Kořenová čistírna odpadních vod v Hostětíně

Historie

1966	Pod Hostětínem na potoce Kolelač, který protéká obcí, byla postavena vodárenská nádrž Bojkovice. V celém povodí přehrady je Hostětín jedinou vesnicí, a podle norem pro ochranu vodních zdrojů byla v obci vyhlášena po dokončení přehrady stavební uzávěra.
1990	Obec se osamostatnila, hlavním úkolem nového zastupitelstva bylo postavit čistírnu odpadních vod, a tak odstranit stavební uzávěru, která znemožňovala další rozvoj obce.
1992	Nadace Partnerství formou grantu podpořila vypracování nezávislé studie, která měla posoudit navrhovaná řešení. Výsledky studie doporučily jako optimální řešení výstavbu kořenové čistírny odpadních vod přímo v obci.
1993	V květnu ZO ČSOP Veronica pořádala v povodí horní Olšavy, pro pracovníky místních samospráv seminář, zaměřený na čistotu vody. Zúčastnění odborníci, ale i starostové a okresní úředníci se shodli na tom, že kořenová čistírna je pro Hostětín nejvhodnějším řešením.
1995	V dubnu byla dokončena projektová dokumentace (zpracovatel VH - atelier, s.r.o. Brno). V červenci byla zahájena stavba kořenové čistírny (dodavatel stavby firma IMOS - Vodohospodářské stavby Zlín, s.r.o.).
1996	12. července zahájen roční zkušební provoz čistírny.
1997	11. července byla čistírna uvedena do trvalého provozu.

Technické údaje (projektovaná kapacita):

Průměrný denní průtok	47,6 m³/den (0,55 l/s)
Látkové zatížení - BSK5	15,12 kg/den (212 mg/l)
Počet ekvivalentních obyvatel	280
Plocha filtračních loží	1240 m² (4,4 m² na 1 obyv.)

Popis kořenové čistírny

Odpadní vody z obce jsou svedeny do smíšené kanalizace, odpadní voda obsahuje velké množství balastních vod. Domovní septiky fungují jako první stupeň čistění.

Schéma čistírny (klikni na příslušný objekt):

Mechanický stupeň čistění

A1. Odlehčovací šachta - slouží při překročení max. přípustného průtoku (tzv. mezní déšť) k oddělení části přitékajících odpadních vod.

A2. Dešťová nádrž (objem 38 m3) - pro zachycení odpadních vod při mezním dešti. Voda je přečerpána do lapáku písku a dále čištěna, nebo vypouštěna do toku.

A3. Lapák písku - odpadní voda v štěrbinovém lapáku písku je zbavována plavenin (štěrky a písky), předřazeny jsou ručně stírané česle pro zachycení plovoucích nečistot,

A4. Mělká kombinovaná nádrž - anaerobní vyhnívání zachyceného kalu ve dvou usazovacích žlabech. Vyhnilý zahuštěný kal se jednou či dvakrát ročně odváží fekální cisternou a používá se jako hnojivo.

A5. Provozní přístřešek.

Biologický stupeň čistění - hlavní část kořenové čistírny.

B1 - B2. Filtrační lože - jsou naplněna hrubým pískem až jemným štěrkem, izolována PVC fólií a geotextilií a osázena chrasticí rákosovitou. Členění na dvě filtrační lože umožňuje sériový, paralelní či střídavý provoz jednotlivých polí.

B3. Rozdělovací potrubí - pro rovnoměrné rozdělení vody do filtračních loží (na povrchu pro letní provoz, na dně pro zimní provoz).

B4. Sběrný drén - zabezpečuje odtok z filtračních loží, je uložen na dně.

B5 - B6. Regulační šachty - slouží k udržování hladiny vody ve filtračních ložích (zpravidla ve hloubce 10 - 30 cm pod povrchem štěrku). Krátkodobé zaplavení filtračních polí zabraňuje růstu plevelů, případně v zimním období led na povrchu chrání filtrační pole před promrznutím.

B7 - B8. Rozdělovací šachty - umožňují regulaci průtoků na jednotlivá filtrační lože.

Dočisťovací stupeň - zařazen vzhledem k přísnějším nárokům na kvalitu vypouštěných vod (II. pásmo hygienické ochrany vodního zdroje, maximálně BSK5 20 mg/l).

C1. Rybník - je napájen vyčištěnou vodou z čistírny. Navazuje na biokoridor, tvořený vodním tokem, a přilehlou mez a bude tvořit plně funkční interakční prvek v územním systému ekologické stability.

