Jižně od kostela jsou na ulici v místě silně osvětleném sodíkovými lampami minima asi tři luxy, na podružné ulici západně od kostela asi půl luxu.
Hlavní cesta přes Lehnice má minima asi šest desetin luxu. Hodilo by se, kdyby na obou stranách křižovatky byla minima tři luxy (dnes jsou taková jen na západní straně křižovatky), jinde na cestě asi jeden lux.
Cesta kolem školky (jistě ne moc frekventovaná) má minima kolem dvou luxů, stačila by ale třetinová. Lampy jsou přehnaně silné, a to i když světlo nijak nesměrují (při dobrém směrování by stačilo, kdyby měly pětinový světelný tok).
S panem starostou Ing. Františkem Szitásim jsme ale projeli po setmění téměř celé Lehnice, lze říci, že osvětlení bylo podobné (většinou staré rtuťové lampy bez optiky, občas nové zářivkové nebo sodíkové. Místy silnější než je potřeba, většinou poněkud slabší. Směrované buď špatně nebo vůbec ne. Svítidla jsou téměř výhradně (až na několik ulic s novou zástavbou) na betonových sloupech rozvodu elektřiny, někdy poměrně daleko od vozovky (až za ploty zahrad). V bočních ulicích bývá využito jen každého druhého sloupu. Na východním okraji je vhodné veřejné osvětlení doplnit, alespoň slabé, aby byla osvětlena i první odbočka do vsi (v neosvětleném stavu je ona křižovatka nebezpečná). Pro komfort obyvatel je žádoucí instalovat také osvětlení chodníku-cyklostezky mezi oběma částmi obce podél hlavní silnice.
Je nesporné, že i dosavadní veřejné osvětlení zaslouží rekonstrukci, a že při ní lze docílit vysokých úspor elektřiny (snížit dosavadní spotřebu alespoň na polovinu, snad i na třetinu), i když by na většině ulic měly poněkud stoupnout intenzity osvětlení v nejslaběji osvětlených místech.
Při naší návštěvě se ukázalo, že náhrada starých sloupů novými není většinou nijak naléhavá, staré zřejmě v obci zůstanou ještě mnoho let. Pokud jde o světelné parametry, snížení spotřeby elektřiny by stěží nastalo, pokud by všechna svítidla byla v provozu obvyklých 4000 hodin do roka.
Naše doporučení: důraz přeložit na optimalizaci výběru svítidel, tak, aby osvětlení bylo rovnoměrné a světlo výborně směrované na vozovku a chodníky. Pro různá místa budou potřebná svítidla s různou optikou a ovšem různě silnými výbojkami. Kromě 70W sodíkových výbojek (ty se hodí na část hlavní silnice a možná i návsi), by mělo jít častěji o 50W (zbytek hlavních ulic), jinde pak zřejmě jen 35W. Ve všech případech by větší část noci (mimo večerní či v zimě i ranní dopravní špičku) měly být napájeny menším příkonem, na úrovni poloviny nebo šesti desetin příkonu nominálního. Jen pro cyklostezku by mohly být vhodné netlumené, možná i celonočně provozované 18W nízkotlaké sodíkové výbojky. Ve všech případech samozřejmě jen takové lampy, které nesvítí vodorovně a vzhůru, a namontované přesně vodorovně (to je základní krok k omezení svícení nežádoucími směry). Výsledkem by bylo mnohem komfortnější osvětlení a max. poloviční provozní náklady oproti těm současným.