Documents on biochar in Czech. Otherwise see biochar-international.org namely.

New: Czech invitation to a conference Biochar and Climate Protection held in Hostětín, February 13.-14., 2013, see at Veronica

(and a directory Literatura added below, to help the applicants)

[ICO]NameLast modifiedSizeDescription

[PARENTDIR]Parent Directory  -  
[   ]Lehmann_cz.pdf2010-04-25 20:40 254Ktext pro výbor Kongresu
[   ]Navod-pokusy_s_biouhlem.pdf2010-04-05 22:50 667Kjak dělat polní pokusy
[   ]biouhel_8stran.pdf2010-05-07 22:27 179Kdlouhá hypert. verze č.
[   ]biouhel_veronica.pdf2009-11-06 10:02 98Kčlánek Veronica 5/2009
[   ]biovugil.doc2010-05-08 15:40 784KUkrainian version, 8 p.
[   ]biovugil.odt2010-05-08 14:48 725KUkrainian version, 8 p.
[   ]biovugil.pdf2010-05-08 14:48 380KUkrainian version, 8 p.
[   ]cs2011.pdf2011-06-28 10:58 3.1Mconsider biochar, zvažme biouhel (na Bioakademii)
[TXT]en_intro.txt2009-08-31 12:09 3.3K 
[DIR]konf2013/2013-02-06 16:25 - Udržitelná energie a krajina, téma: biouhel a ochrana klimatu
[DIR]literatura/2013-02-27 12:06 - bibliographies, short and long
[DIR]source_files/2010-05-08 00:21 -  

Biouhel je biomasa zuhelnatělá za účelem aplikace do půd. Předpona bio zde znamená obě tyto charakteristiky. Od dřevěného uhlí se liší tím, že je drobnozrnná, že uhelnatění není uplatněno na kusové dříví a že výsledný pevný produkt se nepoužívá jako palivo.

Biouhel je produktem rozkladu biomasy vlivem dostatečně vysoké teploty (tři sta až šest set stupňů) za malého nebo žádného přístupu vzduchu – v posledním případě se proces označuje jako pyrolýza. K zuhelnatění může samozřejmě dojít i za teplot vyšších, zuhelnatět mohou i jiné organické látky umělého původu. Obecný pojem zahrnující všechny takto zuhelnatělé látky je uhel (anglicky char). Ten se svou strukturou i dalšími vlastnostmi značně liší od uhlí (anglicky coal), tedy někdejší biomasy, která prošla nesrovnatelně pomalejší přeměnou v různých hloubkách pevniny. Biouhel má obsah živin (fosforu, alkálií) téměř stejný, jako původní biomasa, až na snížený obsah dusíku. Živiny se z něj uvolňují pomalu, nevyplavují se. Uhlík v něm vázaný má dobu setrvání v půdě v řádu staletí až tisíciletí.

Tvorbou a aplikací biouhlu lze nejen velmi zlepšit vlastnosti půd, ale též bezpečně uložit obrovská množství uhlíku, zachyceného předtím fotosyntézou z ovzduší. Během staletí tak půjde vrátit složení ovzduší a pH oceánů zpět k hodnotám, které panovaly až do novověku. Podmínkou ovšem je, že emise z fosilních paliv, v první řadě z uhlí, během nejbližších desetiletí zcela ustanou.

Pokud byste se chtěli podílet na výzkumu účinků uhlu na úrodnost půd, vycházejte prosím z publikace Návod k provádění pokusů s biouhlem.

Jan Hollan; pro text platí licence CC-BY-SA