Kvalitní osvětlování Světelné znečištění a jeho prevence Veřejné osvětlení v Hostětíně V obci Hostětín se již od začátku devadesátých let uskutečňují různé projekty, jejichž cílem je návrat obce na cestu rozumného vývoje, z níž se odchýlila (tak jako celý bohatý svět) ve druhé polovině dvacátého století. Na cestu, kterou nazýváme trvale udržitelným rozvoje venkova. V roce 2006 přišla řada i na nápravu veřejného osvětlení. Hostětínské veřejné osvětlení sloužilo až do jara 2006 svému účelu nepříliš dobře. Málo svítilo tam, kam mělo, tj. na ulice a náves, a o to víc svítilo do zahrad, do oken, lidem do očí, na okolní stráně, i do vzduchu daleko od vsi. Osvětlení ulic bylo velmi nerovnoměrné, někde bylo světla mnohem více, než bylo potřeba, jinde až příliš málo. Část světla měla zásadně nevhodnou barvu s hojností modré složky, která je zvláště škodlivá pro zdraví i pro přírodu (šlo i o holé rtuťové výbojky svítící do všech směrů). To vše stálo hodně elektřiny -- nejen proto, že světlo šlo i kam nemělo, ale i proto, že bylo vytvářeno zastaralými technologiemi. Takové plýtvání a znečišťování bylo v rozporu s ostatním snažením obce. Hostětín investoval v minulých letech mnoho prostředků do jiných projektů, a na nápravu špatného systému veřejného osvětlení už neměl. V roce 2005 se ale objevila velkorysá nabídka firmy Phillips, která byla ochotna přispět potřebnou sadou moderních svítidel a úplně nejmodernějších výbojek. Její český expert Jakub Wittlich k tomu vypracoval projekt, který pak obec, prostřednictvím zakázky u místního elektrikáře Karla Slámečky, na jaře 2006 realizovala. Změna k lepšímu oproti minulému stavu je až úchvatná. Škodlivé důsledky veřejného osvětlování se radikálně zmenšily, přestože se dvakrát až třikrát zvýšila intenzita osvětlení vozovek a chodníků -- až na úroveň, kterou doporučuje česká norma pro tzv. stupně osvětlení IV, V a VI. Současně se podařilo snížit elektrickou spotřebu více než o jednu třetinu. Klíčem k tomu bylo použití svítidel, která nesvítí vodorovně do dáli, natož směrem šikmo vzhůru. Tedy takových, které prostě při pohledu z okolních svahů nejsou vůbec vidět. Ta také svítí mnohem méně na domy kolem sebe, naopak svítí více na ulici. Vtip je v tom, že z nich nejen nevyčnívá samotná výbojka, ale ani žádný její spodní průhledný či průsvitný kryt. Každý takový vyčnívající prvek, pokud jej svítidlo obsahuje, totiž nutně odráží a rozptyluje světlo do stran a vzhůru. Ve dne může vypadat ozdobně, ale v noci velmi zhoršuje funkci svítidla. To se stává ,,majákem``, který ale orientaci nijak neprospívá. Před instalací nových svítidel bylo takových matoucích majáků v Hostětíně v provozu 32 (k tomu šest mimo provoz), nyní zbyly jen dva (na návsi, a i ty mnohem méně oslnivé než dřív). I na takto výborně renovovaném veřejném osvětlení je co vylepšovat (omezit svícení dozadu za lampy, zvažovat užití bílého světla na návsi, zvažovat užití slabších výbojek, zlepšit rovnoměrnost osvětlení v bočních uličkách, tlumit světlo v pozdních nočních hodinách -- už jen tím lze elektrickou spotřebu snížit dále až o polovinu). Jako první krok je ale dosavadní náprava vynikajícím příkladem pro všechny vesnice i města u nás i v zahraničí -- jen málo obcí na světě může říci, že jejich osvětlení je ještě kvalitnější. Velké zlepšení komfortu pro obyvatele a návštěvníky Hostětína, snížení znečištění tam i v širokém okolí, a současně snížení provozních nákladů na veřejné osvětlení -- co více si přát? --------- Obrázky dříve a nyní: noc_obr2/14 a 46, pohled z návsi k západu noc_obr2/33 a 10, pohled na ves od západu