C2. Odběrný objekt - pro občasné nadlepšení přítoku do rybníka.

C3. Výpustný objekt - slouží k regulaci hladiny v rybníce.

Čištění odpadních vod v kořenových čistírnách

Kořenové čistírny odpadních vod, které jsou v podstatě umělými mokřady s výsadbou běžných mokřadních rostlinných druhů, využívají přírodních samočisticích procesů v půdním prostředí nasyceném vodou. První pokusy o jejich využití při čištění odpadních vod byly provedeny již v 50. letech, první kořenová čistírna začala pracovat v roce 1974 v Německu.

Samočisticí proces, ke kterému v kořenových čistírnách dochází, je založen na schopnosti bakterií degradovat organické znečištění. Význam mokřadních rostlin, vysázených v kořenové čistírně, spočívá především v tom, že jejich kořeny provzdušňují substrát a poskytují tak prostředí pro rozvoj bakterií, odbourávajících organickou hmotu. Příjem a využívání organických látek z odpadních vod rostlinami má při čištění odpadních vod druhotný význam.

K osázení propustné výplně kořenových polí (štěrky, písky) se v našich klimatických podmínkách nejčastěji používají následující druhy rostlin:

rákos obecný (Phragmites australis),

chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea),

orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), orobinec širolistý (Typha latifolia),

skřípinec jezerní (Scripuis lacustris),

zblochan vodní (Glycera maxima),

sítina rozkladitá (Juncus effusus);

případně rostliny s vyšší estetickou hodnotou, vhodné pro doplňkové výsadby:

kosatec žlutý (Iris pseudacorus),

šmel okoličnatý (Butomus umbellatus),

a puškvorec obecný (Acorus calamus variegatus).

Kořenové čistírny odpadních vod se uplatňují zejména při čištění splaškových odpadních vod z jednotlivých domů, skupin domů či menších obcí do 50 až 1000 ekvivalentních obyvatel. Jejich výhodou proti klasickým čistírnám jsou nízké provozní náklady, jednoduchá obsluha a schopnost absorbovat velké výkyvy ve složení a množství odpadních vod. Naopak často zmiňovaný pokles ú

Kořenové čistírny, které jsou v řadě zemí (Dánsko, Německo, Velká Británie či Spojené státy) běžnou alternativou pro čištění odpadních vod, se u nás začaly prosazovat koncem 80 - tých let. V roce 1995 bylo v České republice v provozu přibližně 40 čistíren, přičemž téměř 80 dalších jich bylo ve stádiu projektu a čekalo na realizaci.

Řešení čistění odpadních vod v podobě vegetační kořenové čistírny přináší pozitiva v podobě minimálních provozních nákladů a jednoduchého provozu, který nevyžaduje nepřetržitou kontrolu a dozor. Realizované řešení je navíc inovační a energetickou úsporností i ekologickým pojetím se může stát modelovým příkladem pro malé obce ležící v CHKO a v pásmech hygienické ochrany pitné vody.

Na celkové investici ve výši 4,905 miliónu korun se vedle obce Hostětín podíleli následující instituce:

Okresní úřad v Uherském Hradišti (4 500 000 Kč),

Ministerstvo životního prostředí ČR, program Revitalizace říčních systémů (320 000 Kč na vybudování rybníka).

Kořenová čistírna odpadních vod v Hostětíně je první svého druhu v okrese Uherské Hradiště, ale i na území Chráněné krajinné oblasti a Biosférické rezervace UNESCO Bílé Karpaty.

Obec Hostětín děkuje následujícím institucím, které se zasloužily o vybudování kořenové čistírny odpadních vod:

Okresní úřad v Uherském Hradišti

Ministerstvo životního prostředí ČR, Program revitalizace říčních systémů

Nadace Partnerství

ZO ČSOP Veronica Brno

VH - ateliér, s.r.o., Brno

IMOS - Vodohospodářské stavby Zlín, s.r.o.

Souhrn výsledků měření

Počet měření: 23

Období měření: srpen 1996 květen 1999

		Hodnota [mg/l]	Účinnost
Nerozpuštěné látky	Přítok	30,1
	Odtok	14,4	52%
CHSK(Cr)	Přítok	120,5
	Odtok	28,2	77%
BSK₅	Přítok	51,9
	Odtok	7,1	86%
NH4	Přítok	11,43
	Odtok	2,80	75%
P	Přítok	1,95
	Odtok	0,51	74%