[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next][Date Index][Thread Index]
Dopis poslancum !!!!!!!
Vazena kolegyne a vazeni kolegove,
po precteni navrhu dopisu poslancum jsem mel intensivni pocit, ze jeho
dikce a razeni priorit jsou jine, nez by v dopise sefu astronomickych
pracovist melo byt. Dost pozde, ale preci - abych byl konstruktivni -
jsem tedy stvoril vlastni verzi navrhu dopisu, kde jsem zcela prepsal
zacatek a zbytek upravil. Bylo by prima, kdybyste se na to jeste
do patku stacili podivat. Pro jistotu posilam dve verze cestiny:
dopis.cs je Kamenicky
dopis2.txt lze otevrit napr. v netscape, je to kodovani
puvodniho dopisu
Mezitim jsem zjistil, ze muj kolega doc. Marek Wolf se problematikou
svetelneho znecisteni jiz radu let vazne zabyva a tak - pokud byste
Vy ani Marek nemeli vazne vyhrady - vzal bych ho v patek s sebou.
Zitra mam dovolenou a nebudu k sehnani, ale v patek rano jsem opet
v praci.
Pekne zdravi Petr Harmanec
V Praze 31. srpna 2001
Váené paní poslankyně, váení páni poslanci,
připravujete nový zákon o ochraně ovzduí. Naskýtá se vám přitom jedinečná
příleitost zahrnout do něj i prevenci znečitění ovzduí umělým světlem a
napomoci tak při záchraně pozorovacích podmínek pro astronomická pozorování.
My, níe podepsaní představitelé vech hlavních astronomických institucí
v ČR se na Vás na vechny obracíme s velmi naléhavou prosbou, abyste tak
skutečně učinili.
Astronomie je v ČR tradiční vědeckou disciplinou s velkou historickou
tradicí a zázemím a lze ji bez přehánění povaovat za nedílnou součást
nai národní kultury. Patrně ádná jiná země na světě nemá tolik lidových
hvězdáren, z nim větina tou či onou měrou spolupracuje s profesionálními
astronomy a podílí se na vědeckých pozorováních.
Do vybudování astronomických observatoří a do nákupu
astronomických přístrojů byly jak v minulosti, tak v uplynulém desetiletí
investovány nemalé prostředky za státního rozpočtu a lze doloit,
e astronomická pozorování konaná v ČR jsou ve světě dobře známa a ceněna,
a to od pozorování malých těles sluneční soustavy přes pozorování sluneční a
po pozorování hvězd a hvězdných soustav. Není jistě náhodou, e právě
českosloventí astronomové jako první z bývalých socialistických zemí spojili
ji roku 1991 svůj národní časopis s velkým evropským časopisem
Astronomy and Astrophysics a e při tom jejich publikační výkon
a ohlas jejich prací nadále trvale roste.
Velmi nás znepokojují rychle se zhorující pozorovací podmínky v blízkosti
naich nejlepích observatoří. Pro ilustraci uvádíme dva aktuální příklady:
(1) Během několika posledních měsíců je temná noční obloha observatoře
Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově soustavně ničena
laserovou show z diskotéky v obci Mnichovice.
(2) V těchto dnech byla s velkou slávou oznámena montá stálého slavnostního
osvětlení horského hotelu na vrchu Jetěd, a to za podpory liberecké
radnice. Uskutečnění tohoto neastného nápadu zničí pozorovací podmínky
vem observatořím na severu Čech, nebo konstruktéři oznamují, e reflektory
mají být vidět do vzdálenosti asi 100 km!
Rádi bychom Vás upozornili, e ochrana pozorovacích podmínek se dá -- jak
dokladají zkuenosti jiných zemí a jak uvádíme níe -- uskutečnit způsobem,
který je v souladu se zájmy celé pospolitosti a který dokonce vede
k významným ekonomickým úsporám. Navíc lze uvést i argumenty obecně
lidského charakteru.
Světelné znečitění je pojem, o kterém se hojněji začalo ve světě hovořit
a v devadesátých létech. Do popředí se jako významné téma dostává teprve
na začátku třetího tisíciletí. Významné je i tím, e se spolupodílí
na odtrení lidí od kontaktu s přírodou kolem nich.
