[Svetlo]naklady kolem hvezdaren a na regulaci

Jan Hollan
Sat, 23 Feb 2002 20:10:02 +0100 (CET)


Vážený pane inženýre,
 
 zveřejnil jsem komentář ke čtvrtému bodu Vašeho dopisu, který jste
zveřejnil v mailinglistu svetlo, viz dále.

K předchozím bodům Vašeho dopisu se dostanu později, omlouvám se,
nestíhám.

Náklady na úpravy v oněch ochranných územích, to je jistě podstatné téma
pro přípravu prováděcího předpisu. Vždy je hledání možností na těch, kteří
se o osvětlování v dané oblasti starají, i na těch, kvůli kterým se
ochrana vyhlašuje. V případě Petřína je tedy podstatná účast Vaše, potažmo 
Eltoda, Magistrátu i Štefánikovy hvězdárny.  

Regulace jsou myslím výtečnou obchodní příležitostí pro odborníky v
elektronice osvětlování, Váš odhad mě v tom ještě více utvrdil. Analogie
se stavebními normami mne napadla až když jsem psal ten komentář.

s pozdravem, 
 Jeník Hollan
                           -----------------

Komentář-odpověď:

> 	Vážený pane doktore,
...
  
> 	4. Když uvádíte, že asi bude potřeba, abych publikoval práci,
> kde zdůvodním uváděné náklady a umožním verifikaci svých tvrzení,
> zřejmě zapomínáte na to, že toto jste měl udělat už dávno především Vy
> jako iniciátor zákonné úpravy. Tvrdíte, že náklady, vyvolané přijetím
> Vámi navrhovaných opatření, budou jen velmi malé. Přitom, asi
> nedopatřením, ve svých textech zapomínáte, že náklady nepředstavují
> pouhé Vámi požadované výměny svítidel po jejich dožití, ale i
> realizace ochranných pásem do čtyř let po vyhlášení ochranného území

Náklady na jakous-takous nápravu během čtyř let na územích, kde je snížení
světelného znečištění zvláště žádoucí, budou úměrné počtu svítidel, která
se mají napravovat, ale také závislé na tom, jak se to bude dělat. V tom
směru záleží i na dohodě mezi chráněným subjektem (např. vybranou
hvězdárnou) a obcí. Jistě se dohodnou rozumně. Já jsem náklady odhadl na
zlomek rozpočtu hvězdáren, které mají být chráněny (pro zatím navržená
malinká území jsem uvedl sumu do deseti miliónů Kč). Mohl jsem se mýlit,
nestudoval jsem situaci přímo v oněch místech, některá navržená území se
mohou ukázat jako problematická. V takovém případě může být vhodné tu či
onu ochrannou zónu ještě více zmenšit, pokud se nenajde dostatečně levná
cesta, jak tam nápravu provést. Nebo cesta sice ne levná, pokud jde o
investice, ale dostatečně rentabilní. Příklady z míst, kde osvětlení již
upravili, aby znečišťovalo co nejméně, totiž svědčí o rychlé návratnosti.


> a také "vybavení zařízeními schopnými snížit množství vyzařovaného
> světla ne méně než o třicet procent oproti plnému výkonu". Pro Vaši
> informaci, uvádím následující úvahu:

Než se pustím do jejího komentování, předešlu důležité konstatování.
Povinnost vybavit soustavu takovým zařízením se týká osvětlovacích soustav
nově instalovaných nebo úprav soustav dosavadních, podle níže uvedeného
,,panelákového`` vzoru. 

Je zřejmé, že úpravou, kde lze s instalováním takového vybavení počítat,
není výměna jedné pokažené lampy, ale rekonstrukce, která má svůj projekt,
týkající se i napájení osvětlovací soustavy, a tak jako tak má nemalé
náklady. Jestli se s nočním tlumením u takové rekonstrukce nepočítá, je to
věru ostuda. Takovým ostudám má předpis zabránit.

Je to obdoba minimálního standardu pro tepelné izolace, jaký požaduje
např. norma pro stavby nových budov nebo regenerace paneláků (je nápadné,
že se ve všech zemích takové normy trvale zpřísňují). Z té nijak neplyne,
že by se musely všechny budovy hned zaizolovat. Ale když někdo budovu
opravuje, natož za veřejné prostředky, nesmí příliš škudlit. Nemá-li na
to, ať počká, až bude mít. Nebo ať si půjčí. Právě taková věc mu totiž
ušetří na provozních nákladech, takže se dá klidně použít i financování
toho typu, že izolace zaplatí někdo jiný a peníze si pak odebírá nějakým
dohodnutým tempem z úspor oproti stavu před rekonstrukcí. Až dostane
peníze s patřičným předem dohodnutým ziskem zpět, plné úspory jdou k dobru
tomu, kdo za vytápění budovy platí. Je to zcela bezbolestné a troufnout si
na to může i osoba bez prostředků na investice, jen schopná platit
(snížené) provozní náklady.

