Co je to rentabilita úsporného opatření?

  

Přednášky ekologicko-energetických odborníků a následné diskuse s nimi mě utvrdily, že nám všem jde téměř o totéž, v zásadě máme podobný způsob myšlení, ale přesto si nerozumíme. Myslím, že příčina je následující – máme rozdílná kritéria pro to, co je to rentabilita investice do úsporného opatření.

Investujeme-li do úsporného opatření, první věc, co nás zajímá, je ta, kdy se nám tato investice zaplatí. Už méně nás zajímá, a to je chyba, jaký zisk budu mít z investice po tom, až se tato investice zaplatí. V případě úsporných opatření jako jsou tepelné izolace budov bychom se měli spíše zajímat, jaký celkový zisk nám investice přinese za předpokládanou dobu životnosti a nikoli jaká je její návratnost. Samozřejmě jsou tyto odhady složité, ale jako první aproximaci můžeme vzít následující: inflace je stejná jako úroková míra a ceny izolací i energie rostou jako inflace. Pak lze počítat, jako by ceny zůstávaly neměnné a v bance byly nulové úroky. Lze očekávat, že ceny energie porostou rychleji, což by hovořilo ve prospěch lepšího zateplování, ale tak spekulovat nechci. Na příkladu ukážu, jak radikálně se změní pohled na optimální tloušťku izolace, použijeme-li jedno, či druhé kritérium.

Předpokládejme, že máme izolovat zeď s k = 1W/K/m2 izolací s tepelnou vodivostí 0.04W/K/m jejíž cena za 1cm tloušťky včetně instalace je 20 Kč navíc a 1kWh stojí 1Kč. Dále předpokládejme délku topné sezóny 200 dní s průměrným rozdílem teplot 16oC. Je-li d tloušťka izolace v cm bude navýšení investice na 1m2 :

 I = 20 d + Io  Kč,
kde Io = 800 Kč jsou pevné náklady. Za rok uspoříme na topení do 1 m2 zdi:
 U =76,8 k - 76,8 (1/k + d/4)-1   Kč.

Pro dané d můžeme spočítat počet roků R, kdy se nám investice zaplatí, z rovnice:
 I = U R, tedy R = I/U

Zisk Z  z investice za předpokládanou dobu životnosti izolace 50 let vypočteme:
 Z = 50U - I

Počet let, kdy se nám investice zaplatí R a zisk Z v závislosti na tloušťce izolace d uvádí tabulka:
Návratnost investic do izolací
tloušťka   d(cm) počet roků k zaplacení nákladů zisk z investice(Kč)
2 32.812500 440.000000
4 22.916670 1040.000000
6 19.965280 1384.000000
8 18.750000 1600.000000
10 18.229170 1742.857000
12 18.055560 1840.000000
14 18.080360 1906.667000
16 18.229170 1952.000000
18 18.460650 1981.818000
20 18.750000 2000.000000
22 19.081440 2009.231000
24 19.444440 2011.429000
26 19.831730 2008.000000
28 20.238090 2000.000000
30 20.659720 1988.235000

Z tabulky vyplývá, že, je-li kritériem zisk, vycházejí dvojnásobné tloušťky izolací, než v případě, že je kritériem pouze doba návratnosti. Dále je zřejmé, že 20 cm izolace i z hlediska doby návratnosti investice není nesmysl. 20 cm izolace nemůže tedy být špatně!

Jsou zde však podstatně důležitější aspekty než tato čísla v tabulce. Dnes je už jasný trend - energie je stále cennější. Může se stát, že za 10 či 20 let bude energie tak drahá, že se bude vyplácet sundávat pěticentimetrová obložení panelových domů a nahrazovat je, opět za mnoho peněz, dvaceticentimetrovými. A pak si budeme chtě nechtě přiznat, že oněch 5cm byla velká chyba, která nás stála mnoho miliard.

A ještě něco, co by se dalo nazvat upgradovatelností. Chci-li zateplit např. panelák a dosáhnout jistých úspor za jistou cenu, pak je vždy lepší provést jedno opatření opravdu důkladně - např. zateplení pláště a nic neudělat s okny. Až budu mít na další zateplení, pak udělat okna s tím, že fasáda byla již dobře udělána dříve. Pohobně platí - lépe zateplit za stejná peníze 3 paneláky důsledně než 5 pouze dostatečně.


  Nakonec otázka: Proč existuje přesvědčení, že do střechy patří 20 cm izolace a na stěny jen 10 cm?