[Date Prev][Date Next][Thread Prev][Thread Next][Date Index][Thread Index]

Re: [SMPH] Prosba o sepsani tiskove zpravy k 73/P !!



To je pěkný článek, i když na tiskovou zprávu trochu moc dlouhý. Ta na něj
ale může odkazovat.

Věcně mám ke článku jedno doporučení, totiž rozlišovat moderní vyjadřování
hvězdné velikosti (magnituda je zde jednotkou, před ni se dává i desetinné
číslo, stejně jako před metr) a vyjadřování starobylé, kdy se hvězdy třídí
do škatulek s pořadovými čísly. Škatulky lze v češtině označovat slovy
,,velikost``, což je sice vlastně totéž co název oné jednotky, ale přece
jen to zní jinak. Tedy, hvězda (kometa, meteor,...) sedmé velikosti, nebo
hvězda (...) jasná 6,3 mag (šest celých tři desetiny magnitudy). Starobylé
vyjadřování je u komet zvláště adekvátní, decimagnituda zde není žádná
míra, stejně jako u domů centimetr. (Já jsem tu astrofotometrii
metrologicky kdysi sepsal jako
  http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/a_papers/si_fot/
 a pak popsal populárně ve dvou textech, kratší a delším, v adresáři
  http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/a_papers/uskali/ ).

Zpráva by mohla docela dobře obsahovat poznámku, že bohužel se kometárním
představením lze málo odkud kochat, neb nebe je nad naprostou většinou
Česka (vč. Krkonoš) alespoň dvakrát světlejší než nebe přírodní, mnohde i
čtyřikrát světlejší, ve městech klidně desetkrát až třicetkrát, vše vinou
nedbale konstruovaného umělého osvětlení. (Ta známá Cinzanova mapa dobře
souhlasí s měřeními. Mapu s podtiskem z dílny Vl. Kocoura ml. viz např.
  http://amper.ped.muni.cz/noc/emise/mapa_obloha_kocour.jpg .)

U komet se to špinavé nebe zvlášť moc projevuje, neb podstatná jejich část
je jen o chlup světlejší než nebe přírodní, a na znečištěné české obloze
jsou proto komety poměrně malé a nanicovaté, jen občas patrné (cvičenému
zraku) i s náznaky ohonů, ale nijak velkolepé. Dalším podstatným problémem
je téměř všudypřítomné oslňování okolními, třebas i velmi vzdálenými
lampami.

(Ke svícení jsem jinak vystavil novou zprávu pro KRNAP, mírně doplňující
tu velkou loňskou: http://amper.ped.muni.cz/noc/krnap/2006/ . Při jejím
zpracování jsem nejen já postřehl, že se kupodivu Fuji S5000 chová jinak,
než se u CCD kamer čeká: i v surovém tvaru je digitalizovaný signál zřejmě
ne zcela lineárně závislý na množství světla, které dopadlo na čip.
Vědecky je to zajímavé, v praxi ale mrzuté. Naštěstí nejde o velké
odchylky. ...  Protože se zabývám terestrickou fotometrií, kde ale také
občas užívám vyjadřování, kolik magnitud má čtvereční vteřina (tak je
kalibrovaný SQM), moc bych rád, aby se čtenáři s běžným fyzikálním či
technickým vzděláním nemuseli na hvězdářské texty zmiňující fotometrii
dívat jen skrz prsty, jako že to mají ti astronomové úplně zmatené.)

jeník