jak vypadalo souhvězdí před... a jin é astronomické pochybnosti

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

Milí kolegové,

odpovídaje na telefonický dotaz studenta na jednu z úloh Astronomické
olympiády (2. kolo, B I 3) jsem zjistil, že na webu asi není vysvětlení,
co (všechno) jsou souhvězdí. A kdo jej má napsat, když ne já... Tož, co to
ta souhvězdí jsou a co to s sebou přináší, např. pro soutěžící a
hodnotící?

Vybral jsem ze slovníčku Báječného světa hvězd (rozebraná publikace,
vytvořit identické pdf jsem nějak nezvládl, měl bych):

  {\bf souhvězdí}: 88 oblastí hvězdné oblohy s~pevně danými hranicemi,
  které lze chápat jako jehlanové prostory; největším souhvězdím je Hydra
  (0,397 steradiánu = 1303 stupňů čtverečních), nejmenším Kříž (68 stupňů
  čtverečních).

Plně rozumět této definici lze tehdy, když člověk ví, co to je ta
,,hvězdná obloha``; zde mohu jen odkázat na text, v němž jsem ji
definoval, viz
                    Co je obloha a co zas hvězdné nebe?
v adresáři http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/a_papers/oblnebe/
(v sousedním adresáři ,,uskali`` se lze dočíst o dalších případech, kde se
hodně chybuje).


Na položenou otázku ,,Vypadalo souhvězdí Cassiopeia před... stejně
jako dnes?`` ale ani s použitím této definice není odpověď moc jasná.

Problém je v tom ,,vypadalo``. Jehlanový prostor vycházející z
pozorovatelova oka (při pozorování jde vlastně obvykle o dva prostory, s
vrcholy v obou očích, ale v dálce už je příslušné posunutí bezvýznamné,
roli hraje tak leda u světlušek) nijak ,,nevypadá``, je to jen abstraktní
objekt.

Slovy ,,vypadalo`` rozumíme, ,,co v něm bylo vidět``, nebo snad v širším
významu ,,co by v něm bylo možné zpozorovat``.

Odpověď je pak snadná: ,,nevím, ale velmi pravděpodobně NE!``. Ono totiž
ani ,,dnes nevypadá jako dnes``: záleží hodně na tom, odkud se díváme.
Odněkud je v něm vidět jen šedá základna oblačné vrstvy, jinde modré nebe,
někde hvězd jen několik, jinde i Mléčná dráha... Někde dokonce třeba
tráva, když je zrovna pod zemí. Hledíme-li na něj chvilku, může jím
proletět moucha, netopýr, letadlo, či proběhnout ještěrka...  souhvězdí
vypadá podle toho každou chvilku jinak.

Abstraktněji pak můžeme přemýšlet o tom, jak asi vypadá a vypadalo za
čisté bezměsíčné noci na poušti vysoko nad hlavou, pokud se zrovna nic
zvláštního neděje. Pak lze odpovědět: ,,vypadalo stejně``, pokud tím
myslíme, že bychom si stěží všimli nějaké odlišnosti, kdybychom zrovna
ocitli v nějakém dřívějším okamžiku.

Lze ale také odpovědět ,,vypadalo jinak``, neboť při podrobném zkoumání
různými prostředky bychom jistě zjistili přinejmenším to, že některé
hvězdy jsou jinak jasné. Ve vzdálených dobách pak i to, že jsou na trochu
jiných místech. Ba i rysy, které za hvězdy považovat stěží lze, by mohly
být jiné (třeba rozsah, ba pouhá přítomnost mlhovin).


To se pohybujeme v tom nejužším, vědeckém významu slova. Nicméně to slovo
je staré, a různé jiné významy, které mu kdy byly a jsou přikládány,
moderní vědeckou definicí nezmizí.

Souhvězdí je v dnešním běžném jazyce samozřejmě také skupina hvězd, ať již
daná výslovně výčtem nebo jen zhruba oblastí na nebi, kde ji lze vidě. To
je patrné z obratů jako ,,Orion je pěkné souhvězdí`` -- zde jistě nejde o
přesný průběh jeho hranic, ale jistě o to nápadné seskupení hvězd v něm,
ne-li právě o ony hvězdy samotné. Analogicky se tak označuje skupina
výrazných osobností či protagonistů nějaké akce.