Dnení dospělí vyrůstali u větinou v prostředí, kde hvězdné nebe vídali jen
v televizi a v kníkách. Nevnímali dorůstání Měsíce, večery stále světlejí
a do úplňku a pak naopak tmavé, kdy na nebi bývá vidět plno hvězd a pás
Mléčné dráhy. Neviděli úchvatnou nádheru komet století Hale-Bopp či rok
předtím Hyakutake. Tato část přírody, pod kterou lidstvo vzniklo a která
mocně ovlivňovala rozvoj duchovní kultury, jim nebyla formou osobního
záitku dopřána.
Okradeni byli zbytečně. Na rozdíl od kouře v centrech měst, který byl před
sto lety daní za průmyslový růst (ba byl chápán jako symbol pokroku),
světelnému znečitění bylo mono se u dříve z valné větiny vyhnout. Dnes
je to snazí, na trhu jsou vechny potřebné technologie umoňující svítit
jen tam, kam svítit opravdu chceme. Zpravidla tedy jen strmě dolů, na
ulici, ne vodorovně do očí a ikmo vzhůru do vzduchu. Svítidla, která to
dokáou, se nazývají plně cloněná. Nejsou draí ne jiná, zato poskytují
stejně silné osvětlení se spotřebou elektřiny o třetinu nií. Ona uspořená
třetina znamená v úhrnu celé republiky nejméně čtvrt miliardy korun ročně.
Současně znamená návrat hvězd na nebe na kraji města či vsi, ba
i v městském parku.
Světelné znečitění se dá omezit snáze a levněji ne jiná znečitění a
výsledek je přitom ihned patrný a ocení jej vichni. Dojem, e nad městem
je vzduch pinavý, vzniká toti do značné míry právě tím, e je v noci
zbytečně osvětlený. Lidé hovoří o smogu, přitom vzduch můe být čistý, jen
tak nepůsobí. Bude-li bezměsíčné nebe tmaví a zdálky nad městy nebudou
patrné světelné čepice, vznikne tím (často správný) dojem, e vzduch u
není tak pinavý, jak býval. Měření přesvědčí málokoho, pohled kadého.
Zisků z kvalitního osvětlení je ale více. Například bude mnohem lépe vidět
na cestu, kdy tím nejnápadnějím v dálce budou osvětlené věci a ne lampy
samotné. Bude stačit svítit i slaběji, a přesto se hlavně starí lidé budou
pohybovat bezpečněji. Moderní technika kromě toho umoňuje venkovní
osvětlení pozdě v noci ztlumit alespoň na polovinu, take neruí tolik lidi
ve spánku. Dohromady tak lze uetřit jetě dalí třetinu elektřiny.
Zákonů, jejich cílem je kvalitní venkovní osvětlování, úspora elektřiny
a omezení světelného znečitění, je na světě u řada. Dobrých příkladů
přibývá ve Spojených státech (zákon ve státě Connecticut podpořili letos
vichni tamní poslanci bez výjimky), za nejlepí je ale povaován zákon
italského regionu Lombardie z března 2000 - ten by se měl stát i předlohou
pro Evropskou unii.
Domníváme se, e připravovaný zákon o ovzduí dává lepí monost
řeit problém světelného znečitění, ne zákon samostatný.
Podobností mezi světlem mířícím rovnou do vzduchu a látkami, které
tam neradi vypoutíme, je celá řada. Zahrnutí prevence světelného
znečitění do tak zásadního zákona můe mít samo o sobě velký dopad - mnoho
lidí si poprvé uvědomí, e takový problém existuje, co je rozhodujícím
krokem k nápravě. Pouití stejných postupů k potlačování vech druhů
znečitění je tím nejsnazím způsobem, jak situaci napravit.
Stačí k tomu vlastně jen jedna základní úprava zákona: pro jeho účel
zahrnout umělé světlo, které jde nesprávným směrem, mezi znečiující látky
a doplnit podle toho několik úvodních definic základních pojmů.
