doplněný komentáři Jana Hollana; pro
přehlednost autor doporučuje paralelní čtení svého návrhu obdobné struktury,
viz soubor v9_zo_sv a jeho zdůvodnění, wh9_zo_s.
Nařízení vlády
ze dne ………2003 ,
kterým se stanoví místa a prostory, kde nesmí docházet k výskytu světelného
znečištění a další podmínky ochrany před světelným znečištěním
Vláda nařizuje podle § 55 odst. 1
zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů
(zákon o ochraně ovzduší), (dále jen „zákon“):
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tímto
nařízením se stanoví
a) místa a
prostory, kde nesmí docházet k výskytu světelného znečištění,
b) činnosti,
na které se vztahuje povinnost podle § 3 odst. 10 zákona,
c) opatření
ke snižování nebo předcházení výskytu světelného znečištění.
(2) Toto
nařízení se nevztahuje na zdroje světla
a) používané
k provozu mobilních zdrojů a ostatních dopravních prostředků s výjimkou uličního osvětlení,
Proč by se na ně nemělo vztahovat? Znamenalo by to pak
např. že obec nemůže zakázat v nějaké oblasti (např. s nejvyšší
povolenou rychlostí pod 50 km/h) jízdu s dálkovými světly. Ta jsou přitom pro
obyvatele velmi rušivá (představují vážné znečištění nočního ovzduší) a nejsou
pro vozidla jedoucí přiměřenou rychlostí potřebná.
b) pro účely
obrany nebo bezpečnosti státu,
c) umístěné
mimo vnější ovzduší, pokud světlo z těchto zdrojů není účelově směrováno
do vnějšího ovzduší,
d) používané
krátkodobě,
e) používané osobami na vlastním nebo pronajatém pozemku
nebo na jiné nemovitosti k účelům nesouvisejícím s podnikáním, nebo
Zákon k takové výjimce nedává žádnou pobídku. Světlo
se šíří přes hranice pozemku a může znamenat velké znečištění okolí.
K ověření, že ke znečišťování dochází i co je jeho zdrojem, není nutné na
pozemek vstupovat. Výjimka z povinnosti směrování světla jen dolů, platná
pro slabé světelné zdroje používané nepodnikajícími občany (podobná té, která
je uvedená dálev § 5), je zcela dostatečná. Naopak dokazování, že např. silný
světlomet namířený záměrně do nebe souvisí s podníkáním, je krajně
obtížné.
f)
s neelektrickým zdrojem energie nebo o příkonu
elektrické energie do 25 W včetně.
25 W znamená nemnoho světla v případě žárovky, ale
hodně světla v případě zářivky nebo výbojky. Umístění takového zdroje před
sousedovým oknem nebo zahradou znamená velké a silně pociťované znečištění
ovzduší a vyčlenit je zcela z obzoru ochrany ovzduší je nežádoucí. Místo
toho je vhodné jen uvést horní limit pro množství světla ze zdroje, pro který
celoplošně platná pravidla nepožadují zvláštní zacházení (jak ostatně činí
nařízení v dalším textu). Tím se totiž neklade překážka obcím limit pro
svícení nepatřičnými směry dále zpřísnit.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto nařízení se
rozumí
a) zdrojem
světla – umělý zdroj emise světelného záření,
b) dočasně
používaným zdrojem světla – zdroj světla používaný po časově omezenou dobu,
nejvýše po dobu 6 měsíců,
c) krátkodobým
používáním – používání po časově omezenou dobu, nejvýše po dobu maximálně 200 hodin v kalendářním roce,
d) světelným
místem – vnitřní prostor kulové oblasti
s maximálním poloměrem dva metry, ve které je umístěn jeden nebo více
zdrojů světla. Střed světelného místa je totožný s optickým středem
jednoho ze zdrojů světla. Do světelného místa se zahrne i zdroj světla, který do kulové oblasti
zasahuje i částí svítící plochy,
Je nutné vypustit adjektivum „maximálním“ -- pojem se používá pro
definici výjimky z obecných požadavků na směrování světla ze svítidel, a
při takovém výkladu, že se místo dvou metrů použije poloměr dvacet centimetrů,
lze svítidla, pro které takové požadavky nejsou závazné, naskládat v libovolném
počtu těsně vedle sebe. Místo vypuštění adjektiva je také možné je nahradit
přívlastkěm „minimální“ -- ten by umožnil důraznější snižování světelného
znečištění tím, že obec by mohla ve své vyhlášce stanovit poloměr větší, např.
