Globální změna a změny

Začněme citací z pracovního dokumentu (J. Hollan, 2011) http://amper.ped.muni.cz/gw/pojmy.html:

Globální změna

„Změny v globálním životním prostředí (zahrnující proměny klimatu, produktivity krajin­y, oceánů nebo jiných vodních zdrojů, chemie ovzduší a ekologických systémů), kte­ré mohou pozměnit schopnost Země podporovat život“ (citace z Global Change Research Act). Jde tedy „o široké spek­trum biofyzikálních a socioekonomických změn, které mění fungování Země jako systému v planetárním měřítku. Pojem v podstatě ozna­čuje ohromnou změnu ve vztahu lidstvo – životní prostředí, která započala před několika staletími“ (citace z Abrupt Changes). Zahrnuje populaci, klima, hospodářství, užívání zdrojů surovin a energie, dopravu, využívání krajiny a její pokryv, urbanizaci, globaliza­ci, cirkulaci ovzduší a oceánů, ko­loběh uhlíku, dusíku, vody atd., úbytek moř­ského ledu, stoupání hladiny moře, potravní řetězce, bio­diverzitu, znečištění, zdraví, příliš intenzivní rybolov, růst kyselosti oceánů... (dle hesla Global Change na wikipedii). V 21. století se lidmi způsobená změna složení ovzduší vedoucí k narušení radiační rovnováhy Země stala již hlavní složkou a hybatelem glo­bální změny. Nebez­pečí změněného složení ovzduší spočívá též v tom, že vlivem zesilujících zpětných vazeb by v budoucnu další oteplování a s ním související klima­tické změny mohly dále a zrychleně probíhat i tehdy, kdyby lidstvo přestalo emitovat skleníkové plyny a aero­soly (viz např. film WakeUpFreakOut, české titulky k němu viz zde).

Pojem globální změna, global change, se používá v singuláru z toho důvodu, že i když zahrnuje mnoho různých procesů, jde o procesy, které na sebe vzájemně působí, jsou velmi provázané. Poro­zumět jejich průběhu a důsledkům či navrhnout, jak je účinně ovlivnit, vyžaduje uvážení všech dalších komponent globální změny.

Globální změna – nový odborný termín

Toto dvojslovné pojmenování lze doplnit dalším přívlastkem, aby označovalo jen vybranou pod­množinu globální změny. Bez takového dalšího přívlastku jde o odborný termín, který by bylo možné opsat také slovy „úplný komplex globálních změn“ nebo „úplný soubor globálních změn“, což jsou ale sousloví pro běžné opakované užívání nepraktická a nehodí se je zavádět coby odborné termíny; druhé z nich navíc nenaznačuje provázanost svých složek. Sousloví s dalším přívlastkem (např. jako „globální změna životního prostředí“) označuje neúplný komplex globálních změn, nějakou část globální změny přitom vynechává (v tomto případě globální změny lidské společnosti a antroposféry vůbec).

Nyní probíhající globální změnu působí lidstvo, konkrétněji jeho rostoucí velikost a rostoucí poža­davky na zdroje energie, potravy, na zboží, služby a informace – a také jeho velká a rostoucí pro­dukce odpadů, v první řadě CO₂ z oxidace fosilních paliv.

Globální změny

Sousloví „globální změny“, kde substantivum změna vystupuje v prvním pádu množného čísla, se užívá ve třech zcela různých významech, jak odhalí zadání "global changes" do vyhledávače Go­ogle Scholar. I přesto je ve vědeckých článcích mnohem méně hojné než sousloví global change, čtyřikrát až šestkrát (pro publikace od r. 2011, resp. od r. 2010).

Jeden z významů, asi nejhojnější, se týká něčeho zcela jiného než Země, totiž změn týkajících se celého organismu, ač byl jejich podnětem jen zásah do jeho malé části. Jde tedy o význam přene­sený z latinského slova pro kouli, aby byl jednoduše označen jiný uzavřený celek. Obdobné užití přívlastku globální se vyskytuje např. v programování (globální proměnné jsou dostupné všem podprogramům), viz http://en.wikipedia.org/wiki/Global.

Jiný hojný význam se týká studií, které zkoumají minulé výskyty globální změny v minulosti Země. Minulé výskyty byly vesměs toho druhu, že jejich příčina nebyla antropogenní, šlo o jiné vlivy, které nejsou součástí různých trvale probíhajících koloběhů. Zejména o výkon slunce, dopady kosmických těles, změny zemské orbity a směru rotační osy Země, deskovou tektoniku a vulkanis­mus^*, rozvoj života či naopak jeho vymírání. Až na dopady kosmických těles šlo o vlivy měnící se pomalu, přesto byla někdy globální změna jimi působená nakonec velká a mohla mít náhle se mění­cí složky.

Třetí význam označuje globální komponenty globální změny. Jeho užití je běžné tam, kde se zkoumají vlivy jen některých složek globální změny na danou oblast. Příkladem je zkoumání vlivu globálních změn teploty a acidity oceánů na korálové útesy. Globálními komponentami (znovu zdů­razněme, že zcela propojenými se všemi ostatními) jsou např. klimatická změna, rozsáhlé vymírání druhů, kolaps rybích populací, desertifikace, okyselování oceánů, úbytek stratosférického ozónu, a mnoho typů „klasických“ znečištění vč. rostoucího znečištění fosforem a reaktivním dusíkem.

Z event. označení typu „výzkum globálních změn“ nelze dovodit, zda jde o celý komplex, tj. o glo­bální změnu, nebo jen o libovolné, pro účely zkoumání uměle oddělené části onoho komplexu.

Odkazy

Kromě velmi dobrého přehledu http://en.wikipedia.org/wiki/Global_change, odkud značně čerpá tento článek, lze doporučit hlavní zdroj, odkud zase čerpá text na Wikipedii, totiž stránky Internatio­nal Geosphere-Biosphere Programme (IGBP), výzkumného programu studujícího fenomén globální změny, http://www.igbp.net , kde je k dispozici velká a rychle přirůstající řada publikací na toto téma.

Starší souhrnnou publikací z r. 2004, která nepostihuje nové a závažné poznatky z posledních let, je Náhlá změna – Achillovy paty Zemského systému, http://www.iiasa.ac.at/Research/TNT/WEB/Publications/Abrupt_Changes/Abrupt_Changes.pdf zmíněná již v úvodním citátu. Co to je Zemský systém, je podrobně vysvětleno na druhé straně dokumentu. Několik úvodních řádek z této jeho části:

Označením Zemský systém (Earth System) rozumíme soubor vzájemně působících fy­zikálních, chemických a biologických koloběhů globálního měřítka (často zvaných biogeo­chemické cykly) a toků energie, které poskytují podmínky nezbytné pro existenci života na planetě.

Významnou německou institucí, která se globální změnou zabývá, je Nationales Komitee für Global Change Forschung. http://www.nkgcf.org. Podkladové dokumenty pro rozhodování vlády připravu­je Wissenschaftliche Beirat der Bundesregierung Globale Umweltveränderungen (WBGU), http://www.wbgu.de (anglicky German Advisory Council on Global Change).^**