Byl by to zásah ve chvíli, kdy se rozmáhá záměrné svícení pohyblivými
světlomety do nebe coby neplacená a obtěující reklama, znevýhodňující
konkurenty a připomínající pamětníkům války bombardování a
znemoňující astronomická pozorování v okruhu desítek kilometrů. Pouití
takových ,,světelných sirén`` by měl zákon jednoznačně zakázat, i za cenu,
e by stávajícím provozovatelům byla nabídnuta přiměřená kompensace
za vynaloené investice. Negativní důsledky nezbytného osvětlení pak můe
omezit poadavek zákona, aby pro něj byla vdy pouita nejlepí dostupná
technika. To se u osvětlení vyplatí dvojnásob. Česká republika tak můe
získat čelnou pozici v tomto nekontroverzním a pro vechny (snad a
na některé prodejce elektřiny) výhodném postupu proti
zbytečnému a závanému pokozování ivotního prostředí.
Jetě jednou na Vás proto apelujeme, abyste vládní návrh zákona
doplnili ve výe naznačeném směru. Budete-li si to přát, s radostí Vám
budeme při této práci nápomocni.
S pozdravem ...
(podpisy představitelů vědeckých institucí)
Přílohy:
* návrh doplňků paragrafů zákona
* návrh doplňku Důvodové zprávy k zákonu
* překlady zákonů z Lombardie a Connecticutu
* leták se základními informacemi o světelném znečitění
Dalí informace o světelném znečitění a kvalitním osvětlování:
* odkazy ze stránky http://svetlo.astro.cz/
* anglicky pak zejména http://www.darksky.org/
V Praze 31. srpna 2001
V en panĄ poslankyn, v enĄ p ni poslanci,
pŠipravujete nov z kon o ochran ovzdu¨Ą. Naskt se v m pŠitom jedinen
pŠĄleitost zahrnout do nj i prevenci znei¨tnĄ ovzdu¨Ą umlm svtlem a
napomoci tak pŠi z chran pozorovacĄch podmĄnek pro astronomick pozorov nĄ.
My, nĄe podepsanĄ pŠedstavitel v¨ech hlavnĄch astronomickch institucĄ
v R se na V s na v¨echny obracĄme s velmi nalhavou prosbou, abyste tak
skuten uinili.
Astronomie je v R tradinĄ vdeckou disciplinou s velkou historickou
tradicĄ a z zemĄm a lze ji bez pŠeh nnĄ povaovat za nedĄlnou sou st
na¨i n rodnĄ kultury. Patrn dn jin zem na svt nem tolik lidovch
hvzd ren, z nim vt¨ina tou i onou mrou spolupracuje s profesion lnĄmi
astronomy a podĄlĄ se na vdeckch pozorov nĄch.
Do vybudov nĄ astronomickch observatoŠĄ a do n kupu
astronomickch pŠĄstroj byly jak v minulosti, tak v uplynulm desetiletĄ
investov ny nemal prostŠedky za st tnĄho rozpotu a lze doloit,
e astronomick pozorov nĄ konan v R jsou ve svt dobŠe zn ma a cenna,
a to od pozorov nĄ malch tles slunenĄ soustavy pŠes pozorov nĄ slunenĄ a
po pozorov nĄ hvzd a hvzdnch soustav. NenĄ jist n hodou, e pr v
eskosloven¨tĄ astronomov jako prvnĄ z bvalch socialistickch zemĄ spojili
ji roku 1991 svj n rodnĄ asopis s velkm evropskm asopisem
Astronomy and Astrophysics a e pŠi tom jejich publikanĄ vkon
a ohlas jejich pracĄ nad le trvale roste.
Velmi n s znepokojujĄ rychle se zhor¨ujĄcĄ pozorovacĄ podmĄnky v blĄzkosti
na¨ich nejlep¨Ąch observatoŠĄ. Pro ilustraci uv dĄme dva aktu lnĄ pŠĄklady:
(1) Bhem nkolika poslednĄch msĄc je temn nonĄ obloha observatoŠe
Astronomickho Łstavu Akademie vd R v OndŠejov soustavn niena
laserovou show z diskotky v obci Mnichovice.
