University of Leeds.
Copyright © 1997, 1998, 1999,
Ross Moore,
Mathematics Department, Macquarie University, Sydney.
The command line arguments were:
latex2html -init_file /home/hollan/cslatex/.l2h_cz-i_alonen why_fs_lim5
The translation was initiated by Jan Hollan on 2002-12-07
hollan@ped.muni.cz (english / česky, raději než ,,cesky``)