[Nlr]Vetrani a ohrivani sluncem

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

> Přemýšlel jsem o Vašem požadavku netěsnosti našeho nízkoenergetického
> paneláku, což je u nízkoenergetických domů samozřejmě základní požadavek, i
> když na to nejsme zvyklí. To ale vyžaduje řízené větrání lépe  řečeno
> vzduchotechniku. Myslíte s rekuperací? Potom to bude podle mého názoru
> hrozně drahé - ale nevím, chtěl bych se dopočítat nějaké ceny. Nemáte
> představu o ceně či kontakt na firmu u nás, která něco takového dělá?
> Pokud se nepletu v auditu se s tím nepočítá a bude to zřejmě jedna z otázek
> k rozřešení.

Rekuperace by byla skvělá, k ní by ale bylo potřeba mít to rozhodující,
totiž levný a účinný protiproudý výměník teplot. Takový, jako je naznačený
kdesi na www.ecoenergie.vol.at -- ale z nich jsem nedokázal (zatím asi jen
dvěma emajly) o tomto srdci větracího systému dostat žádné informace. Není
důvod, aby bylo dražší než pět tisíc korun, je to asi jen sada
prolisovaných fólií. Ještě se po tom budu pídit. U nás to takřka určitě
(tj. účinnou protiproudou rekuperaci) nikdo nedělá, musel by začít zde. 	

Rekuperaci lze ale vynechat (ev. s ponecháním příp. možnosti doplnění), co
by se hodilo udělat určitě, neb to není tak drahé a pro komfort v mraze i
ve vedru je to rozhodující, je přívod vzduchu přes rouru, která prochází
pod zemí (roury se položí při výkopu základů pro balkóny) a pak kolem
balkónů (ne přiznaně, ale asi v polystyrénovém hranolu) se vstupy do
jednotlivých bytů (spížních skříní? to by balkóny musely být hodně dlouhé,
proč ne). V bytech by se muselo udělat jen vedení z míst odtahu (WC,
koupelna, sporák) k ventilátorům ve fasádě nebo v šachtě -- asi by nešlo o
rouru, ale o ,,podhled``.  Vedení do fasády by umožnilo instalaci
rekuperátorů později, z balkónů. 

V každém případě, aby to dobře fungovalo, musí být všechny průřezy pořádně
velké, aby ventilace měla jen malinkou spotřebu elektřiny a hlavně aby
nebyla vůbec slyšet (rychlosti proudění v kanálech by měly být pod jeden
metr za sekundu, v nouzi při silném větrání do dvou m/s).

> Podobně s využitím solárního ohřevu TUV nebo vzduchu. Dnes jsem získal
> kontakt na Ekosolaris a na jejich ceník.
> Honza Sponar

Kolektor si představuji jako zasklenou černou fasádu na jedné nebo obou
stranách od oken, hlavně na Oblé 14, která není stíněná. Je to prostě
překrytí izolace (musí být aspoň z poloviny z minerální vaty) sklem (to je
jistě dražší než jiné povrchové úpravy, ale ne pětkrát), navíc je jen
absorbérová plocha. Ta stojí 600 šilinků za metr čtvereční, čili asi 1500
Kč, je-li z nejlepších proužků TINOX (www.tinox.com), k tomu nějaké měděné
rozvody, celkem snad jen dva tisíce za metr čtvereční i se sklem.
Kolektory by tedy byly nejvýše dva veliké, levý a pravý. Výhoda oproti
spoustě kolektorků je v tom, že se neplatí spousta rámů a zbytečné práce.
Takovou pilotní realizaci velkého solárního systému s velkoplošným
kolektorem bychom měli ve spolupráci s www.aee.at v roce 2001 tak jako tak
udělat, jako Veronica jsme to slíbili.

Zajímavé využití letních přebytků tepla ze solární fasády by bylo poslat
je do jiných domů rozvodem z výtopny. Oblá 14 by se na třetinu roku stala
převážně dodavatelem místo odběratelem.

na další průkopnickou spolupráci se těší
Jeník Hollan