(2) V tchto dnech byla s velkou sl vou ozn mena mont st lho slavnostnĄho
osvtlenĄ horskho hotelu na vrchu Je¨td, a to za podpory libereck
radnice. UskutennĄ tohoto ne¨astnho n padu zniĄ pozorovacĄ podmĄnky
v¨em observatoŠĄm na severu ech, nebo konstruktŠi oznamujĄ, e reflektory
majĄ bt vidt do vzd lenosti asi 100 km!
R di bychom V s upozornili, e ochrana pozorovacĄch podmĄnek se d -- jak
dokladajĄ zku¨enosti jinch zemĄ a jak uv dĄme nĄe -- uskutenit zpsobem,
kter je v souladu se z jmy cel pospolitosti a kter dokonce vede
k vznamnm ekonomickm Łspor m. NavĄc lze uvst i argumenty obecn
lidskho charakteru.
Svteln znei¨tnĄ je pojem, o kterm se hojnji zaalo ve svt hovoŠit
a v devades tch ltech. Do popŠedĄ se jako vznamn tma dost v teprve
na za tku tŠetĄho tisĄciletĄ. Vznamn je i tĄm, e se spolupodĄlĄ
na odtrenĄ lidĄ od kontaktu s pŠĄrodou kolem nich.
Dne¨nĄ dosplĄ vyrstali u vt¨inou v prostŠedĄ, kde hvzdn nebe vĄdali jen
v televizi a v knĄk ch. NevnĄmali dorst nĄ MsĄce, veery st le svtlej¨Ą
a do Łpl¤ku a pak naopak tmav, kdy na nebi bv vidt plno hvzd a p s
Mln dr hy. Nevidli Łchvatnou n dheru komet stoletĄ Hale-Bopp i rok
pŠedtĄm Hyakutake. Tato st pŠĄrody, pod kterou lidstvo vzniklo a kter
mocn ovliv¤ovala rozvoj duchovnĄ kultury, jim nebyla formou osobnĄho
z itku dopŠ na.
Okradeni byli zbyten. Na rozdĄl od kouŠe v centrech mst, kter byl pŠed
sto lety danĄ za prmyslov rst (ba byl ch p n jako symbol pokroku),
svtelnmu znei¨tnĄ bylo mono se u dŠĄve z valn vt¨iny vyhnout. Dnes
je to snaz¨Ą, na trhu jsou v¨echny potŠebn technologie umo¤ujĄcĄ svĄtit
jen tam, kam svĄtit opravdu chceme. Zpravidla tedy jen strm dol, na
ulici, ne vodorovn do oĄ a ¨ikmo vzhru do vzduchu. SvĄtidla, kter to
dok ou, se nazvajĄ pln clonn . Nejsou dra¨Ą ne jin , zato poskytujĄ
stejn siln osvtlenĄ se spotŠebou elektŠiny o tŠetinu ni¨Ą. Ona uspoŠen
tŠetina znamen v Łhrnu cel republiky nejmn tvrt miliardy korun ron.
Souasn znamen n vrat hvzd na nebe na kraji msta i vsi, ba
i v mstskm parku.
Svteln znei¨tnĄ se d omezit sn ze a levnji ne jin znei¨tnĄ a
vsledek je pŠitom ihned patrn a ocenĄ jej v¨ichni. Dojem, e nad mstem
je vzduch ¨pinav, vznik toti do znan mĄry pr v tĄm, e je v noci
zbyten osvtlen. Lid hovoŠĄ o smogu, pŠitom vzduch me bt ist, jen
tak nepsobĄ. Bude-li bezmsĄn nebe tmav¨Ą a zd lky nad msty nebudou
patrn svteln epice, vznikne tĄm (asto spr vn) dojem, e vzduch u
nenĄ tak ¨pinav, jak bval. MŠenĄ pŠesvdĄ m lokoho, pohled kadho.
