[Nlr]ventilace, text Jury Svobody (fw)

[Jan Hollan <jhollan@amper....muni.cz>]

   Můj názor k ventilaci
   
   Na schůzce prac. skupiny dne 16. 1. 2001 panovala dosti vášnivá
   atmosféra, která trochu bránila dívat se na věci čistě rozumově. Proto
   bych chtěl své názory v klidu shrnout.
   
   Začal bych citací základních hygienických požadavků na větrání
   bytových domů podle ISO Working Draft - Ventilation for Acceptable
   Indoor Air Quality. Zde se praví:
   
   Obytné prostory - výměna 0,35 objemu místnosti za hod. avšak nejméně
   27m3/h na osobu.
   
   Kuchyně - výměna 43m3/h při trvalém větrání nebo otvíratelná okna
   nebo 180m3/h jen při používání.
   
   Záchody a koupelny - 36m3/h při trvalém větrání nebo otvíratelná
   okna nebo 90m3/h jen při používání.
   
   Na obou schůzkách jsem prosazoval následující koncepci:
   
   Odsávat ze záchodu trvale 40m3/h. Na záchod by přicházel vzduch
   z koupelny a do koupelny by přicházel vzduch z kuchyně. Do kuchyně by
   přicházel vzduch nedokonale těsným oknem a netěsnými dveřmi ze všech
   ostatních pokojů. Do pokojů by se dostával vzduch nedokonale těsnými
   okny. V celém bytě by byl mírný podtlak 5-10Pa, který by byl určen
   právě správnou těsností oken. Tak bude v každé obytné místnosti
   pemanentně vyměňováno asi 10m3/h vzduchu, v kuchyni, koupelně a
   záchodě 40m3/h. Utěsníme-li dokonale okno v kuchyni, zvýšíme výměnu
   vzduchu v obytných místnostech na 13m3/h. Takováto výměna v obytných
   místnostech zhruba odpovídá požadavkům při průměrném pobytu osob
   v místnostech a je prakticky nezávislá na větru a venkovní teplotě.
   Pachy v kuchyni budou likvidovány cirkulačním způsobem přes filtr,
   pohyb vzduchu v bytě zaručí, že se pachy z kuchyně nebudou šířit do
   obytných místností. Při nárazovém zkažení vzduchu je třeba větrat
   otevřením oken. Jsem přesvědčen, že tento způsob neodporuje žádné
   normě.
   
   Náklady na toto řešení jsou zanedbatelné. Ztráty tepla při tomto
   blbuvzdorném způsobu výměny vzduchu v topné sezóně (asi 2000 kWh/rok)
   lze ocenit na asi 2000 Kč/rok. Tím jsou však pokryty prakticky veškeré
   ztráty spojené s výměnou vzduchu v celém bytě.
   
   Jak vyplynulo z diskuse nákladnými ventilačními systémy s rekuperací
   dostupnými běžně na trhu lze ztráty tepla snížit možná na polovinu,
   jen náklady na elektřinu však mohou být vyšší než oněch 1000 Kč/rok za
   ušetřené teplo. Aby došlo k opravdovým úsporám energie je třeba, aby
   měl ventilační systém parametry navrhované Jeníkem Hollanem, takový
   systém však pravděpodobně v brzké době za rozumnou cenu nedá nikdo
   dohromady.
   
   Myslím, že zavádění složitých aktivních systémů jako je rekuperace
   vzduchu do bytového domu nepatří z několika důvodů:
   
    1. Systém je drahý a složitý, finančně zcela nerentabilní. Tento
       systém budou muset bydlící lidé splácet ve formě nájemného.
    2. Systém bude vyžadovat údržbu a opravy. Kdo se o to bude starat a
       platit to.
    3. Pro bydlícího bude rentabilnější systém vůbec nezapínat (bere
       elektřinu z bytového elektroměru), větrat okny a více topit
       společným teplem.
       
   Myslím, že je třeba nedělat si iluze o přístupu nájemníků k věcem,
   které jim nepatří a rekonstrukci domu pojmout s minimálním množstvím
   aktivních prvků. Alespoň mně jde od začátku o to ukázat, až jak mnoho
   lze ušetřit energie správně použitými jednoduchými, levnými a
   rentabilními prostředky, které nebudou lidi zatěžovat starostmi o
   údržbu, a tento potenciál plně využít.
   
   Jeník argumentoval, že ventilační systémy s rekuperárory dáváme kvůli
   zvýšení komfortu - aby na nás netáhlo a nebyl suchý vzduch. Svým
   prakticky beznákladovým řešením chci dosáhnout toho, aby tyto
   nepříjemné jevy byly sníženy na asi 1/4 oproti současnému stavu.
   
   Jiří Svoboda