[Svetlo]Horni namesti

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

Milá Evo,

po návštěvě v Olomouci, i když šlo spíš o novou hvězdárnu, jsem jako
urgentnější zkusil napsat něco Horním náměstí. Je to nějaké rozvleklé,
ale už s tím asi nic neudělám, až se vrátím 14. května. 

Podobně jako text k Ještědu je i tento volný, pokud se vám bude po
úpravách zdát, že se hodí někde publikovat, udělejte to prosím, můžete
napsat třeba ,,podle textu J.H. upravili ...``. 

Text je v různých formátech na adrese 
  http://astro.sci.muni.cz/pub/hollan/lighting/koncepty/
 ale přidávám jej i dál do tohoto dopisu, aspoň zůstane památka na první
verzi. 

zdraví Jeník

                       Náměstí v noci, třeba to Horní
                                      
                                 Jan Hollan
   
                               21. dubna 2001
   
   K čemu jsou náměstí? Jedna odpověď je: přece k tomu, aby se do jejich
   nevyužitého středu postavil obchodní dům. Takové využití kdysi jako
   nepřehlédnutelný symbol vrcholného socialismu postihlo např. Jihlavu
   a Znojmo. Říká-li někdo, že je dávno na čase takové ostudné budovy
   zbourat, má jistě pravdu, ale k čemu má vlastně volné náměstí sloužit?
   
   Je jasné, odkud moderní budovatelé brali inspiraci: z dob, kdy
   uprostřed mnohých náměstí vyrostly chrámy. Náměstí obklopující
   katedrálu má zřetelný smysl -- díky volnému prostoru kolem lze chrám
   dobře vidět. Od všech profánních aktivit na obvodu či ploše takového
   náměstí lidé často pohlédnou někam, kde se jim připomínají jiná
   měřítka, jiné doby, jiné cíle. Zejména, když pohlédnou vzhůru, kam
   strmí věže.
   
   Co ale náměstí bez chrámu, kašny, morového sloupu? To může zdobit
   vzrostlý strom či hned jejich skupina. I k nim lze vzhlížet, navíc lze
   pod nimi sedět jako v zelené oáze a přitom ,,být ve městě``.
   
   Jsou však i prostranství holá, jen dlážděná, kde kdysi snad býval ve
   dne trh a dnes se tam neděje nic, jen občas někdo projde nebo se
   zastaví. Před volbami tam může někdo řečnit, jiní hrát na jeho
   podporu, ale většinu času je prostor skoro prázdný. Jaký má tehdy
   smysl?
   
   Je to místo, kde lze prožívat pocit volnosti, rozhlížet se kolem
   a ovšem i vzhlížet, když ne ke věžím, tak rovnou k nebi. Vzhůru lze
   jistě hledět i za městem, ale to je něco jiného. Tam na to nebývá ta
   pravá chvíle, tehdy někam míříme, díváme se hlavně před sebe, na
   cestu. Náměstí je ale cílem cest, vyzývá k zastávce a k rozhledu.
   
   Tak tomu je ve dne, ale co večer a v noci? Obchodům a hospůdkám úzkých
   ulic dodává stmívání na lesku, kdežto velká prostranství tmavnou a noc
   je mění do ticha a klidu. Jen lem náměstí září do noci.
   
   Z náměstí se lze i v noci rozhlížet, je stále na co. Dokonce i pohled
   vzhůru může být krásný, je-li jasno nebo prosvítají-li hvězdy či
   Měsíc. Tím spíše, míří li k nim vysoké prsty katedrály.
   
   Někdo by mohl chtít naopak vidět podrobnosti na zemi skoro jako ve
   dne. Může to tak být, ale pak musí nad náměstím viset lampy, kvůli
   kterým je pohled nahoru nepříjemný, každý se mu vyhne. Je jen jediný
   způsob komfortního osvětlení země, po které chodíme, totiž světlá
   denní obloha nad ní. V místnostech místo toho slouží světlý strop, na
   náměstí strop nebývá. Široké prostranství osvětlené lampami se stává
   také místností; pohlédneme-li nahoru, uvědomíme si, že je to místnost
   vyšetřovací.
   
   Na náměstí lemovaném světlými obchody (a třeba i lampami nad cestou
   kolem nich) není nikdy tma, na cestu tam každý uvidí, příkopy na něj
   nečekají. Spokojí-li se se šerem, houstnoucím doprostřed prostranství,
   odměnou mu bude stejně krásný pocit volnosti a prostoru jako ve dne,
   za hvězdnaté noci si pak uvědomí, že nad městem je ještě vesmír.
   
   Horní náměstí v Olomouci má nad sebou volno, výhled na chrám i do
   nebe. Světelné tyčky po stranách jsou pokusem osvětlit část jeho
   prostoru, proč ne, místa je tam dost. Škoda, že nesvítí jen pod sebe,
   ale jsou vidět jako nejvýraznější předměty na náměstí i do dálky. Jsou
   ale poměrně decentní, neoslňují, alespoň ne ve srovnání se špatnými
   lampami v okolních ulicích, nesměrují světlo zase tak špatně.
   