Zisk z kvalitnĄho osvtlenĄ je ale vĄce. NapŠĄklad bude mnohem lpe vidt
na cestu, kdy tĄm nejn padnj¨Ąm v d lce budou osvtlen vci a ne lampy
samotn. Bude stait svĄtit i slabji, a pŠesto se hlavn star¨Ą lid budou
pohybovat bezpenji. ModernĄ technika krom toho umo¤uje venkovnĄ
osvtlenĄ pozd v noci ztlumit alespo¤ na polovinu, take neru¨Ą tolik lidi
ve sp nku. Dohromady tak lze u¨etŠit je¨t dal¨Ą tŠetinu elektŠiny.
Z kon, jejich cĄlem je kvalitnĄ venkovnĄ osvtlov nĄ, Łspora elektŠiny
a omezenĄ svtelnho znei¨tnĄ, je na svt u Šada. Dobrch pŠĄklad
pŠibv ve Spojench st tech (z kon ve st t Connecticut podpoŠili letos
v¨ichni tamnĄ poslanci bez vjimky), za nejlep¨Ą je ale povaov n z kon
italskho regionu Lombardie z bŠezna 2000 - ten by se ml st t i pŠedlohou
pro Evropskou unii.
DomnĄv me se, e pŠipravovan z kon o ovzdu¨Ą d v lep¨Ą monost
Še¨it problm svtelnho znei¨tnĄ, ne z kon samostatn.
PodobnostĄ mezi svtlem mĄŠĄcĄm rovnou do vzduchu a l tkami, kter
tam neradi vypou¨tĄme, je cel Šada. ZahrnutĄ prevence svtelnho
znei¨tnĄ do tak z sadnĄho z kona me mĄt samo o sob velk dopad - mnoho
lidĄ si poprv uvdomĄ, e takov problm existuje, co je rozhodujĄcĄm
krokem k n prav. PouitĄ stejnch postup k potlaov nĄ v¨ech druh
znei¨tnĄ je tĄm nejsnaz¨Ąm zpsobem, jak situaci napravit.
StaĄ k tomu vlastn jen jedna z kladnĄ Łprava z kona: pro jeho Łel
zahrnout uml svtlo, kter jde nespr vnm smrem, mezi znei¨ujĄcĄ l tky
a doplnit podle toho nkolik ŁvodnĄch definic z kladnĄch pojm.
Byl by to z sah ve chvĄli, kdy se rozm h z mrn svĄcenĄ pohyblivmi
svtlomety do nebe coby neplacen a obtujĄcĄ reklama, znevhod¤ujĄcĄ
konkurenty a pŠipomĄnajĄcĄ pamtnĄkm v lky bombardov nĄ a
znemo¤ujĄcĄ astronomick pozorov nĄ v okruhu desĄtek kilometr. PouitĄ
takovch ,,svtelnch sirn`` by ml z kon jednoznan zak zat, i za cenu,
e by st vajĄcĄm provozovatelm byla nabĄdnuta pŠimŠen kompensace
za vynaloen investice. NegativnĄ dsledky nezbytnho osvtlenĄ pak me
omezit poadavek z kona, aby pro nj byla vdy pouita nejlep¨Ą dostupn
technika. To se u osvtlenĄ vyplatĄ dvojn sob. esk republika tak me
zĄskat elnou pozici v tomto nekontroverznĄm a pro v¨echny (snad a
na nkter prodejce elektŠiny) vhodnm postupu proti
zbytenmu a z vanmu po¨kozov nĄ ivotnĄho prostŠedĄ.
Je¨t jednou na V s proto apelujeme, abyste vl dnĄ n vrh z kona
doplnili ve v¨e naznaenm smru. Budete-li si to pŠ t, s radostĄ V m
budeme pŠi tto pr ci n pomocni.
S pozdravem ...
(podpisy pŠedstavitel vdeckch institucĄ)
PŠĄlohy:
* n vrh dopl¤k paragraf z kona
* n vrh dopl¤ku Dvodov zpr vy k z konu
* pŠeklady z kon z Lombardie a Connecticutu
* let k se z kladnĄmi informacemi o svtelnm znei¨tnĄ
Dal¨Ą informace o svtelnm znei¨tnĄ a kvalitnĄm osvtlov nĄ:
* odkazy ze str nky http://svetlo.astro.cz/
* anglicky pak zejmna http://www.darksky.org/