A je to také, ve starobylých smyslech, myšlená bytost či věc na nebi, s
částmi těla tam, kam je fantazie pozorovatelů či konvence kulturního
společenství umisťuje. Takové bytosti/věci se samozřejmě, stejně jako na
obrazech, překrývají: vidět je jen to, co je v popředí. I v tomto smyslu
šlo o oblast na obloze, jen ty hranice nebyly výslovně dané a místy byly
dost vágní.

Asi až ve dvacátém století se pod slovem souhvězdí objevil také objekt,
který staré složitější představy zjednodušoval. Ne až redukcí na pouhý
výčet, ale alespoň na některé z konvenčních schémat, v němž jsou stálice
pospojovány úsečkami (a často se přitom nehledí na to, jak je která
stálice jasná). V tomto významu jej lze nalézt rovnou v Astronomické
olympiádě, totiž ve vzorových odpovědích na otázky prvního kola (tam šlo o
nějaké konvenční schéma používané v oblasti Velké medvědice). V tomto
významu mohou mít souhvězdí společný bod, uvědomuji si případ Andromedy a
Pegasa -- alfa Andromedae bývala ostatně též deltou Pegasi.


O souhvězdích pěkně píše Jiří Dušek ve webovém Návodu na použití vesmíru,
http://navod.hvezdarna.cz. Konkrétně např. v části
http://navod.hvezdarna.cz/navod/kolik2.htm -- ale to je všechno proto, aby
zájemci porozuměli vesmíru (což samozřejmě vyžaduje spoustu praktického
pozorování), ne proto, aby rozebíral záludnosti jazyka.


Opravovat někoho slovy: to není souhvězdí, protože souhvězdí je ve
skutečnosti... není moc na místě. Lze jen říci, že astronomie pod tím
slovem (většinou) rozumí něco ne zrovna názorného.


Připomenu ještě další běžné problémy, které se myslím v Olympiádě (ale
nejen tam) vyskytují.

Moc matoucí je povýšené poučování typu: ,,to není hvězda, ale planeta!``
Hvězdy jsou v astronomii odjakživa všechny úhlově malé objekty na nebi,
které vnímáme jako světlejší než jejich okolí, klasicky mezi ně patří i
Měsíc (i když se myslím někdy při čtení osudu ,,z hvězd`` zanedbává),
samozřejmě také komety a meteory (,,padající hvězda`` býval běžný, a zcela
správný, vědecký termín).  Až moderně, astrofyzikálně jsou to kromě toho
taky ,,zhruba kulová horká tělesa dostatečné (počáteční) hmotnosti``.

Říkat ,,tato slabá hvězda není hvězda ale planetka`` je čiré blabla. Lze
říci jen, že to není stálice (připomeňme navíc, že většina stálic není
pouhou ,,astrofyzikální hvězdou``). Chyták, kdy se po hádajícím chce, aby
za nejbližší hvězdu označil Slunce, je nepěkný. Leckdy bývá blíž Venuše
(když je zrovna Večernicí, je to první nesporná, protože bodová hvězda,
která se vynoří z tmavnoucího nebe), z dalších jasných hvězd pak bývá
občas vidět mnohem bližší ISS...


Z lidí, kteří nejsou hvězdáři ,,jako my``, bychom neměli dělat blbce, a
dát si raději pozor na to, abychom se sami vyjadřovali prostě, skromně a
správně.  Ono to není zas tak lehké. Během života se to ale snad dá
naučit (aspoň doufám, že to zhruba stihnu).


srdečně zdraví

Jeník Hollan
 Hvězdárna v Brně

PS.
 z této konzultace by šel jistě vytvořit např. článek, já ji zatím
publikuju jen v archivu svých veřejných dopisů,
  http://amper.ped.muni.cz/jenik/letters/public
 -- bylo by asi pěkné, kdyby tam časem mířil odkaz ze stránek
  http://olympiada.astro.cz
 a nemám nic proti tomu, aby se redakčně upravený text ocitl v IAN.