čtyři metry.
e)
svítidlem – zařízení,
obsahující zdroj světla a součásti sloužící k upevnění a ochraně
zdroje světla, jehož účelem je vyzařování, filtrace nebo přeměna světla
pocházejícího z jednoho nebo více světelných zdrojů. Svítidlo může být
součástí ucelené osvětlovací soustavy,
f)
osvětlovací soustavou –
soustava svítidel navzájem vázaných (například uliční osvětlení),
g)
současnou instalací
osvětlovací soustavy nebo svítidla – instalace osvětlovací soustavy nebo
svítidla, jejíž stavba je zahájena v období do
účinnosti tohoto nařízení,
h)
novou instalací
osvětlovací soustavy nebo svítidla – instalace osvětlovací soustavy nebo
svítidla, jejíž stavba je zahájena v období od účinnosti tohoto nařízení,
i)
horním poloprostorem – prostor
nad vodorovnou rovinu proloženou svítidlem. V případě svažitého terénu se
z horního poloprostoru může vyjmout prostor pod rovinou proloženou
svítidlem, která je se svahem terénu rovnoběžná,
Poloprostor je polovina celého prostoru,
vše na jednu stranu od nějaké roviny. Může to být rovina vodorovná, může to být
rovina rovnoběžná s terénem, ale ohraničení nemůže být dáno dvojicí
různých rovin. Je to jednak geometrický nesmysl a jednak by navazující definice
svítidel musely být doplněny poznámkou o minimálním přípustném sklonu terénu,
kde bude svítidlo použito...
j)
poměrným světelným tokem svítidla do horního poloprostoru -
poměr světelného toku emitovaného svítidlem do horního poloprostoru
k celkovému emitovanému světelnému toku svítidla v pracovní poloze,
k) plně
cloněným svítidlem - svítidlo, jehož poměrný světelný tok do horního
poloprostoru je 0,
Plně cloněné svítidlo je technický termín
s přesnou definicí. Dle ní je přípustné jisté velmi malé svícení do
horního poloprostoru, beroucí v úvahu např. možné těžko eliminovatelné
náklony svítidel. Ono pravidlo zní, že měrná svítivost do horního poloprostoru
může být nejvýše 0 cd/klm (rozumí se po zaokrouhlení, tj. při zdroji o
světelném toku 5000 lm nemá svítivost vzhůru přesáhnout 2,5 kandely).
l)
cloněným svítidlem - svítidlo, jehož poměrný světelný tok
do horního poloprostoru je nejvýše 0.05,
Taková definice by v nařízení neměla
být potřeba..
m)
volným prostranstvím – volně přístupné venkovní prostory
v obytné zástavbě i mimo ni, zejména náměstí, tržiště, pozemní
komunikace, cyklistické stezky, stezky pro chodce, chodníky, parkoviště,
parky a veřejná zeleň, sportoviště, nádraží,
n)
staveništěm – území dočasně používané pro přípravu pozemků
ke stavbě, pro realizaci staveb, k terénním úpravám, ke stavebním úpravám,
demolicím nebo k rekultivaci pozemku,
o)
průmyslovým nebo zemědělským areálem – území využívané
k průmyslovým, zemědělským nebo obchodním účelům,
Výše uvedené tři definice by neměly být
potřeba.
p)
reklamní tabulí – plocha určená a sloužící k reklamním
účelům,
q) ochranou
dobou – doba, jejíž maximální rozsah je od 23. hodiny do 5. hodiny ranní včetně,
r) uličním
osvětlením – osvětlení pozemní komunikace.
§ 3
Činnosti, na které se vztahuje povinnost plnit
nařízení orgánu obce
Za činnosti, na které se vztahuje
povinnost plnit nařízení orgánu obce v přenesené působnosti podle § 3
odst. 10 zákona, se považuje
a) provozování
osvětlení informačních a reklamních tabulí,
b) provozování
osvětlení staveb, uměleckých předmětů a
kulturních památek,
c) promítání
reklam a vzhůru mířících otočných nebo pevných svazků paprsků a světelných
efektů k reklamním nebo jiným
účelům,
d) provozování
světlometů a
e) provozování osvětlovacích soustav a svítidel.
