[Svetlo]...bycha o tiskovce

[Jan Hollan]

Začalo se mluvit o světelném znečištění

Ve středu 24. ledna dopoledne proběhla v budově České akademie věd 
v Praze tisková konference na téma ,,Budeme ještě vídat hvězdy na
obloze?``. Vedl ji Jiří Grygar, téma ve svých příspěvcích vysvětlili
Jiří Kubánek a Jan Hollan. Konferenci uspořádala Česká astronomická
společnost, připravil ji Pavel Suchan. 

Novinářů ze všech druhů médií přišlo hodně, po konferenci se opravdu
leckde objevily informace, o co vlastně jde, další se ještě budou
objevovat, jak se na lidi, kteří se kvalitním osvětlováním zabývají,
budou obracet redaktoři rozhlasových stanic. Na které lidi je jasné
-- na členy Sekce pro temné nebe, založené v rámci České astronomické
společnosti. 

Informací ale bylo asi až příliš mnoho a tak trochu zapadla podstatná
myšlenka, která pro některé lidi může být tou hlavní: na svícení do očí
a do nebe se vyplýtvá nesmírné množství peněz. Minimálně jedna třetina
elektřiny jde jen na svícení do těchto škodlivých směrů. V Brně to může
činit deset miliónů korun ročně, v Praze jistě více než třicet miliónů. Ve
Spojených státech je to ročně přinejmenším jedna miliarda dolarů. Nějak
jsme při přípravě konference zapomněli na prosté heslo, kterým se měl ve
volebních kampaních řídit Bill Clinton: It's about economy, you fool. No,
pokud se v uveřejněných článcích objevilo to podstatné, totiž adresa
 http://svetlo.astro.cz , 
pak to snad zvolna napravíme -- heslo pro minulého amerického prezidenta
jsem dal hned na začátek stránky, jako připomínku pro sebe.

Jistě, motivace hvězdářů, kteří na nesmyslné osvětlení začali ukazovat
jako první a docílili už před desetiletím nápravy alespoň v okolí
některých observatoří, je jiná. Skutečně jim jde o to, aby noční svět
byl krásnější. Je milé, že se k nim přidávají i okrašlovací spolky
některých měst -- ony totiž až lampy, které zdálky nejsou vidět, dají
obci příjemný vzhled. Dobrá svítidla, zakončená dole vodorovným sklem,
zkrátka vyhrávají u všech, co se s nimi seznámí. Člověk pak i ve dne,
když vidí lampu  s bachratým krytem vespod (či dokonce nakloněnou), má
dojem, že je ošklivá. Jak ta musí v noci nepříjemně svítit do očí...

Proti kvalitnímu venkovnímu osvětlování je asi i tajná opozice. Je
přece potřeba prodat spousty mizerných svítidel, která jsou už
vyrobena nebo která mnohé společnosti dosud vyrábějí. Je také potřeba
nějak uplatnit elektřinu, které je v České republice čím dál větší
nadbytek a bude jí k dispozici o polovinu více, než je potřeba, až
poběží Temelín. Čeští občané musejí tak jako tak budovatelské úsilí
ČEZu nějak zaplatit, co pomůže, když někde spotřebu elektřiny sníží... 

Ale ono to pomůže, ten, kdo spotřebu elektřiny na osvětlování obce sníží
postupně o třetinu až tři čtvrtiny, opravdu v nejbližším desetiletí velmi
ušetří. Pokuty za přebujelý elektrárenský systém se totiž rozdělují
poměrně spravedlivě, v účtech za elektřinu. Kdo má účet větší, ten více
dotuje dumpingové vývozy do zahraničí. 

Po tiskovce členové sekce ještě dále diskutovali o různých aspektech 
světelného znečištění. Jak během ní navrhl Jiří Novotný, zkušený
redaktor časopisu Světlo (http://www.automa.cz/svetlo/svetlo1.htm),
bylo by zajímavé vědět, jak velká část světla jdoucího do nebe pochází
z oken. Jakkoliv můžeme odhadnout, že jen malá, je možné to i změřit.
Stačí k tomu dobře dokumentované noční digitální fotografie pořízené 
z výšky. Ideální je přelet letadlem či balónem, ale v případě Prahy
stačí i snímky z různých výšek z petřínské rozhledny nebo lépe
žižkovské věže. Jako diplomní projekt by to bylo krásné téma.
Doufejme, že tak budou moci postupně různí mladí badatelé
dokumentovat, jak se osvětlení měst zlepšuje. 
 
Jeník Hollan, 29. ledna 2001