RE: [Svetlo]Omluva.. RE na druhe RE pana Vasty

[Ludek Vasta <ludek@sorry....cz>]

On Wed, 8 May 2002, DQL wrote:

> > Se svymi pochybami jsem ovsem nelezl do sdelovacich
> prostredku (noviny, tisk, televize)...
>
> Ani pan Kotek, ani ja, jsme nelezli, byli jsme zavleceni. Nejsme typy
> touzici po medialni slave.
> Ostatne, proc jsou v mediich (jiste casteji) clenove SpTN?

Nejsou casteji, mam monitoring tisku. Ale i kdyby, tak se mi zda, ze
nektere udaje svetlaru ve sdelovacich prostredcich byly ponekud... ehm...
zavadejici - viz ty popularni miliardy.

A pan Kotek byl zavlecen, aby napsal svuj prosluly clanek na
http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=246199 - tam treba sugeruje, ze
podle navrhu astronomu by byly zakazane svicky na hrbitove.

> Neco je na plytvani penezi NEsvicenim do vzduchu i dalsim je na
> www.dql.cz/texty/faktor4.htm

Dovolim si neco ocitovat a nasledne lehce polemizovat:

# S klesajicim adaptacnim jasem, klesa schopnost zraku rozlisit urcity
# kontrast. A tak oslnen ci neoslnen, ridic nemuze videt
# nejaky predmet (nebo cloveka leziciho - byt opileho) na vozovce. Neuvidi
# jej vubec, nebo pozde.

Auto ma vlastni svetla, jinak je ridic povinen prizpusobit rychlost
vozidla tak, aby mohl bezpecne reagovat - coz je samozrejme i argument v
pripade oslnovani (takze nula od nuly pojde). Spis jde o to, ze pokud
clovek projizdi venkovskou krajinou, tak se stridaji useky neosvetlene
(mezi obcemi) a osvetlene (obce) - a pokud jsou silnice v obcich osvetlene
prilis jasne (nota bene jeste oslnujicimi lampami), pak se pri prechodu do
neosvetlene casti prudce snizi ridicova schopnost videt.

[...]
# A nejen to: Snizi-li se jas vozovky z duvodu pouziti neoslnujicich
# svitidel, pak bude ridic o to vice oslnovan jinymi zdroji svetla.

Prave proto se to musi resit komplexne, nestaci jen verejne osvetleni, ale
i billboardy, osvetlovani stavenist atd.

# Protijedoucimi auty, zarovkou v okne domu s temnou fasadou.

S auty toho asi moc nesvedeme a zvlaste s ridici, kteri maji spatne
serizena svetla. To by mela byt zalezitost dopravni policie, ze by mela
takove ridice zastavovat a pozadat je o upravu svetel (nekdo treba
zapomene pri nalozeni vetsiho nakladu do kufru seridit svetla). Nezda se
mi, ze by jasne, hole zarovky v bytech byly tak caste. Vetsina domacnosti
pouziva ruzna stinitka. Takze se mi zda ta uvaha, ze by takove zarovky v
domech s temnou fasadou byly ohrozenim pro dopravu, spise hypotetickou.

> .................
> # Tyto vase postoje mne pak vedou mne k takovym koncum, ze si rikam, ze v
> # tom jsou prachy.
>
> K Vasim teoriim se lepe vyjadri pan Kotek ... napiste mu KotekJ@eltodo...

Ja jsem mu ten prispevek posilal v unoru i na jeho adresu, odpovedi se
vyhnul s tim, ze nema moc casu.

> ....................
> # ... Dalsi interpretaci je urazena profesionalni jesitnost: Vy dlouha
> # leta pracujete v osvetlovani ulic a pak prijde nekdo z venku (co na tom,
> # ze je to vzdelanim fyzik) a zacne kritizovat Vasi praci.
>
> Nejsem jesitny, takze nemam ani urazenou jesitnost. Kritiku prijimam a beru
> si z ni pouceni (zni to jako fraze, ale neni).

To nebylo adresovane Vam, jako Tomasi Maixnerovi, jako spis profesni
skupine.

> .....................
> > Tomu nerozumim. Chapal bych vyssi investicni naklady, ale uz ne provozni.
> > Kde by ty vysoke provozni naklady mely vznikat, kdyz se budou pouzivat
> > uspornejsi lampy a prestane se sviti do nezadoucich smeru?
>
> Az si prectete, co je na zminenem odkazu, pak by jste mel jiz rozumet.

