Toto doplnění zaručí zahrnutí oblastí s probíhající nebo bývalou podpovrchovou těžbou uhlí.
Do kategorie zvláště velkých nebo velkých stacionárních zdrojů patří také zdroje emisí methanu s vydatností přes sto tun za rok, zejména skládky obsahující více než deset hmotnostních procent vlhkého organického materiálu, podpovrchové uhelné doly a soustavy pro skladování a rozvod zemního plynu.
Takové doplnění zákona je asi minimem, které je nezbytné pro pouhé upření pozornosti na jeden z nejzávažnějších způsobů poškozování světového ovzduší, totiž emise methanu. Ty lze často dosti levně snížit a ještě přitom docílit zisku. Nemluvě o českých závazcích, jde i o morální povinnost redukovat emise skleníkových plynů. K tomu ale musí co nejvíce lidí vědět, že emisím methanu mohou a mají předcházet.
Ponechat první zmínky o žádoucím snižování emisí methanu na prováděcí předpisy by oddálilo nápravu současného stavu a snížilo její účinnost.
Systémy distribuce zemního plynu nespadají do žádné kategorie dané výčtem v odstavci 3, ale lze je snad považovat za obsažené v jeho závěrečné formulaci ,,a další obdobné zařízení nebo činnost``.
Výslovné zařazení alespoň některých zdrojů methanu zvláštním odstavcem mezi zdroje velké či zvláště velké dává jasný signál, že osoby za ně odpovědné budou muset mít plán snižování jejich emisí.
Podobný signál by mohl být užitečný i u výrobců kyseliny dusičné a adipové, kdy bez zvláštních opatření uniká hodně oxidu dusného, ale těch je asi natolik málo, že postačí jejich zařazení do kategorie velkých zdrojů prováděcím předpisem, není důležitá široká publicita.
Mezi velkými zdroji by mohly být i velké statky, pokud hnojí umělými hnojivy v míře nikoliv malé (část dusíku se z půdy uvolní jako oxid dusný) nebo pokud mají velké skládky hnoje či jímky kejdy (výhodně eliminovatelný zdroj methanu). Mohou být ale ošetřeny až prováděcími předpisy.
připravil Jan Hollan,
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně, 25. září 2001
e-mail hollan@hvezdarna.cz