   Pokud by někdo chtěl mít na místě tyčí svítilny, které skutečně svítí
   jen na zem, musely by tam dát výbojky či zářivky ukryté v zrcadlové
   dutině a směrující světlo skutečně jen dosti strmě dolů, zdálky by pak
   byla patrná jen světlá dlažba pod nimi nebo lidé tudy jdoucí a ne
   lampy samy. Zpod lamp by ale už hezký výhled nahoru nebyl, co naplat.
   Zpod žádné lampy není.
   
   Vlastně, je jedna možnost, jak mít osvětlenou zem a nezkažený rozhled
   a výhled. Lze lampy dát blízko k zemi, až pod úroveň dětských očí.
   Mohou sloužit jako sedátka, třeba slabounce prosvítající nahoru do
   stran, aby o ně nikdo nezakopl. Jestli by to bylo pěkné, nevím,
   technicky to možné je.
   
   Horní náměstí má ale ještě jedno osvětlení, ve skutečnosti vydatné.
   Dolů na zem svítí ozářený chrám. Je ozářený trochu moc, pere se
   o pozornost se špatnými silnými uličními lampami kolem náměstí, jenže
   vyhrát nemůže, lampy jsou stokrát silnější. Když se postavíme šikovně
   a zvedneme hlavu vzhůru, lampy se ztratí a vidíme jen chrám. Tehdy
   bychom si přáli, aby byl jen tak světlý, že nepřekřičí třpyt hvězd
   kolem sebe. Ale on překřičí, až na ty nejjasnější. Nemůže být opásán
   Mléčnou drahou, to už nejen vinou světlometů na něj upřených, ale
   vinou celého města. Je to škoda, že jej už nevídáme tak, jako naši
   dědové a babičky. Nemohli bychom zase?
   
   Z některých míst je pohled na náměstí v noci hrozný. Totiž z těch, kde
   hledíme do světlometů, které se snaží mířit na chrám, ale daří se jim
   to jen zčásti. Svítí nevídanou silou i lidem do očí, kam se na ně
   hrabou ony mizerné uliční lampy. Pokud by to tak mělo zůstat, navrhuji
   příslušné zóny náměstí v noci ohradit a zakázat tam vstup, je
   nebezpečné jít proti světlometu, pak věru na cestu vidět není, hlavně
   když má někdo už starý zrak (v tom se klidně polovina světla rozptýlí
   a vše zahalí mlhou).
   
   Zůstat to tak nemusí, světlomety lze ponořit hluboko do střech
   okolních domů, pak budou svítit skutečně jen na kostel. Většinu večerů
   můžou svítit decentně, slabě, jen snad párkrát do roka s plnou dnešní
   silou, při největších svátcích. Po půlnoci samozřejmě ani tehdy ne,
   lidé a celé město mají mít čas na spánek. Není také potřeba osvětlovat
   celou církevní budovu, tak ji vidíme ve dne, v noci stačí zvýraznit
   jen ty detaily, které ve dne přehlížíme.
   
   Až i v okolních ulicích a na sousedním Dolním náměstí budou také jen
   lampy, svítící pouze tam, kam mají (většinou tedy jen dolů na zem),
   stane se Horní náměstí i jeho okolí večer vskutku příjemné a milé.
   Budeme na něm vidět to, co chceme, a ne spoustu nepříjemných oslnivých
   ploch a bodů. Místo nich budou svítit do okolí spokojené tváře chodců,
   kteří už nebudou muset mhouřit oči a sklánět hlavy, aby viděli na
   cestu (zatím je potřeba v okolí náměstí nosit dlouhý štítek, chce-li
   člověk vidět dobře pod nohy).
   
   Mám radost, že tři dobré lampy jsem už na ulici Jana Opletala cestou
   z Horního náměstí zahlédl. Svítí jen pod sebe a zdálky se prozradí jen
   svou nenápadností, jsouce odtud desetkrát slabší než ty špatné. Jak
   to? Nemají pod sebou bachratý kryt, ale končí rovinným sklem. Jak
   prosté a účelné! A navíc trvanlivé. Věřme, že takové budou postupně
   všechny lampy. A až budou, zjistíme, že svítí zbytečně moc - jakmile
   totiž přestanou oslňovat chodce blížící se zdálky, bude patrné, že zem
   pod nimi až příliš světlá, nepřiměřeně noci a klidu v historické části
   města.
   
   (Co to je příliš? Kdo chce přesnou odpověď, má ji mít: ulice by neměla
   být desetkrát světlejší než temná zákoutí z ní vybíhající. Jen tak
   totiž i staré oči vidí v obou prostorách. Při větším poměru osvětlení
   pod lampami a kousek dál už v temných místech nevidí zprvu nic. Lampy
   pak nepřinášejí bezpečí, ale naopak ohrožení.)
   
   Kdy nastane situace, že noční městské osvětlení bude měšťanům sloužit
   a ne je zlobit? Při dobré snaze už za pět let, aspoň v nejkrásnějších
   částech města. Těšme se na to. Stačí vědět, jak osvětlovat správně
   a počínat si podle toho.
   
   Další čtení (vč. tohoto) je dostupné z adresy http://svetlo.astro.cz