Precetl jsem si, ale stejne bych poprosil o objasneni. Nejak po lopate.
Rad se necham poucit a nemejte mi, prosim, za zle, pokud se treba na neco
zeptam podrobneji.

> A na druhou stranu - na velke mnozstvi mych otazek jsem nedostal odpoved.
> Nechtejte po mne abych ted citoval kdy jsem je polozil... nemam cas ani chut
> prohrabavat archiv konference. Takze jen nektere zopakuji:

Ne na vsechny se citim kompetentni odpovedet, protoze jsem jen mirne
poucenym laikem.

> - Jak je mozne, ze na jednu stranu bojujete za temnonebnicke lampy a na
> druhe strane realizujete takove veci, jako je osvetleni Jestedu? Tam jsou
> reflektory namireny temer kolmo do nebe. Nebo tady jde o "prachy"?
> (Osvetleni Jestedu navrhl a clanek o tom do Svetla napsal clen vyboru SpTN -
> ve spolupraci s arch. Monzerem.)

A kdo to byl? O tom ja vubec nevim.

> - Stale jsem se nedozvedel, co je to hodne bachraty a malo bychraty kryt na
> svitidle

Domnivam se, ten kryt muze byt jakkoliv bachraty, pokud tam bude jeste
clonka (pracovne "str~i's~ka"), ktera bude zamezovat, aby slo svetlo do
nezadoucich smeru. Temi nezadoucimi smery rozumim "Panu Bohu do oken", do
oken bytu, do oci ucastniku silnicniho provozu atd.

> Mimochodem, v odstavci s rozhlednou jsem se take na neco ptal. A take
> nedostal odpoved. Strucne - Jak pomuze ochrane pasmo prave objektum
> hvezdarny a rozhledny na Petrine? Zmena jasu oblohy bude minimalni, pokud
> vubec bude postrehnutelna.

Rozhledne prazske osvetleni nijak nevadi a nevim, proc by se melo delat
rozhledne ochranne pasmo. Zda se, ze opravdu asi nemate zcela jasno v tom,
ze rozhledna NENI astronomicke zarizeni a ze s hvezdarnou nema vubec nic
spolecneho (krome toho, ze jeji cervene zarovky slouzi jako nahradni
objekt pri zatazene obloze, kdyz se navstevnikum demonstruji moznosti a
funkce dalekohledu).

Horsi je to z hvezdarnou. Vcera jsem se na rozhlednu chvili dival. Je to
lepsi, nez kdyz byla rozhledna osvetlena poprve pred ctyrmi roky (je
zajimave, ze se zatim v obou pripadech rozsvecela par tydnu pred volbami,
poprve komunalnimi, nyni do Snemovny ;-) ). Myslim, ze sloup by mohl byt
osvetlen jeste trochu slabeji, ale neni to az tak zasadni. Horsi je to s
ochozem, ktery zari vice a navic jsou tam nejake oslnujici plochy (mozna
odrazy od nejakych skel?). Jak prispiva rozhledna k celkovemu jasu oblohy,
nevim - ale s tou otazkou mi zaroven vytanulo na mysli "stokrat nic
umorilo osla". Celkovy jas oblohy se asi vyznamne nezvysi, ale horsi je ta
*cast* oblohy, ktera je u rozhledny. Pokud se tam do vzdalenosti nekolika
malo desitek stupnu od rozhledny dostane nejaky objekt, tak jeho
pozorovatelnost se zhorsi. Jak moc se zhorsi, zalezi na atmosferickych
podminkach - pokud je cisty vzduch, pruzracna atmosfera, tak zhorseni je
male. Pokud je vsak zakal, pak se svetlo znacne rozptyluje a zhorseni je
vyznamne. Takze tam pak nelze ukazovat nejake objekty verejnosti ani delat
odborna pozorovani (napriklad zakryty hvezd planetkami).

Mjejte se pjeknje

Ludek Vasta

--------------------------------------------------------------------
Ludek Vasta                                  University of Economics
ludek@sorry....cz                                            Prague
tel.: +420-2-7191.4703/270                            Czech Republic
--------------------------------------------------------------------