Ve skutečnosti poslední bod zahrnuje tři
předchozí (ve všech těchto případech se svítí pomocí svítidel), ty jsou tedy
zbytečné.
§ 4
Místa a prostory, kde se provádějí opatření
k zamezení světelného znečištění
(1)
V prostorech volného prostranství, průmyslových nebo
zemědělských areálů a stavenišť
se provádějí opatření k zamezení světelného znečištění podle § 5.
(2)
Místem, kde se provádějí opatření k zamezení světelného
znečištění podle § 6, se rozumí území kolem objektů uvedených
v příloze, s maximální
celkovou plošnou výměrou rovnou plošné výměře kruhové plochy s poloměrem 1
km od středu objektu, s výjimkou objektů uvedených v bodě 1. a 2.
přílohy , kde se stanoví poloměr 8 km od středu objektu.
Opatření k zamezení znečištění
znamená noční svícení vyloučit, zejména v oněch prostorech, do nich a do
ovzduší nad nimi. Taková důrazná opatření se jistě nemají týkat prostor, které
jsou v noci lidmi běžně užívané pro jiné účely než pozorování přírody.
Tam, kde o co možná neporušené noční prostředí naopak jde, je samozřejmě zákaz
svícení zcela na místě. Zákon požaduje taková místa a prostory stanovit;
logické je jeho aplikování na maloplošná zvláště chráněná území dle zákona
114/92 Sb. a na těsné okolí hvězdáren. Kromě toho ale zákon požaduje, a návrh
nařízení to na začátku rekapituluje, stanovit „opatření ke snižování nebo
předcházení výskytu světelného znečištění“, což je něco jiného než znečištění zamezit a lze to aplikovat
na celé území Česka -- celé jeho ovzduší.
§ 5
Opatření k zamezení světelného znečištění v prostorech
Za
opatření k zamezení světelného znečištění v prostorech se považuje
a)
k osvětlování novými instalacemi osvětlovacích soustav
používat osvětlovací soustavy
To je protimluv: nová instalace osvětlovací soustavy
znamená nutně znečiěťování, zamezit mu lze pouze tím, že se soustava neuvede do
provozu.
1.
s minimální emisí světla do horního poloprostoru,
přednostně z plně cloněných svítidel nebo cloněných svítidel,
Minimální emise je nulová, tedy
s užitím plně cloněných svítidel. Užití jiných je zbytečné a vždy
škodlivé. Zákony schválené v rúzných regionech, státech či obcích ve světě
v posledních dvou letech proto valnou většinou jiná svítidla
nepřipouštějí. Vhodnost připuštění
jiných svítidel nebyla dosud nikdy zdůvodněna, nutnost užití výhradně plně
cloněných svítidel, má-li světelné znečištění začít klesat, byla naopak
dokázána v řadě vědeckých publikací. Pravidlo uvedené v bodě 1
fakticky prohlašuje téměř veškeré existující veřejné osvětlení za bezvadné,
čímž zcela popírá záměr zákona zlepšit dosavadní tristní stav, kdy je svícení
do obzvláště škodlivých směrů zcela běžné. Źádnou změnu dosavadní osvětlovací
praxe totiž nevyžaduje.
2. realizované
tak, aby místně průměrná a časově minimální osvětlenost (jas) byla odpovídající
zamýšlenému účelu osvětlení a nepřekračovala úroveň
stanovenou technickými, bezpečnostními či jinými normami,
Pravidlo nepožaduje nic: účel osvětlení může jeho tvůrce či provozovatel
formulovat libovolně (třeba: přilákat zákazníky z okruhu deseti
kilometrů). Analogické pravidlo platné v nových zákonech v italských
regionech požaduje nepřekračovat bezpečnostní normy (o jiných nemluví, neb
potřeba venkovního osvětlování z nich nevyplývá) a jinak pak hodnotu jasu
osvětleného povrchu 1 cd/m2. Takový limit je nesmírně důležitý pro
zastavení trvalého růstu intenzit osvětlení zejména pro komerční účely.
