[Astro-v]k papirovym u.: spektra aj.

[Jan Hollan]

Milá Ludmilo,

tak se nějakým řízením osudu hned další den objevila ona průhledná obálka
s úlohami na mé židli, kdo ji tam kdy dal, nevím. Sekretářky jsem se ptal,
ta to popřela.

Ústně jsem Vám dal pár rad ohledně spekter, teď vidím, že jsem se trefil.

Čtivá slohová práce, která ukáže, jak jste se naučila vidět spektra
různých světelných zdrojů, co jste si na nich všimla, a jak se Vám dlouho
nedařilo vidět něco opravdu zajímavého, to věru není. 

Vaše pozorování je vlastně téměř úplně beze slov, až na označení, ke
kterému světelnému zdroji se vztahuje který obrázek (nicméně označení
,,pouliční lampa`` neříká o jaký zdroj jde, jen naznačuje, že asi o
nějakou výbojku, neb žárové zdroje se pro osvětlování ulic už
nepoužívají).

Před velmi stručným záznamem pozorování zato je zcela zbytečný a
nepatřičný text o spektrech, nijak nesouvisející s tím, co jste pak
zaznamenala. Jako učiteli mi ale nezbývá, než abych se vyjádřil i k němu,
když už jste mi jej předložila, tedy alespoň k hrubším chybám. Tou hlavní
je, že _nejsou_ žádné modré či červené hvězdy. Jsou nanejvýš hvězdy bílé,
nažloutlé, naoranžovělé, stěží namodralé. Jde jen o barevné nádechy, syté
barvy hvězdy nemají. Bohužel, pokleslá astronomická literatura to mylně
tvrdí. Je to jako s tisíc let opakovaným tvrzením, snad od Aristotela, že
moucha má osm noh (snad se nepletu, že takovou hloupost opravdu
Aristoteles někdy vypustil). Moucha má noh obvykle šest, jak se lze
přesvědčit pohledem na ni. Podobně je vhodné se podívat, jak doopravdy
hvězdy vypadají a nevěřit blbostem v knihách nedbalých autorů. 

No a nakonec k obrázkům spekter ,,beze slov``. Je jich šest, ale vlastně
jen dva různé. Asi proto, že jste si dalších kvalitativních rozdílů mezi
různými spektry nevšimla. 

Svíčka a svítivé plameny vůbec kupodivu nemají úplně stejné spektrum jako
žárovka. To proto, že kromě horkých pevných částic v nich svítívají i páry
sodíku. Jakpak se asi projevují?

Dlouhá zářivka má také něco navíc oproti žárovce, tento rozdíl je už hodně
nápadný.  

Uliční lampy mají skoro vždy úplně jiné spektrum než zahnuté
zářivky. Navíc jsou dvou běžných druhů, oba tyto druhy jsou těmi
nejvděčnějšími objekty pro začínajícího pozorovatele spekter. Zvlášť
doporučuju pozorovat jejich rozsvěcování.

Přesto mají tyto ,,venkovní výbojky``, u nás vesměs vysokotlaké, ve
spektrech něco podobného se zářivkami (lineárními i kompaktními), u těch
oranžových nápadně alespoň při rozsvěcování. Že by to bylo tím, že se v
nich uplatňuje nějaký stejný prvek?

Nejtěžším objektem je určitě sluneční spektrum, pokud v něm chcete vidět
plno detailů, které jinde nenajdete. K tomu asi nebudete používat první
spektrální řád (nebo ano? na které oblasti spektra?). Sluneční světlo je
vhodné nechat dopadat na CD téměř tečně (tím docílíme dostatečně malého
osvětlení disku) a je přitom vhodné stát v co možná temné místnosti (aby
se v CD neodrážely jiné světlé předměty). Určitě nakonec čar uvidíte
spousty (ve vyšších řádech se ovšem budou míchat sady čar příslušející
různým řádům).

Připomínám, že užití vyšších řádů než prvního je podstatné i pro
pozorování jiných spekter než slunečního. Umožňuje totiž rozlišit, kdy jde
o monochromatické záření (plynu) a kdy o sice tenké, ale přece jen pásy
(pevných látek luminiforu).

 Jedna ,,čára`` ale může být široká víc než většina pásů, totiž ta hlavní
sodíková, až tlak v HPS (High Pressure Sodium) výbojce stoupne... Však se
podívejte.
 
Tolik ke spektrům.

K pohledům na Měsíc bez dalekohledu jen pár slov. Obrázky jsou pěkné,
škoda, že k nim opět chybí povídání. Proč místo toho, abyste se zamyslela
nad tím, co jste viděla a zachytila, píšete předtím naprosto nepotřebné
poučky opsané z knih? ,,Vlastním pozorováním`` má Vaše slohová práce
začínat, a pokud nechcete zůstat jen u záznamu pozorování (se všemi
problémy, omyly, okolnostmi a postupy) je snad nasnadě dosažené výsledky
diskutovat a interpretovat. 

Psát ve zbytečném úvodu, že na Měsíci jsou moře a krátery, je k
ničemu. Zato všimnout si moří, ba i projevů kráterů na vlastní oči (bez
dalekohledu!), a vyznat se v nich, to už je něco jiného.


A k těm ,,vyplňovacím úlohám``:

Odpovědi (natož diskuse výsledků) Vám tam chybí. Ale o ně právě jde. U
HR diagramu máte nesprávně uvedené vzdálenosti hvězd, které jste
vypočítala (jde o jejich nejistoty). Je škoda, že jste do diagramu
neuvedla jména hvězd, ta by Vám byla velice, ale opravdu velice
užitečná... O 22 nejjasnějších stálicích a hrstce nejbližších přece stojí
za to něco vědět!

Úlohy jsou u mne na stole v původní obálce, kdybyste si je chtěla
vzít. Kresby Měsíce Vám mohu uznat i tak, jak jsou, i když byste i ty
mohla využít (pro své vzdělání) líp. 


Šťastný start do Nového roku přeje 

Jeník Hollan