[Svetlo]svitit jen tak moc, jak nutno

[Jan Hollan]

Pane Stupko, 

 jen k jedne veci, jak jsem prelitl poznamky Ludka Vasty k Vasi polemice
,,nekolik komentaru``. Beru to popularne, aby text byl srozumitelny
i laikum. 

Navrh provadeciho predpisu rika, ze za neznecistujici jsou povazovany mj.
> ... pouze takove soustavy, ktere jsou realizovany tak, aby osvetlene plochy
> neprekracovaly minimalni uroven stredniho udrzovaneho jasu vyzadovanou
> bezpecnostnimi normami, pokud existuji ...

Ona je to strucna formulace. Je ji zrejme potreba rozsirit nebo doplnit
komentarem. Tak, aby bylo zcela jasne, co jde: omezit intenzitu osvetleni
(ci jas pres Bidirectionl Reflexion Distribution Function, lepe ale
merenim v terenu) na nutnou miru.

Osvetlovaci soustava vekem slepne, tj. nedokaze svitit tak moc, jako driv. 
Trochu se tomu da odpomoci cistenim optickych ploch, cisteni je ale
potrebe tim mene, cim mene se plochy spini, je tedy jiste vhodne volit
takovou techniku (nejlepsi dostupnou), ktera se spini co nejmin (a jejiz
zrcadla zustavaji co nejzrcadlovejsi). Periodicky se tomu pomaha vymenou
vybojek, ktera muze byt nekdy s cistenim spojena (zalezi na konstrukci
svitidla). 

To slovo ,,udrzovaneho`` v navrhu predpisu ma znamenat, ze na konci sve
zivotnosti pri patricne udrzbe ma soustava svitit jen tak mnoho, jak je
vyzadovano bezpecnostnimi normami. Jako nova umi samozrejme svitit vic --
aby to nedelala, k tomu muze pomoci regulace napajeni vybojek, je to pekny
zdroj uspor (i poklesu svetelneho znecisteni, toho geometricky
nevyhnutelneho, tedy svetla rozptyleneho od ploch, ktere osvetleny byt
maji).

Kdyby slo o spor, jestli neni soustava dimenzovna zbytecne silne, je asi
tezke jej spolehlive rozhodnout -- to pujde az rekneme po ctvrt stoleti.  
Ono ale uplne postaci, kdyz shoda s predpisem vyplyne z projektu -- 
s takovym udrzovacim cinitelem, jaky se v nem predpoklada (jiste nebude 
v projektu mensi nez 0,6... i kdyz skomirajici rtutove lampy s cernym
dolnim krytem vidavame osvetlovat jiste i o desitkovy rad mene, nez kdyz
byvaly nove). Zato s regulaci a pokud mozno i s cidlem, ktere ji pomaha
ridit, se uz neni o co prit: svitit jen tak, jak je nutne, se da porad.

Rekl bych, ze z navrhu predpisu povinnost tlumit novou soustavu az na
pouhou uroven pozadovanou bezpecnostnimi normami nevyplyva. Mela by nebo
ne? Jde o to, jak osvetlenost/jas kontrolovat, pokud by tam nebylo
kontinualni mereni. Mozna se da tlumit jen dle teoretickeho odhadu, jak
soustava sviti. Nebo to tak jednou za par let premerit. Nevim.


Par uvah navic, uz ne primo k textu toho pozadavku:

Osvetlovaci soustava muze zit hodne dlouho. Navrhnout ji dnes mozna
(spolehlive to by rekl snad jen Tereisias) lze o chlup slabsi nez by
vychazela pri pouziti dnesnich vybojek -- za dvacet let budou asi k
dispozici jeste trochu ucinnejsi vybojky, tj. takove, ktere ve stejnem
svitidle se stejnym predradnikem daji vic svetla, takze ten pokles
svetelneho toku starim soustavy nebude mozna tak velky. HPS vybojky o
hrozne moc ucinnejsi asi nebudou, ale o deset procent mozna ano, o pet,
rekl bych, urcite. A taky asi nebude tak klesat jejich svetelny tok
s vekem. 

Jeste jeden proces si uvedomuji -- pokud se sviti na novou vozovku, jeji
jas (ten pri skoro tecnem pohledu ridice do dali, dle doporuceni CIE) se
bude s lety zvysovat, jak se bude uhlazovat koly aut a asfalt na slunci
svetlat. Sazet na to, ze rostouci odrazivost silnice do tech normovych
smeru poroste soucasne se starnutim osvetlovaci soustavy se ale asi neda.
Nebo nekdy ano?

Namitka muze byt, vzdyt se prece neosvetluje nic silneji nez je nutne ani
dnes. Je dobre, jestli to tak je -- pochybuji ale, ze vsude. Stanovit
takove pravidlo je presto rozumne. Dosud totiz plativalo, cim vic
svetla, tim lip. To ale plati doopravdy asi jen pri fototerapii SAD za
polarnich noci.  

zdravi
 jenik hollan