3. složené z
dočasně používaných zdrojů světla, které nejsou v ochranné době
provozovány,
4. u
kterých v každém světelném místě jsou umístěny nejvýše tří zdroje světla
a světelný tok do horního poloprostoru každého světelného zdroje je
maximálně 2000 lumenů,
Taková výjimka z požadavků na směrování světla toleruje veškerá dnes
instalovaná svítidla extrémně znečišťující, typu mléčných koulí, oslnivých
„patníků“ a jiných „ozdobných“ luceren, které noční prostředí činí často až
nebezpečným, zejména pro staré lidi. V nich se totiž používají výbojky,
které uvedený limit nepřesahují. Jakkoliv dosud každý, kdo se rozhlédne
v noci po takovém prostranství, snadno pochopí, že lucerny, svítící mu do
očí, viditelnosti terénu moc neprospívají, v případě uvedení takového
pravidla v nařízení vlády by jejich zastánci mohli oponovat, že nicméně
dle zákona již vůbec neznečišťují...
Ve skutečnosti je obdobné pravidlo ve všech zákonech, jejichž cílem je
zastavení růstu a postupné snížení světelného znečištění. Týká se ale jen
světelných zdrojů skutečně slabých, tj. rozhodně ne výbojek, ale takových,
které používají běžní občané (tj. žárovek a kompaktních zářivek, které lze
prostě zašroubovat do objímky, protože nevyžadují speciální elektrické
napájení). Daný limit pak není 2000 lm směrem vzhůru, ale v krajním
případě 2000 lm celkem (tedy nahoru nejvýše 1000 lm), běžněji ještě níže.
Evropské precedenty platné v italských regionech udávají maximální
světelný tok 1500 lm (vzhůru tedy nejvýše 750 lm). Do tohoto limitu se vejdou všecny
běžné kompaktní zářivky i žárovky do 100 W. Plně vyhoví i potřebám osvětlení
dekorativního. Současně nepředstavuje zpravidla neúnosné oslnění.
b)
osvětlení informačních a
reklamních tabulí provádět svítidly, která zamezují výskyt světelného znečištění
a to přednostně svícením směrem shora dolů nebo umístěním světelného zdroje
uvnitř tabule. V případě svícení směrem zdola nahoru tabuli opatřit
retroreflexní fólií odrážející světlo směrem dolů k terénu a svítidla
opatřit clonícími prvky zamezujícími únik světla mimo osvětlovanou tabuli,
Svítidla zamezit výskytu světelného znečištění
nemohou, pakliže nejsou vypnuta.
c)
neprovádět promítání reklam na oblohu,
d)
neprovádět promítání vzhůru mířících otočných nebo pevných
svazků paprsků a světelných efektů s reklamním nebo jiným účelem,
s výjimkou použití při významných kulturních akcí, pokud zvláštní předpis
nestanoví jinak,
Asi „akcich“.
e) osvětlení
staveb, uměleckých předmětů a
kulturních památek provádět svítidly tak, aby poměrný světelný
tok do horního poloprostoru emitovaný mimo osvětlovaný objekt nepřesáhl hodnotu
0,05,
To
je jednak hodnota těžko ověřitelná, a jednak pravidlo bezprecedentní. Účinné
pravidlo je uvedeno v zákonech italských regionů Lombardie, Marche a Lazio
(Lombardie má stejně obyvatel jako Česko, Lazio téměř také, památek asi více):
svítit na ně jen shora dolů. Takové pravidlo nezakazuje komerční
osvětlování,ale dává mu jednoznačné, snadno splnitelné omezení. K tomu je
potřeba přidat limit pro množství světla, totiž onu hodnotu jasu 1 cd/m2.