Tak lze financovat i celou rekonstrukci osvětlovací soustavy.  Zahrnutí
nočního tlumení veřejného osvětlení v době, když silné světlo víc škodí
než prospívá, je významnou složkou, ne-li přímo důvodem rekonstrukce.

> 	V ČR činí instalovaný příkon veřejného osvětlení odhadem 200 MW.
> Budeme-li uvažovat příkon na jedno zapínací místo 20 kW, vyjde nám
> jejich počet 10 000. Ve skutečnosti bude tento počet vyšší. Ale i tak,
> budeme-li uvažovat pořizovací náklady jednoho skupinového regulátoru
> pouhých 100.000,- Kč (ve skutečnosti by to bylo více, protože by
> přibyly náklady na práci a nutné úpravy, a to neuvažuji použití
> zahraničních regulátorů s cenou více než dvojnásobnou), pouze touto
> úvahou docházíme k nákladům na pouhou Vámi požadovanou regulaci ve
> výši zhruba jedné miliardy korun. K obdobnému číslu bychom dospěli i v
> případě uvažování regulace pomocí změny impedance v jednotlivých
> svítidlech. V ČR je odhadem instalováno cca 1,2 milionu svítidel. Při
> uvažování nákladů uvedené úpravy ve výši cca 1.000,- Kč/ks docházíme k
> celkovým nákladům 1,2 miliardy korun. Podrobný rozbor, jak už jsem
> vícekrát uvedl, však vyžaduje více času a je to náplň pro navrhovanou
> odbornou skupinu, v níž mám zájem pracovat. Odhad miliardových nákladů
> na realizaci Vámi navrhovaných opatření každopádně nepovažuji za
> přehnaný.

To je odhad, který se mi líbí. 

Náklad jeden tisíc korun na svítidlo je dostatečně malý. Kdyby šlo o
svítidlo s nominálním příkonem 150 W, které by bez tlumení běželo naplno
celé noci, tedy asi čtyři tisíce hodin ročně, spotřebovalo by každý rok
šest set kilowatthodin. Při dnešní ceně elektřiny pro veřejné osvětlení
to představuje zhruba tisíc korun. Tlumením se běžně dá ušetřit čtvrtina
nákladů na elektřinu. Prostá návratnost tak je čtyři roky, to vůbec není
špatné. Ani šest let by nebylo špatných.

Návratnost je ale ve skutečnosti ještě kratší. Regulace napájení výbojek
totiž může snížit jejich zbytečně velký světelný tok, když jsou ony
i svítidla nové (výbojky se instalují tak silné, aby i na konci životnosti
a při zašpinění všech komponent bylo světla dostatek). Tím se také šetří
elektřina a peníze. A kromě toho kvalitní regulace zabrání poškození
výbojky (i zbytečně silnému svícení) přepětím v elektrické síti --
pak může výbojka odsloužit tolik, kolik udávají výrobci, a ne třeba jen
polovinu té doby, jak se stává. Ušetří se tak na nákupu výbojek
i nákladech na jejich vyměňování.

(O výhodách regulací osvětlovacích soustav podrobněji:  
   http://www.svn.cz/documents/manual.pdf ) 

Připojil bych ještě optimistickou domněnku, že ceny regulačních zařízení
se budou postupně snižovat. Nesnižují se snad ceny veškeré elektroniky
(často i při růstu jejích schopností)? (Nesnižují se asi jen tehdy, když
ten nový výrobek umí opravdu mnohem více než ten starý.)

Takže ta návratnost instalování regulačního systému bude možná pod tři
roky. Kolik tak výhodných investičních příležitostí obce mají? Každý to
ale ještě neví, to je o důvod více zahrnout požadavek na použití takové
technologie do předpisu, který má za cíl zkvalitnit venkovní osvětlování.

Komu by to mohlo vadit?

> 	S pozdravem
> 
> 	Jaroslav Kotek

komentář napsal  Jeník Hollan















_______________________________________________
Svetlo-c mailing list
Svetlo-cAamper....muni.cz
http://amper.ped.muni.cz/mailman/listinfo/svetlo-c