Bez obou těchto omezení bude světelné znečištění stoupat nadále tak rychle, jak
jsme toho svědky v posledním desetiletí. U osvětlení společensky
žádoucího, řekněmě osvětlení památek dle rozhodnutí zastupitelstva obce, se pak
přípouští i svícení nahoru, ale s limitem, že světlo nesmí jít mimo obrys
osvětlovaného objektu -- nelze jej tedy zespoda zalít bezezbytky celý světlem,
ale jen zdůraznit jeho podstatné části. To je omezení ve prospěch výsledného
efektu, bránící nedbalé práci osvětlovacích techniků: světlo jdoucí kolem
objektu vytváří ve vzduchu (hlavně při mlžném počasí) nepěkné chvosty,
poutající pozornost na úkor památky, a také představuje často značné nebezpečí
pro dopravu.
f)
při provozování světlometů uplatnit kritéria
a prostředky s cílem zamezit výskytu světelného znečištění,
Světlomety
jsou svítidla, pro jejich nové instalace postačuje po modifikaci pravidlo
uvedené výše, tj. nesvítit vůbec do horního poloprostoru. Zamezit výskytu
světelného znečištění samozřejmě při zapnutém světlometu nelze. Obecná pobídka
znečišťovat co možná nejméně je jistě správná, v nařízení vlády ale
neplodná a tedy zbytečná. (Jako autor podkladů vím, že je to nesmyslná troska
z rozumného požadavku lombardského zákona LR 17/2000: v tom se ale
uvádí termín pro úpravu všech světlometů na osvětlovacích věžích do dvou let, a
to úpravu takovou, aby vůbec nesvitily do horního poloprostoru.)
§ 6
Opatření
ke snižování světelného znečištění v místech
Za
opatření k zamezení světelného znečištění v místech se považují
opatření podle § 5 a následující opatření
Název paragrafu je zčásti smysluplný, protože mluví o
snižování znečištění. Následující věta ale opět předstírá, že se oněmi
opatřeními světelnému znečištění zamezí...
a) k osvětlování
současnými instalacemi osvětlovacích soustav používat osvětlovací soustavy,
které vyhovují zásadám prevence světelného znečištění podle § 5 písm. a). Pokud
je takové řešení investičně nebo
technicky náročné, opatřit současná svítidla
clonícími prvky tak, aby poměrný
světelný tok svítidla do horního poloprostoru
byl nejvýše 0,05,
Dosavadní znění onoho § 5 písm. a) je ale měkčí než požadavek druhé věty.
Splnit jej je tedy snazší, druhá věta by byla zbytečná. Po úpravě § 5 písm a)
tak, aby připouštěl jen svítidla plně cloněná, by věta smysi získala. Problém
je jen v uvedeném kritériu, které je téměř nemožné v praxi ověřit.
Ověřit lze snadno jen svítivost do některých směrů. V italských
precedentních zákonech se pro tento účel používá hodnota 15 cd/klm pro
maximální měrnou svítivost do horního poloprostoru a není důvod se jí
nepřidržet.Odchylka od takového kritéria vzbuzuje podezření na vliv těch zástupců
osvětlovací praxe, kteří by mohli mít zájem na praktické nepoužitelnosti
nařízení. Hodnota 15 cd/klm je ve skutečnosti snáze dosažitelná a požadavek na max.
5 % světla do horního poloprostoru při úpravách starých svítidel zbytečně
přísný.
b)
v ochranné době neprovádět osvětlení reklamních tabulí
a osvětlení informačních tabulí, s výjimkou osvětlení informačních tabulí,
které mají nezbytné noční použití,
c) v
ochranné době neprovádět osvětlení staveb a uměleckých předmětů, případně osvětlení kulturních památek.
§ 7
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti
dnem 1. ledna 2004, s výjimkou ustanovení § 6 písm. a), které nabývá
účinnosti dnem 1. ledna 2007.
Příloha k nařízení vlády č. ….. /2003 Sb.
Seznam objektů, na které se vztahuje
opatření podle § 6
1.
Observatoř Astronomického ústavu Akademie věd České republiky,
Ondřejov
2.
Observatoř Kleť Hvězdárny a planetária České
Budějovice, Kleť
3.
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka, Brno-Kraví
Hora
4.
Hvězdárna a planetárium, Hradec Králové
5.
Hvězdárna, Úpice
6.
Hvězdárna, Valašské Meziříčí
7.
Hvězdárna, Zlín
8.
Hvězdárna, Rokycany
9.
Hvězdárna, Vlašim
10.
Hvězdárna Františka Pešty, Sezimovo Ústí